Jak na pěstování zeleniny? Články, rady a tipy od zkušených zahrádkářů na jednom místě. Nechte si poradit!
Není to zábava, není to koníček. Vlastně je to věc, kterou dost bytostně nesnášíme. Přesto ji vždy v sezóně děláme, dokonce se k ní vícekrát vracíme. Čištění zahrady od plevelů, pletí, totiž málokdy uděláme dobře.
Na první poslech to vypadá nesmírně složitě. Asi jako kdybyste se chtěli pustit do odkrývání jednoho z největších mystérií Matky přírody. Ve skutečnosti je to asi tak náročné, jako uklízení drobečků ze stolu. Jen ty drobečky smetáte štětečkem, a přemísťujete je. Opylování tykví totiž není velká věda.
Ročně je v celé Evropě pro konzumní účely vyprodukováno okolo 96 miliard vajíček. Hlavní zásluhu na tom pochopitelně má 350 milionů nosnic, které na téhle výrobní metě pracují bez ohledu na přesčasy. Ta čísla jsou ohromující. Stejně jako množství odpadu, skořápek, který pak za vajíčky na samém konci spotřebního řetězce zůstává. K čemu se vaječné skořápky dají využít?
Vyběhnout si z kuchyně na zahrádku, něco ulomit, ustřihnout, utrhnout, a zase se vrátit zpátky k plotně. Ve vlastních domech se zahrádkami a na vsích se to žije. Ale v bytě? Možná ještě tak nějaké bylinky pěstované v květináči v kuchyni na okenním parapetu. Jestli ale máte balkón či lodžii, můžete si vypěstovat i trochu vlastní zeleniny, bylinek a koření. Je ale třeba plánovat a nebláznit.
Pokud jste nikdy na žádné zahradě rostliny nezalévali, a teď chcete být rychle uvedeni do tématu, stačí vám vlastně jediná rada. Zalévejte přiměřeně. Je to sice pravdivá a dobře míněná rada, jen v praxi vám moc nepomůže. Protože to přiměřeně znamená každou chvilku něco jiného. A právě s tímhle už hezkých pár staletí ve Španělsku pomáhají tzv. ollas.
Betonový zahradní program je tou nejlepší volbou při řešení uspořádání vaší zahrady. Pokud vás zajímá, jak ho využít právě ve vaší zahradě, přečtěte si pár následujících řádků.
Řeči o tom, že to stejně děláte jen pro radost a na úrodě vám nesejde, ty si nechejte pro případ, že vám to letos opravdu nepůjde a soused za plotem se vám bude zase smát. Takže na to půjdeme o něco praktičtěji a podíváme se, jak zvýšit produktivitu vaší zeleninové zahrádky. Bez výmluv a póz.
Dva metry dlouhý, metr a půl široký, hluboký šedesát centimetrů. Na kompletní vyplnění takového vyvýšeného záhonku by bylo třeba 1800 litrů substrátu. Šestatřicet pytlů byť toho nejuniverzálnějšího substrátu ale pod tři tisíce jistě neseženete. Proto má otázka, čím vlastně zasypat plochu vymezenou bedněním a nezruinovat se, dost velkou váhu.
Že si máte pořídit kompost, to vám dnes ochotně doporučí každý. Je to skvělá cesta, jak recyklovat odpady ze zahrady a kuchyně, měnit je v něco hodnotného a bohatého na živiny, a celé to pak navracet do půdy. Krása. Ta dobře míněná doporučení ovšem často neobsahují zásadní informaci. To, kdy celý ten zázrak bude konečně hotový.
Je to úspěch, který nepotěší. Z fenoménu vyvýšených záhonků se v posledních pár letech stalo něco, čím asi nikdy být neměly. Jsou praktické a mají řadu výhod, to ano. Ale přičinlivý marketing je teď doprovází tak nehorázně pochvalnými a smyšlenými legendami, až se to snášet nedá. Všechno jen proto, abyste si jednu takovou bedýnku do zahrady jako stavebnici za pár tisíc koupili.
