Ve světě bylo vyšlechtěno neuvěřitelných cca 27000 taxonů karafiátů, přesto se proslavily i ty klatovské, byť mají klatovští šlechtitelé na svém kontě kříženců o mnoho méně (něco mezi 70 a 80) a šlechtěním se dnes zabývá 8 lidí. Před čtyřiceti lety jich bylo 12 a šlechtění karafiátů má v Klatovech více jak dvěstěletou tradici. Čím klatovské karafiáty tak okouzlily svět?
Pro malá, titěrná a mělká zahradní jezírka nejsou lekníny příliš vhodné, tedy s výjimkou trpasličích odrůd. Pokud ale máte v jezírku dost místa, aby nebylo jen o leknínech, a pokud je i dostatečně hluboké, s chutí do toho. Dokonce je nebudete muset ani zazimovávat, tedy ukrývat před zimou do bezpečí, aby nezmrzly, pokud zvolíte správný druh a kultivar. A kdy lekníny přesazovat? Nejlépe právě nyní v dubnu!
Proplifting je nepřímočarý, ale zato po čertech vynalézavý způsob, jak se zmnožením dobrat stovek druhů pokojových květin. A neutratit přitom ani korunu. Je to poměrně rozšířená praxe, o které se ale moc nemluví. Nejspíš proto, že je při ní snadné překročit jisté etické, morální a legální meze.
Ta nejsnazší řešení jsou někdy opravdu ty nejlepší. Dobře to jde vidět na příběhu vzniku prvních herbářů. Botanických kolekcí sušených rostlin, bez nichž se ani dnes úplně neobejdeme.
Zasadit něco, to všichni zahradníci moc rádi. Ale kolik toho má být? To už je drobet složitější. Pochopitelně, žádná zahrada není nafukovací a místo na záhoncích je omezené. Takže je třeba nějak napřímit vztah mezi počtem rostlin a parametry osevní plochy. Zkrátka, chvilku počítat.
Předpěstované sadby a připravené rostlé sazeničky na nás s příchodem jara vykukují z regálů i v těch obchodech, kde bychom je nečekali. Prodávat napůl hotovou práci je totiž skvělý byznys. Lidé si je rádi kupují, mají totiž pocit, že tím šetří místo, čas a peníze. Ne vždy je to pravda.
Až z tropických deštných pralesů Amazonie se k nám dostala nádherně kvetoucí vrízea, která roste ve své domovině nejčastěji epifyticky. Na svých hostitelích tedy neparazituje, ale také jim vlastně nic neposkytuje. A nároky na pěstování má v našich podmínkách na rozdíl od jiných pokojovek zcela odlišné.
Slon nebo nosorožec, kterého zastřelil pytlák. Jen proto, aby se někdo o tisíce kilometrů dál mohl pochlubit soškou ze slonoviny, potažmo aby si někdo roh nosorožce nastrouhal do pití na podporu potence. Nenahraditelnost zvířete, zabitého fakticky jen z hloupého rozmaru, pochopitelně dráždí. Zvlášť když taková jednostranná poptávka po klech a rozích vede k vymírání celých živočišných druhů.
Pěstovat million bells není vůbec složité. Možná jste se tisíci barevnými zvonky inspirovali třeba při svých cestách po rakouských Alpách anebo po Bavorsku. Naši jižní a západní sousedé totiž tuto letničku, minipetúnii, doslova milují a musí ji mít skoro každý.
Květy orchidejí jsou zřejmě tak krásné a křehké zároveň, že si mnoho z nás vůbec nedovede představit, že by takovou jemnou a nedotknutelnou nádheru dokázali udržet při životě. Omyl, tyto epifytické rostliny jsou ve skutečnosti stejně tak nenáročné jako člověk, kterému by k přežití stačil chléb a voda. Zapomeňte na mýty o orchidejích, zaplašte falešné představy a s ledovým klidem si orchidej doneste domů.
Věděli jste, že ibiškový čaj je egyptským národním nápojem, kterému se říká karkade? Že květy ibišku se především na blízkém východě kandují nebo nakládají do cukru? A že je ibišek nazýván „květinou z Havaje“, kde se stal pro svou krásu národní rostlinou? Přečtěte si další zajímavosti o ibišku včetně jeho nároků na pěstování.
Rýmovník cítíte již na dálku, ale co teprve, když utrhnete jediný lístek a promnete mezi prsty. Anebo si jej vložíte do nosní dírky, nejlépe 2, do každé jeden. Navíc si snadno připravíte odvar, který pak můžete inhalovat. Zapomeňte na drahé nosní kapky a jiné léky. Rýmovník se nepyšní svým českým jménem náhodou.
Alergii na pyl se také lidově říká senná rýma a způsobují ji pylová zrnka. Ta se podle rostlinného druhu od sebe liší velikostí i tvarem, některá způsobují alergikům vážné problémy, jiná jsou téměř neškodná. Která a proč?
Tu úvodní scénu z milé komedie Adéla ještě nevečeřela si jistě ještě pamatujete. Šílený botanik, hrabě von Kratzmar, při ní hraje na housle, aby přiměl rostlinu k pláči. A heuréka, podařilo se! Je něco alespoň vzdáleně podobného možné i ve skutečnosti?
20., nebo 21. března? Který den oficiálně začíná jaro bez ohledu na aktuální počasí? Někdo se totiž učil, že 20.3. a jiní, starší, že 21.3. A obě skupiny školáků vlastně mají pravdu, tedy ti starší měli. A jednou ji zase budou mít ti nejmladší, když řeknou, že je to 21.3. Záleží totiž na tom, jaký rok právě je.
Jarní cibuloviny jsou pojmem, který má vlastně dva zcela odlišné významy. Rozlišujeme dva druhy jarních cibulovin. Ty, které v předjaří a na jaře kvetou a ty, které se na jaře teprve vysazují, aby nám vykvetly mnohem později.
Světlo, teplo a vodní pára, to je koktejl, který zachutná mnoha rostlinným druhům. Výběr však musíme zúžit, jelikož právě světla se v našich běžných koupelnách rostlinám obvykle příliš nedostává. I tak je ale z čeho vybírat a určitě vás vybrané druhy nebudou nudit. Vaše koupelna naopak ožije a vaše relaxace v ní získá nový rozměr.
Molekulární biolog světového formátu Daniel Chamovitz studující molekulární mechanismy života rostlin systematicky srovnává lidské a rostlinné smysly. A snaží se prokázat, že rostliny dovedou vnímat a reagovat na všechny základní podněty prostředí podobně jako my.
Rozesadit si v zahradě sněženky na další místa a postupně si tak množit a rozšiřovat bělostnou předjarní až jarní záplavu květů není nijak složité. Jen je to třeba udělat v pravý čas. Tedy krátce po odkvětu. Zhruba 2 až 3 týdny. Co vše je dobré vědět o sněženkách?
Pochlubit se fotografií své vykvetlé stapelie vřele doporučujeme. Horší už to bude s její fyzickou prezentací, když zrovna tato právě vykvetlá rostlina zapáchá. Květy ve tvaru pěticípé hvězdy má opravdu grandiózní, ovšem puch, který produkuje, vyžene z bytu nejen zájemce o konfrontaci s touto raritou, ale i vás samé. Dobrá zpráva však je, že silný puch připomínající zápach lejna anebo mršiny, vlastně obojího dohromady, trvá jen krátce. A dokonce existuje i druh, jehož výrazné květy nezapáchají.