Jak na zahradu přátelskou pro ptactvo? Jak na krmítka, budky nebo keře vhodné pro užitečné ptáky? Přečtěte si naše tipy, rady a návody, aby se vaše zahrádka stala malým ptačím rájem.
Proč mít v koutu zahrady nebo jako živý plot právě trnky? Proč si vážit trnek, které rostou v našem sousedství nejčastěji podél cest a ve svazích? A jak využijeme jejich plody až svíravě hořké chuti?
Pokud chceme mít ve své zahradě co nejvíce „ptactva nebeského,“ měli bychom mu zajistit dostatek potravy, ale též vody. Jak a čím se živí ptáci v našich zahradách a jak zde přežívají zimu?
Krmení ptactva je důležité zejména za mrazivého počasí a při vydatné sněhové nadílce, kdy ptáci musí vynaložit velkou energii k získání potravy.
Po celou sezónu slyšíme na zahradě ptačí hlasy a v korunách stromů a keřů pozorujeme obdivuhodný cvrkot. Když ale udeří na ptáky zima, jak jim pomoci?
Ptáci si vaši zahradu velmi oblíbí, když je zde bude vždy čekat něco dobrého, ale také trocha čerstvé vody. Jak, kde a čím krmit ptáky?
Zima se blíží a proto je potřeba myslet i na opeřené obyvatele našich zahrad a měst. Je třeba připravit krmítka a zajistit jim dostatek potravy během zimy, kdy si ji jen těžko obstarávají sami. Obzvláště ve městě. Na trhu je celá řada různých krmítek, která koupíte a jednoduše namontujete na strom, pergolu, balkon, nebo i za okno bytu. Krmítko můžete ale vyrobit i doma z dostupných materiálů, jako jsou pet láhve nebo plechovky. Potom už můžete jen z tepla pozorovat, kdo všechno přiletí na hostinu.
Zima je náročným obdobím pro všechna zvířata, žijící volně v přírodě. Výjimkou nejsou ani ptáci, kteří se pohybují v našich zahradách a okolí. Sníh a mráz pro ně představují ztížené podmínky pro hledání živočišné i rostlinné potravy. Proto bychom jim měli s krmením pomoci. Aby však naše pomoc byla skutečně účinná, je potřeba dávat ptákům takové krmení, které jim prospěje a neohrozí je na zdraví nebo životě.
Jaké vybrat keře pro živý plot, abyste jím prospěli i ostatním živočichům a tím i samotné zahradě? Jaké dřeviny naopak nejsou příliš vhodné?
Ptačí zob je ideálním keřem do zahrad, je všestranně využitelný, v zahradě velice prospěšný, nenáročný na půdu a je ideální právě pro živé ploty.
Ruku na srdce, kdy jste naposledy při svých cestách českou a moravskou krajinou viděli nějakého hastroše, bubáka, strašidlo, prostě jak se dříve říkávalo strašáka do zelí? Bývalo jich mnoho a byli všude, plašit měli především nenechavé ptactvo nebeské, aby nedecimovalo úrodu, strašáci vlastně zastupovali hospodáře, kdykoli se od hastrošem chráněného místa vzdálil. Právě strašáci ale jaksi nejsou, chybí. A je to škoda.
Kupodivu se zdá, že zateplené fasády chutnají kdekomu nejen z říše hub a plísní, ale i říše živočišné. Kromě obligátních hnízd vos a sršní a výskytu dalšího hmyzu se nově zateplené fasády líbí například i datlům, strakapoudům a žlunám. Ne že by jim ta chemie vyloženě chutnala, přesto však do fasád klovou, vytesávají svými zobáky otvory. Proč se to děje a co s tím?
Při krmení ptactva na krmítkách můžeme snadno napáchat více škody než užitku. Ne nadarmo se v zoologických zahradách zakazuje krmení zvířat, případně si můžete na konkrétních místech pouze koupit trochu vhodného krmiva. A v přírodě si přikrmování zvěře řeší zásadně myslivci. Pak se pustíme se svými útlocitnými dušičkami do záchrany ptactva nebeského, která však může mít spíše rysy nevědomé likvidace. Proč? A jak to dělat správně?
