Léčivé byliny a vše, co jste o nich potřebovali vědět. Přečtěte si naše bylinkářské rady. Prohlédněte si také oddělení bylin v našem katalogu rostlin.
Mohlo by se zdát, že hospodářský růst a udržitelnost nejdou dohromady. V jihomoravské firmě vyrábějící čaje a koření v biokvalitě jsou však přesvědčeni, že to jde. Svými principy a přesvědčením firma dokazuje, že řešením je zavádět krůček po krůčku sérii energeticky úsporných opatření.
Kdo by dnes neznal skořici, vanilku, kari, badyán, pepř, kmín, zázvor, muškátový oříšek, šafrán, chilli a další pochutiny. Z panských stolů se postupně dostalo na stoly běžných lidí, dokonce i ty nejchudší. Pouze některé druhy se dodnes vyvažují zlatem, třeba pravý íránský šafrán. Kvíz si koření rozhodně zaslouží.
Že je zázvor lékařský léčivým zázrakem, ale ne všelékem, to ví určitě každý. Stejně jako, že jeho oddenek je oblíbeným kořením hořce pikantní chuti a při nadužívání může i škodit zdraví. Věděli jste však, že zázvor také patří mezi nejkrásněji kvetoucí květiny naší planety? A že se můžete jeho květenstvími, kterým dominují výrazné palisty, kochat i vy?
Chcete dosáhnout potravinové soběstačnosti, nebýt závislí na vnějších zdrojích? Toužíte být připraveni na všechny možné i nemožné krize? Nebo dokonce válku? Anebo vás jen nebaví tolik utrácet za potraviny? Pak byste možná mohli společné řešení nalézt u sebe na zahradě. V šestici plodin, které vás hlady pojít nenechají.
Už máte dost těch nekonečných vánočních hvězd, vánočních kaktusů a bramboříků? Chcete si na Vánoce vyzdobit byt, ale i zahradu, něčím netradičním? A nevadí, že to budou místo květů a barevných listenů rudé, nebo růžové plody, které vypadají jako bobule, ale jde o tobolky? Zkuste líbavku, tedy konkrétně libavku poléhavou.
Ne každý čistec je v našich zahradách žádoucí, například čistec bahenní je úporný plevel, který účinně odolává i herbicidům a šíří se invazně na půdách, o které přestalo být pečováno, nebo je o ně pečováno nedostatečně. Ovšem některé druhy čistců v zahradě naopak doslova nadchnou, obzvláště čistec vlnatý, z jehož hustě ochlupených stříbřitých listů i lodyh se náhle vyloupnou fialovo-růžové květy, po kterých hmyz doslova šílí.
Zahradu zazimujeme, když začne na stromech zlátnout listí. Jsou však plody, které v zahradách nezazimováváme, naopak je necháváme přejít mrazem. Nebudeme se nyní snažit objasnit, proč nechat přemrznout vinnou révu a jak se vyrábí ledové víno, od toho jsou zkušení vinaři. Některé především bobule se ale nechávají přemrznout již jen proto, aby vlastně dozrály a chutnaly lépe. Měly více cukrů.
Experimentující zahradník z královéhradeckého kraje představil dle svých slov “totální pecku“, kterou dosud neviděl, neokoukal, a o které tvrdí, že jde o jeho vynález. Je to sice kopřivová jícha, kterou samozřejmě nevymyslel, jenže tvrdí, že ji upgradoval do takového stavu, že nesmrdí. Tvrdí o ní také, že jde o “TURBOJÍCHU“, respektive “HULK JÍCHU BEZ SMRADU“. Soudí tak podle zelené barvy tekutiny a absence charakteristického zápachu, přitom však vynikajících účinků na blaho rostlinstva. Jde jen o šíleného milovníka superhrdinských filmů kříženého se zahrádkářem mičurinského typu, nebo na jeho náhodném objevu opravdu něco je?
Jako by se ta drobná epizoda stala teprve před vteřinou. Houbař se posadí s košíkem na terásku místní restaurace a dá si malé pivo. Má opuchlý spodní ret, vlastně celá ústa, ale přes neudržované strniště není vidět místo hmyzího vpichu. „Dostal mě sršáň,“ procedí skrz zuby, přitom se mu však radostně blýsknou oči. „Ale stálo to za námahu, mám pořádnou čagu, rostla na bříze kousek odsud. Prý se u nás vyskytují na každé tisícáté…“
Hrátky s tvarem záhonků, snaha prosadit do té zažité pravoúhlé geometrie i trochu pestrosti a organických objemů, se většinou s velkým úspěchem nesetká. Nejen proto, že je jejich zřizování pracné a údržba náročná, ale především kvůli tomu, že to na první dobrou většinou moc nefunguje. Poradíme, kde je chyba a jak ji napravit.
