Srstka angrešt, jinak též srstka obecná či meruzalka srstka (Ribes uva-crispa, Grossularia uva crispa) je běžný zahradní keř, který najdeme i ve volné přírodě. V zahradě by však neměl chybět, jelikož plodí jedny z nejzdravějších drobných ovocných plodů. Jak angrešt pěstovat?
Slunné místo poblíž zdroje vody, kyselá půda s vysokým obsahem živin a kvalitně provedená výsadba – to je klíč k bohaté úrodě kanadských borůvek.
Řadíte se mezi milovníky borůvek, nebo se jimi chcete léčit? Jak pěstovat kanadské borůvky, borůvky zahradní a nebo borůvky velkoplodé? Jaký je mezi nimi rozdíl?
Plody rakytníku řešetlákového mají téměř zázračné účinky na lidské zdraví, proto se tato dřevina čím dál více prosazuje i v našich zahradách. Jaké jsou ale nejčastější chyby při pěstování rakytníku?
Kdo rybíz v zahradě má, již má letos sklizeno a na horší časy si schovává nějaké ty sklínky džemu či sklenice šťávy, případně falešné brusinky z červeného rybízu, které chutnají ke svíčkové stejně znamenitě, jako ty pravé.
Aby nám keře drobného ovoce v dalším roce opět bohatě plodily, je jim třeba na podzim zajistit péči, kterou vyžadují. Jak se o ně postarat před zimou?
Sklizní péče o jahodníky zdaleka nekončí, alespoň pro ty zahrádkáře, kteří chtějí sklízet i napřesrok. Ihned po sklizni se musíme začít připravovat na další sezonu. Jaké kroky nás po sklizni jahod neminou?
Jak na jaře připravit půdu jahodám, jak a čím jahody hnojit?
Jahodová pyramida je nejlepším způsobem, jak pěstovat jahody na co nejmenší ploše. A její výstavba není nijak složitá. Kromě dřeva se přitom nabízí i jiné materiály a stavební systémy.
Maliny, plody maliníku, které krásně voní a ještě lépe chutnají. Kde je však vysadit a kdy a jak provést řez, abychom dosáhli vysoké úrody?
Ve svých nárocích jsou jahody zrovna tak upřímné, jako nekompromisní. Žádají si optimální substrát, přiměřený prostor pro růst, dobrou drenáž. Dostatečnou zálivku a spoustu slunce. Zní to jednoduše? Pokud se chcete za rok dočkat dobré úrody, musíte na tom zapracovat už teď.
Právě v únoru již můžeme zvýšit letošní úrodu rybízu jeho řezem, stejně tak se ale blíží čas výsadby nových sazenic. A v obou případech najdeme zásadní odlišnosti například mezi rybízem černým a červeným. Výsadbu i řez sice provádíme ve stejnou dobu, ovšem liší se například hloubka výsadby.
To ví přeci každý! Nebo snad ne? Tahle otázka je totiž naprosto banální jen zdánlivě. A odpovědi na ni se teď palčivě připomínají. Nejen proto, že je podzim – čas sklizně. Ale i proto, že ji teď domů nosí školáci, spolu s nedostatečnými zapsanými žákovských za nesprávně vyplněné úlohy ve cvičebnicích přírodopisu.
Odpověď na otázku v nadpisu článku není jednoduchá a vůbec už ne jednoznačná. Navíc hrají roli i určité generační zvyklosti, za které by se někteří hádali do krve. Amatéři, tedy zahrádkáři, i profesionálové. Obě řešení mají svá pro i proti. Když nad tím tak přemýšlím, smysl mi dává kompromis.
Kanadská borůvka říkáme druhu, který se správně jmenuje brusnice chocholičnatá. Opravdu pochází ze Severní Ameriky, přívlastek kanadská nenosí náhodou, v Evropě a na mnoha jiných místech světa však zdomácněla a je pěstována nejen jako keř plodící drobné ovoce, ale uplatní se i v okrasných výsadbách. Oblibu si kanadské borůvky získaly především svým vzrůstem a velkými plody, o dost většími oproti naší místní brusnici borůvce.
První polovinu dubna léto, příroda se přitom začala probouzet už v teplém únoru. A pak náhle návrat zimy a to takové, že si zahrádkáři, zahradníci a sadaři lámou hlavu, co s tím. Existují sice způsoby, jak ochránit i rozkvetlé ovocné dřeviny, ale smysl dávají jen ve velkém a za určitých teplot, navíc musí zasahovat někdo, kdo má již bohaté zkušenosti, aby nenapáchal ještě více škody.
Kdo si ještě pamatuje z děsivé dětské četby o Ferdovi mravencovi s rudým šátkem na krku, jak byl málem uloven a pozřen krtonožkou, možná se při tomto slově i po desítkách let prapodivně zapitvoří. Zahrádkář ale zavětří a řekne si: „Jakože žere mravence? A k tomu ještě larvy? No skvělé, jen houšť...“
Kolegova švagrová vytáhla z truhlíku jakési prapodivné patvary hmyzu a poslala nám fotografie v domnění, že jde o larvy lalokonosce. A ano, je to lalokonosec, ale ne larvy, nýbrž kukly. Kukla lalokonosce je totiž volná, s pohyblivými tělními přívěsky (čili základy pohybových orgánů, noh a tykadel), je žlutobílá, jakoby průsvitná a tvarem připomíná dospělého brouka. Lalokonosec je bohužel nepříjemný škůdce, jehož larvy způsobují vážné škody na koříncích rostlin, dospělci pro změnu páchají škody okusem listů a někdy i žírem celých rostlin. Braňte své rostliny, pokud na tyto škůdce narazíte.
Obyčejný dřevní popel, který získáte zadarmo spalováním dřeva, a který je vlastně odpadem, poslouží jako skvělé hnojivo. Ne všem rostlinám, ale mnoha. Hlavní předností popela za spalování dřeva je vysoký obsah minerálů, především fosfor, draslík, sodík a vápník. Je však třeba si dát pozor na druh spalovaného dřeva a tomu odpovídající pH. Vyloženě nevhodný je popel k přihnojování kyselomilných rostlin, třeba borůvek, vřesů a rododendronů.
Nemáte zahrádku, nebo chcete obohatit své okenní parapety, jedlý balkón, lodžii či terasu o neobvyklé okrasné exempláře, které i výborně chutnají, když odkvetou a plody dozrají? Ano, právě jahody v květináčích a truhlících, nejlépe převisle rostoucí, budou zdobit a plodit zároveň. Chce to však vhodnou péči, a že jahody náročné jsou. Kromě slunce především na vodu a živiny.