I když to tak z prohlášení čínských politiků vypadat nemusí, o tom, jak bude vypadat budoucnost, si v Pekingu nedělají iluze. Tamní populace totiž stárne a je nahloučená ve městech při východním pobřeží, zatímco zemědělská produkce je situována do vybydlených severozápadních regionů. Takový stav je dlouhodobě neudržitelný. A protože zatím stranické plány na podporu porodnosti čínským kormidelníkům nevychází, snaží se alespoň inovovat zemědělskou praxi. Přiblížit místa produkce potravin místům spotřeby.
První polovinu dubna léto, příroda se přitom začala probouzet už v teplém únoru. A pak náhle návrat zimy a to takové, že si zahrádkáři, zahradníci a sadaři lámou hlavu, co s tím. Existují sice způsoby, jak ochránit i rozkvetlé ovocné dřeviny, ale smysl dávají jen ve velkém a za určitých teplot, navíc musí zasahovat někdo, kdo má již bohaté zkušenosti, aby nenapáchal ještě více škody.
Vypadají jako ta nejobyčejnější zelenina pod sluncem, ale skutečně je dopěstovat až k chutné úrodě není zdaleka tak snadné, jak se může zdát na první pohled. Snad proto se s nimi pojí pěkná řádka pochybných návodů, mýtů a polopravd, které dělají z okurky seté velkou mimořádnost.
Kdo si ještě pamatuje z děsivé dětské četby o Ferdovi mravencovi s rudým šátkem na krku, jak byl málem uloven a pozřen krtonožkou, možná se při tomto slově i po desítkách let prapodivně zapitvoří. Zahrádkář ale zavětří a řekne si: „Jakože žere mravence? A k tomu ještě larvy? No skvělé, jen houšť...“
Přiznat vlastní chybu není snadné, ale je to třeba. S rašelinnými tabletami jsem se vážně netrefil. Za lákavě snadné řešení teď platím zahradou znečištěnou odpadem, který se zjevně moc rozkládat nechce.
Pohled do mapy odhalí, že nejvýznamněji rozšířené jsou písčité půdy na jihu Moravy a pak na východě Čech. Mimo tyto dva regiony na ně narazíme ještě tu a tam v nivách řek a dalších geologicky podmíněných lokalitách. Podstatné je, že nikde je zahradníci, natož pak agronomové či zemědělci, nevítají s nadšením. Písčité půdy jsou totiž jiné.
Někdy se vyplatí podívat přes plot nebo za hranice, a nasbírat tam trochu inspirace. V zahraničí se totiž učí zahradníci pěstovat a kuchaři využívat zeleninu, která je místně snadno dostupná, nenáročná na pěstování a přitom chutná. A některé exempláře by se uchytily i u nás.
Nové hnojivé přípravky, které v tomto článku představíme, mají zároveň ještě jednu důležitou vlastnost, snižují totiž spotřebu vody a pomáhají proto i v oblastech trápených suchem. Brazilský ARBOLIN má přitom až neuvěřitelně nízkou spotřebu, pouhých půl litru prostředku na jeden hektar. Zatímco český Escube by měl dokonce pomoci zemědělcům v pouštních oblastech Perského zálivu. Navíc jsou oba přípravky přírodního původu a pro přírodu tedy zcela bezpečné.
Je to skleník, ale moc z něj vidět není. Z nemalé části svého objemu je totiž skrytý v zemi. Zakopaný. Chytře zužitkovává dostupné zdroje, a přitom se nenáročnou cestou dobírá optimálního stabilního klimatu. Pokud pomýšlíte na pěstování exotického ovoce, je dobrou volbou. Pomeranče v něm můžete pěstovat i když venku sněží.
Bez vůně, vodově mdlá v chuti, s nevýraznou texturou, podezřele bledá. Vyhnaná chemií hnojiv a pesticidů. Zkrátka nic dobrého k jídlu ani pro vlastní zdraví. Zeleninu vypěstovanou intenzivním způsobem ve vertikálních farmách lidé rádi nemají. Tedy jen pokud znají její původ. Jinak jim chutná dobře, když právě nevědí, co zrovna jí.