Srstka angrešt, jinak též srstka obecná či meruzalka srstka (Ribes uva-crispa, Grossularia uva crispa) je běžný zahradní keř, který najdeme i ve volné přírodě. V zahradě by však neměl chybět, jelikož plodí jedny z nejzdravějších drobných ovocných plodů. Jak angrešt pěstovat?
Slunné místo poblíž zdroje vody, kyselá půda s vysokým obsahem živin a kvalitně provedená výsadba – to je klíč k bohaté úrodě kanadských borůvek.
Řadíte se mezi milovníky borůvek, nebo se jimi chcete léčit? Jak pěstovat kanadské borůvky, borůvky zahradní a nebo borůvky velkoplodé? Jaký je mezi nimi rozdíl?
Plody rakytníku řešetlákového mají téměř zázračné účinky na lidské zdraví, proto se tato dřevina čím dál více prosazuje i v našich zahradách. Jaké jsou ale nejčastější chyby při pěstování rakytníku?
Kdo rybíz v zahradě má, již má letos sklizeno a na horší časy si schovává nějaké ty sklínky džemu či sklenice šťávy, případně falešné brusinky z červeného rybízu, které chutnají ke svíčkové stejně znamenitě, jako ty pravé.
Aby nám keře drobného ovoce v dalším roce opět bohatě plodily, je jim třeba na podzim zajistit péči, kterou vyžadují. Jak se o ně postarat před zimou?
Sklizní péče o jahodníky zdaleka nekončí, alespoň pro ty zahrádkáře, kteří chtějí sklízet i napřesrok. Ihned po sklizni se musíme začít připravovat na další sezonu. Jaké kroky nás po sklizni jahod neminou?
Jak na jaře připravit půdu jahodám, jak a čím jahody hnojit?
Jahodová pyramida je nejlepším způsobem, jak pěstovat jahody na co nejmenší ploše. A její výstavba není nijak složitá. Kromě dřeva se přitom nabízí i jiné materiály a stavební systémy.
Maliny, plody maliníku, které krásně voní a ještě lépe chutnají. Kde je však vysadit a kdy a jak provést řez, abychom dosáhli vysoké úrody?
Ve svých nárocích jsou jahody zrovna tak upřímné, jako nekompromisní. Žádají si optimální substrát, přiměřený prostor pro růst, dobrou drenáž. Dostatečnou zálivku a spoustu slunce. Zní to jednoduše? Pokud se chcete za rok dočkat dobré úrody, musíte na tom zapracovat už teď.
Právě v únoru již můžeme zvýšit letošní úrodu rybízu jeho řezem, stejně tak se ale blíží čas výsadby nových sazenic. A v obou případech najdeme zásadní odlišnosti například mezi rybízem černým a červeným. Výsadbu i řez sice provádíme ve stejnou dobu, ovšem liší se například hloubka výsadby.
Zima bez sněhu a oblev představuje pro dřeviny v zahradách problém. Potřebují nějakou tu vodu i v zimě. Obzvláště stálezelené skvosty, které si sice vytvořily různé způsoby ochrany před ztrátami vody, pořád jí ale ztrácejí dost. Stálezelené druhy trpí v zimě nejvíce. Tak úplně se totiž k zimnímu spánku neukládají. Více vody potřebují i opadavé keře a s blížícím se jarem vlastně všechny dřeviny, začnou ze země pumpovat vodu jako výkonná čerpadla.
Ať už provádíte zimní prořezávku ovocných stromů, nebo ne, právě je vhodný čas na odběr roubů. Tedy pokud plánujete roubování, nebo jste někomu slíbili rouby třeba těch lahodných jablíček, která tak báječně chutnají. A ano, jeden starší strom může nést i více odrůd konkrétního ovoce. Jak a jaké rouby odebírat, kdy a jak je uskladnit?
Chcete dosáhnout potravinové soběstačnosti, nebýt závislí na vnějších zdrojích? Toužíte být připraveni na všechny možné i nemožné krize? Nebo dokonce válku? Anebo vás jen nebaví tolik utrácet za potraviny? Pak byste možná mohli společné řešení nalézt u sebe na zahradě. V šestici plodin, které vás hlady pojít nenechají.
To ví přeci každý! Nebo snad ne? Tahle otázka je totiž naprosto banální jen zdánlivě. A odpovědi na ni se teď palčivě připomínají. Nejen proto, že je podzim – čas sklizně. Ale i proto, že ji teď domů nosí školáci, spolu s nedostatečnými zapsanými žákovských za nesprávně vyplněné úlohy ve cvičebnicích přírodopisu.
Odpověď na otázku v nadpisu článku není jednoduchá a vůbec už ne jednoznačná. Navíc hrají roli i určité generační zvyklosti, za které by se někteří hádali do krve. Amatéři, tedy zahrádkáři, i profesionálové. Obě řešení mají svá pro i proti. Když nad tím tak přemýšlím, smysl mi dává kompromis.
Kanadská borůvka říkáme druhu, který se správně jmenuje brusnice chocholičnatá. Opravdu pochází ze Severní Ameriky, přívlastek kanadská nenosí náhodou, v Evropě a na mnoha jiných místech světa však zdomácněla a je pěstována nejen jako keř plodící drobné ovoce, ale uplatní se i v okrasných výsadbách. Oblibu si kanadské borůvky získaly především svým vzrůstem a velkými plody, o dost většími oproti naší místní brusnici borůvce.
První polovinu dubna léto, příroda se přitom začala probouzet už v teplém únoru. A pak náhle návrat zimy a to takové, že si zahrádkáři, zahradníci a sadaři lámou hlavu, co s tím. Existují sice způsoby, jak ochránit i rozkvetlé ovocné dřeviny, ale smysl dávají jen ve velkém a za určitých teplot, navíc musí zasahovat někdo, kdo má již bohaté zkušenosti, aby nenapáchal ještě více škody.
Kdo si ještě pamatuje z děsivé dětské četby o Ferdovi mravencovi s rudým šátkem na krku, jak byl málem uloven a pozřen krtonožkou, možná se při tomto slově i po desítkách let prapodivně zapitvoří. Zahrádkář ale zavětří a řekne si: „Jakože žere mravence? A k tomu ještě larvy? No skvělé, jen houšť...“