20., nebo 21. března? Který den oficiálně začíná jaro bez ohledu na aktuální počasí? Někdo se totiž učil, že 20.3. a jiní, starší, že 21.3. A obě skupiny školáků vlastně mají pravdu, tedy ti starší měli. A jednou ji zase budou mít ti nejmladší, když řeknou, že je to 21.3. Záleží totiž na tom, jaký rok právě je.
Jarní cibuloviny jsou pojmem, který má vlastně dva zcela odlišné významy. Rozlišujeme dva druhy jarních cibulovin. Ty, které v předjaří a na jaře kvetou a ty, které se na jaře teprve vysazují, aby nám vykvetly mnohem později.
Světlo, teplo a vodní pára, to je koktejl, který zachutná mnoha rostlinným druhům. Výběr však musíme zúžit, jelikož právě světla se v našich běžných koupelnách rostlinám obvykle příliš nedostává. I tak je ale z čeho vybírat a určitě vás vybrané druhy nebudou nudit. Vaše koupelna naopak ožije a vaše relaxace v ní získá nový rozměr.
Molekulární biolog světového formátu Daniel Chamovitz studující molekulární mechanismy života rostlin systematicky srovnává lidské a rostlinné smysly. A snaží se prokázat, že rostliny dovedou vnímat a reagovat na všechny základní podněty prostředí podobně jako my.
Rozesadit si v zahradě sněženky na další místa a postupně si tak množit a rozšiřovat bělostnou předjarní až jarní záplavu květů není nijak složité. Jen je to třeba udělat v pravý čas. Tedy krátce po odkvětu. Zhruba 2 až 3 týdny. Co vše je dobré vědět o sněženkách?
Pochlubit se fotografií své vykvetlé stapelie vřele doporučujeme. Horší už to bude s její fyzickou prezentací, když zrovna tato právě vykvetlá rostlina zapáchá. Květy ve tvaru pěticípé hvězdy má opravdu grandiózní, ovšem puch, který produkuje, vyžene z bytu nejen zájemce o konfrontaci s touto raritou, ale i vás samé. Dobrá zpráva však je, že silný puch připomínající zápach lejna anebo mršiny, vlastně obojího dohromady, trvá jen krátce. A dokonce existuje i druh, jehož výrazné květy nezapáchají.
O Valentýnu, původně zřejmě anglosaském svátku všech zamilovaných, se lidé obdarovávají. Ale také zdobí. Vyzdobit si lze třeba jen jeden kout bytu, strom v zahradě, jídelní stůl, případně lze jen tu a tam narafičit nějaké to srdíčko, na stůl postavit hrnky ve tvaru srdíčka, na dveře pověsit valentýnský aranžovaný věnec, anebo jen nenápadně postavit na vnitřní okenní parapet novou orchidej v pěkné nádobě bez jakékoli okázalosti. Prostě jakoby nic. Ať si obdarovaná sama všimne.
Jsou krásné, když je dostanete, a pak možná ještě chvilku. Poté ale vezmou za své. Když na to však půjdete chytře, budou vám přinášet radost a zdobit bydlení dlouhé dny, a někdy až týdny.
Pampas neboli pampová tráva získala název podle místa původu - úrodných nížin Jižní Ameriky zvaných pampy. Česky se jí také říká kortaderie. Velmi rychle si získala místo nejen v našich zahradách, ale také domovech, stejně jako u profesionálních dekoratérů. Je svěží, je vzdušná a minimalistická. Hodí se tak téměř do každého interiéru.
Živý deštník je pryšec, který si své přiléhavé a tak trochu netradiční české jméno získal okamžitě, jakmile byl poprvé spatřen na výstavě sukulentů. Tento pryšec pochází z vnitrozemí Madagaskaru, kde roste jako endemit v pohoří Bongolava (800-1500 m.n.m) provincie Mahajanga. Je zde součástí opadavých lesů.
Rod musanda zahrnuje přibližně sto druhů tropických keřů, menších stromků, ale i bylin. Pro okrasné účely jsou pěstovány především nápadné musandy červenolisté, ale i jiné druhy.
Co vyžadují pokojové rostliny v zimě, co je trápí, jak o ně pečovat? Proč mnozí pěstitelé svým pokojovkám neumožní odpočinek v období vegetačního klidu a jak to udělat, aby si rostliny opravdu odpočinuly? A jak je to s kaktusy, povýšenou sektou mezi sukulenty?
Baobaby nemůžeme v našich podmínkách pěstovat jako stromy, ale v květináči si můžeme ve svém bytě tuto raritu piplat neomezeně. A ani nemusíme být zrovna milovníci bonsají. Sazeničky baobabu si přitom můžeme pořídit férově a dostatek semen k vyklíčení nám poskytne jediný plod. Nejčastěji se u nás dostaneme k semenům a sazeničkám afrického baobabu prstnatého.
Darování květin pro štěstí je pěkný novoroční zvyk, dokonce často darované rostlině se lidově říká “domácí štěstí“, tradiční je však i čtyřlístek, šťastný bambus a dokonce i jmelí, které je jinak tradičním symbolem Vánoc.
Krásné květy různých barev ve tvaru motýlích křídel, vlastně hlavní důvod pěstování jedovatých bramboříků. Navíc platí, že čím méně o bramboříky pečujeme, tím lépe. Na zkušenosti pěstitele jsou bramboříky náročné minimálně, několik základních pravidel je ale třeba znát. Kvést přitom mohou nejen nyní o Vánocích, ale velice dlouho. Až do dubna.
Jdete kolem květinářství a venku jsou přede dveřmi vyskládané vánoční hvězdy, aby nalákaly zákazníky. Sice vyloženě nemrzne, ale zima je dost velká. Určitě jděte o dům dál, tyto rostliny vám dlouho nevydrží. Jsou vánoční hvězdy sice v obchodě, ale poblíž stále otevíraných dveří a nejlépe ještě na zemi? Ani na ně nekoukejte. K tomu, aby vánoční hvězdy zůstaly v dobré kondici mnoho týdnů, vyžadují především teplo, ale zase ne extrémní. A nesnáší také průvan, obzvláště ten studený.
Hledíky nikdy nezklamou a pokud plánujete pro příští sezónu něco nového, co jste ještě nevyzkoušeli, hledíky určitě nic nepokazíte. Lze je pěstovat na trvalkových i letničkových záhonech, ale i v mobilních nádobách. Pokud si chcete připadat jako herec na jevišti, hlediště vám množství hledíků vytvoří dokonalé. A z jak pohledných diváků!
S některými to jde těžko, u jiných zase snáze. Jsou květiny, u nichž skoro stačí jen hlasitě zakašlat, a už se divoce množí. Jaké jsou ty na pěstování a rozmnožování nejvděčnější? A jak vlastně zařídit, aby se z mála stalo hodně?
Kolik existuje zaručeně dobrých receptů na štědrovečerní bramborový salát? Asi tolik, jako je jeho strávníků. Kdo ho dělá, přidržuje se nějakého vlastního postupu, který považuje za správný a ideální. Nu, a s návody na ideální mix substrátu pro sukulenty je to podobné. Je jich tolik, co kaktusářů.
Na přísavníky narážíme v zahradách a parcích, kde se dá, ostatně stejně jako na břečťan. Rozdíl je mezi nimi zásadní, břečťan je neopadavý, loubince jsou opadavé, odmění se nám však na podzim nádherným až krvavě rudým a vínovým zbarvením listů, které postupně přechází do žluté, až všechny listy skončí na zemi. Rozhodně se ale loubince nehodí do interiérů, jelikož jsou především opadavé. Čím je na interiérových stěnách nahradit?