Od pátku 10.1. až do neděle 12.1. se můžete jako laici zúčastnit výsostně vědecké práce. Najdete si útočiště poblíž krmítka, abyste ptáky nerušili, a přesně hodinu si zapisujete, jací a v jakém počtu krmítko navštěvují. Svůj počin pak můžete zopakovat další přesnou hodinu na stejném místě, nebo na jiných stanovištích. A vůbec nemusí jít jen o krmítka.
Sítě proti ptákům představují efektivní a dlouhodobé řešení pro ochranu různých prostor před nechtěným chováním ptáků. Ať už jde o balkony, fasády, historické objekty nebo zahrady, správně vybraná a nainstalovaná síť může zajistit nejen čistotu a bezpečí, ale také zachování estetiky prostoru. V dnešním článku se proto podíváme na vše, co o instalaci ochranných sítí potřebujete vědět.
Podle četnosti výskytu konkrétních druhů dravých ptáků na našem území prý vidíme na obloze nejčastěji káně lesní, poštolku obecnou, jestřába lesního a krahujce obecného. Jenže… Co když je ten pták, který nás v popředí modravé oblohy právě zaujal, třeba sokolem? Nebo včelojedem, či luňákem? Vyzkoušejte si v našem kvízu, jestli je od sebe rozeznáte.
Že zmizeli stěhovaví čápi, toho si asi všiml každý. I když někteří mohli v teplejších oblastech zůstat, už nejde o výjimečný jev. Že už nám vlaštovky a jiřičky nesignalizují, kdy má pršet (když létají nízko), toho si také všiml kde kdo. Prostě jsou fuč, pobývají přes zimu v teplejších končinách. Poznáte však u nás přezimující druhy ptáků, které s oblibou navštěvují vaše zahradní krmítka?
Je to jako z Haškova Švejka, vážení, když se zbláznil velitel brigády Ritter von Herbert a začal rozesílat na všechny strany telegramy s nesmyslnými rozkazy. Odvezen byl do Vídně. Názvoslovná komise ČSO se totiž jala ve velkém přejmenovávat ptačí druhy a provedla to tak důkladně, že byla radši výborem České společnosti ornitologické zrušena. A co víc, výbor dokonce „neplánuje vést aktivní kroky k založení nové komise, ale bude se odpovědně zabývat všemi návrhy na zřízení nové komise, pokud by případně přišly.“ Velitel brigády je tedy ve vídeňském blázinci a žádný nový velitel jej nenahradí.
Jednotlivá léta, časy prázdnin, se rok za rokem trumfují rekordními teplotami. A za horka potřebujeme nejvíc chládek a vodu, stejně tak zvířata, ptáků v zahradách a městech nevyjímaje. Právě té se jim totiž na mnoha místech dostává nejméně, byť střídavě prší. Obzvláště v rozpálených městech. Řešením jsou všemožně rozmístěná pítka, ve kterých ale musíme pravidelně vyměňovat vodu. Co znamená bezpečné pítko pro ptáky?
Stojaté vody české prázdninové okurkové sezóny letos rozčíslo téma vskutku až hororové. PTÁCI. Ne že by sedě na elektrických drátech, přízračných stromech a střechách čekali na své lidské oběti, aby jim vyklovali oči, ale jde o jejich názvosloví. Po dlouhé době nečinnosti v této oblasti se Česká společnost ornitologická rozhodla uvést věci na pravou míru a soudě podle reakcí mnoha odborníků na říši zvířat, obzvláště pak na povětšinou létající potomky dinosaurů, se tak trochu kousla do vlastního ocasu. Ale lingvistická show je to vlastně moc pěkná.
Z krmítek vypasení ptáci se stávají až příliš silnými, nepřirozenými konkurenty jiným ptačím jedincům. Navíc ptactvu neprospívá jakékoli krmivo, mnohé ani nepřijmou. A některé druhy se ke krmítkům uchýlí až když z přírody zmizí jejich přirozená strava, jiné se ani nepřiblíží. Nejlepší je vlastně vysazovat v zahradách původní druhy dřevin a jiných rostlinných druhů, které ptáky v zimě zasytí. A místo krmítek raději na podzim stavět a rozvěšovat ptačí budky.