Nemusíte na ně věřit, ale jistě víte, že existují. Už proto, kolik lidí se v nich pokouší najít. Řeč je o znameních zvěrokruhu, která vám podle data narození anebo postavení planet mají údajně vykládat váš charakter, štěstí, budoucnost a osud. Zdaleka nejsou jediné. Existují i znamení podle rostlin.
Dřív byla hlavním důvodem pro změnu vědeckého názvosloví rostlin jeho smysluplnost. Dnes se ale mění ve snahu obalit botaniku politickou korektností a očistit ji od pojmenování, která jitří nepříjemnou minulost.
Je docela logické, že se s rostlinnými otravami setkáme u býložravých hospodářských zvířat. A asi by z logiky věci každý očekával, že jsou takové otravy časté, jenže tomu tak paradoxně není. Jde spíše o okrajové, výjimečné záležitosti. A často ani nejde o jedy, nýbrž problémy způsobuje třeba zapařená či jinak nekvalitní píce. Více nebezpečí číhá především na domácí mazlíčky, hlavně psy a kočky, ale i různé ještěrky, papoušky a další druhy chovatelsky oblíbeného zvířectva. Vždyť jsou to masožravci, řeknete o psech a kočkách, jenže oni rádi kousnou i do něčeho rostlinného původu. A pozřou to. Jaké rostliny jsou pro naše domácí mazlíčky nejrizikovější?
Odpověď na otázku v nadpisu článku není jednoduchá a vůbec už ne jednoznačná. Navíc hrají roli i určité generační zvyklosti, za které by se někteří hádali do krve. Amatéři, tedy zahrádkáři, i profesionálové. Obě řešení mají svá pro i proti. Když nad tím tak přemýšlím, smysl mi dává kompromis.
Zahradničení je fascinující. Nejen proto, že vám dopřává radost z pobytu na čerstvém vzduchu, čas strávený prospěšnou prací. Ale třeba i tím, že vám umožňuje neustále se vzdělávat, učit se nové věci. Třeba rozpoznat rozdíly mezi jednoletým a víceletým plevelem.
Když se v zahradě objeví divizny, je to opravdu svátost. Navíc obrovská šance, že se vysemení a vyrostou i v dalších letech. Nepřehlédnutelné jsou již mladé chundelaté lístky, které které vyrůstají oproti jiným vzcházejícím rostlinám hodně velké. „Opovaž se ty divizny posekat sekačkou,“ zavelela postarší paní svému partnerovi, který právě startoval svou zamilovanou benzínovku. „Pěkně okolo!“ Když prý totiž divizna uzdravila chorého krále, on řekl: "Věru, tato květina divy zná činiti!" A jméno květiny bylo na světě.
Může někdo vypěstovat víc rajčat, než dokáže sníst? Může. S trochou štěstí, přízní počasí a pořádnou dávkou pěstitelského umu jich najednou můžete mít víc, než kolik vy, vaše rodina a podarovaní sousedi dokáží zpracovat. A co pak s rajčaty dál? Když navíc čerstvá dlouho nevydrží? Jednou z variant uchování plné hodnoty úrody je výroba rajčatového prášku.
O půlnoci za úplňku červencového, když zakokrhá kohout vyrušený kunou, zaštěká tříhlavý pes a z dáli bude slyšet žalostné volání vlka. Když tu noc nebude pršet, pouze oblačno smí být, a když před vámi půjde bosa čistá panna oděná v hedvábí a tu a tam slzu ukápne na léčivý list či květ. Pak bude síla sbíraných léčivých bylinek největší. Opravdu? Ve skutečnosti je to mnohem jednodušší.
Severní Korea, kde se pořád ještě jedí psi, se zapsala do povědomí jako nejtužší diktatura světa. Jižní Korea, kde si konzumaci masných psích plemen od roku 2027 naopak zakázali, je známá jako demokratický technologický gigant. Co ale mají obě tak rozdílné země společného? Lásku ke kvašeným pochutinám. V kuchyni i na zahradě. Jak to vlastně dělají?
Na pěstování okurek není nic až tak těžkého. Zádrhel může nastat tam, kde se k nim přiblíží určité druhy rostlin. Takové, s nimiž se moc v oblibě nemají. Patří mezi ně některá zelenina, bylinky, ale i jiné druhy, třeba slunečnice.