
Vermiponie je trend alternativního zahradničení, který se vyplatí sledovat
Zbavit se zbytků z kuchyně, vyrábět kompost a hnojivo, pěstovat si nazeleno vlastní pochutiny. Zní to dokonale. Však má také vermiponie k dokonalosti blízko.
Zbavit se zbytků z kuchyně, vyrábět kompost a hnojivo, pěstovat si nazeleno vlastní pochutiny. Zní to dokonale. Však má také vermiponie k dokonalosti blízko.
Mohlo by se zdát, že Velká Británie nabízí Česku jen málo pozitivních příkladů k inspiraci. Pivo skoro bez pěny, věčně sychravé počasí, suchý humor a krvavý pudink, to nejsou zrovna věci, které bychom si nutně museli z ostrovů vypůjčit. Přesto se Britům něco hodného zkopírování povedlo. Jejich přeslavná Královská zahradnická společnost totiž vyřadila slimáky a hlemýždě ze svého seznamu škůdců.
Když začnete včas, vyzbrojíte se přírodními chemickými prostředky v podobě různých lektvarovitých roztoků, svoláte na pomoc boží armádu mšicožravého hmyzu a vytrváte stejně jako vždy lační hmyzí spolubojovníci, máte šanci, že vám toho mšice v zahradě tolik nezničí.
Pár století v praxi je už trochu moc na to, abychom bokaši nazývali horkou novinkou. Pokud ale disponujete zahrádkou, tahle metoda „úpravy“ kuchyňského odpadu do podoby organického hnojiva si vaší pozornost určitě zaslouží.
Někdo se hydroponie bojí, nedůvěřuje jí, někdo před ní vyloženě varuje jako před nějakým ďáblem. Jiní, vyloženě škarohlídi, nenechají na hydroponii nit suchou, aniž by se obrnili jakýmikoli argumenty. Přitom byla známa již ve starém Egyptě a v období antickém.
Někdo se hydroponie bojí jako čert kříže, jedni varují, jiní, vyloženě škarohlídi, nenechají na hydroponii nit suchou. Přitom byla známa již ve starém Egyptě a v období antickém. A je to vlastně i logické.
Zúrodňujete ze všech sil; záhonky máte – jako byste na nich hledali poklad - překopané křížem krážem. Počasí vám přeje, deště i sluníčka je tak akorát. Hnojíte jako diví, sázíte to nejlepší. A přesto se vám nedaří. Pěstované nevzchází, jak by mělo, úroda za nic nestojí. Kde je chyba? Dost možná je odpověď v půdě, respektive jejím pH.
Nikdo nepopírá, že vosa obecná je užitečný živočich. Jen bychom prostě byli raději, kdyby se ta jejich užitečnost projevovala jinde, než v bezprostředním okolí terasy, na které si chceme v klidu posedět.
Hromada s pokladem, ze které neubývá. Protože tohle černé zlato průběžně obnovujete. Ano, řeč je o kompostu. Jednom z těch opravdu základních a přitom fantastických nástrojů, jimiž se dá vyživovat půda a rostliny na celé zahradě. Ale pozor, přesycení dobrým kompostem může mít docela drastické dopady.
Na jaro se to většinou neobejde bez rytí a přípravy půdy. A při tom rytí – v mělkém záhonku, kompostu nebo při přehazování uzrálého hnoje – na ně narazíte nejčastěji. Na bílo-žluté vypasené tučné válečky, kterým se říká ponravy. Co s nimi? Zabíjet netřeba, většinou totiž neškodí.
Kdykoliv se začne hovořit o udržitelnosti měst; resilienci/odolnosti lidských sídel vůči nečekaným výkyvům a změnám; budoucí soběstačnosti narůstající městské populace na zdrojích a energiích - zkrátka, když se popustí uzda fantazii a nadšeně se vedou futuristické řeči o městech budoucnosti – rázem tahle města v představách snílků vypadají jako z reklamy na Domestos.
Odpovědí na tvrdošíjnou zimu jsou nízké mniniskleníčky, kterým říkáme pařeniště, a které si zatápí samy, bez toho, že bychom museli přikládat do kamen anebo platit rostlinám drahý zemní plyn či elektřinu. Pařeniště totiž dovedou s plány zimy pořádně zatočit. Jen ať si klidně ještě tu a tam mrzne, jen ať i nasněží, mým pařeništím je to úplně jedno. Teplo si totiž vyrábí z čerstvého koňského či třeba ovčího trusu zakrytého vrstvou listí.
Svazenka vratičolistá, modrofialově kvetoucí a příjemně vonící květina, která se do Evropy dostala již na začátku kolonizace amerických kontinentů. Původně byla rostlinou okrasnou, ale jak se stalo u více druhů amerických krásek, dnes je doslova pokladem zemědělským. Proč?
Vápnění představuje úpravu půdy zvýšením obsahu vápníku, která vede ke změně půdní reakce, zlepšuje přijatelnost některých živin stejně jako strukturu půdy, posiluje hygienickou a ekotoxikologickou funkci půdy, imobilizuje kadmium a další toxické prvky (ztěžuje jejich přijatelnost rostlinami).
Podzim a obzvláště pak listopad je obdobím hmot. A jedna hmota je zcela nepřehlédnutelná, hmota listová, hmota byť zprvu až éterická a výtvarně dokonalá, nakonec ale neporazitelná, všudypřítomná, přesto však odsouzena k rozkladu.
Rostlinnou kotvou je nejčastěji půda a půda, to je země, zemina, hlína. Ta hlína, po které my lidé sice chodíme, ale rostliny se v ní drží svými kořeny a dokud je doslova nevyrveme, nepustí. A právě na podzim je ideální čas tuto hmotu vylepšit, zkulturnit, zúrodnit. Zkušený zahradník by dokonce řekl povinnost. A my se budeme inspirovat i slovy klasika.
Pro přidávání kompostu rostlinám je třeba především vědět kdy. A určitě to neděláme na podzim a v zimě. Ideální čas je ve vegetačním období, čili od jara (resp. již předjaří) až nejpozději do pozdního léta. V době vegetačního klidu rostliny odpočívají a hnojivo v podobě kompostu (humusu) by nevyužily. Co je však nyní na podzim důležité, to je opětovné proházení kompostu, aby se rostlinná hmota lépe a rychleji rozkládala.
Dobrá sklizeň je sice nezpochybnitelným dokladem zahradníkova umu, ale není to úplně jen jeho zásluha. Za úspěchem stojí spousta faktorů: třeba počasí během sezóny, nebo štěstí toho, že nebyl dobrý rok pro slimáky. Důležitá je taky úrodnost půdy. Na poušti nic nevypěstuje ani dobrý zahradník. Zrovna úrodnost půdy se ale po každé sklizni snižuje, protože spolu s košíky výpěstků z ní odnášíme cenné živiny.
Po dekády patřilo rytí mezi klasiku zahradnických činností, a proto se dnes na nápad nerýt pohlíží jako na krajně zcestnou až kacířskou myšlenku. Když tomu dáte šanci, můžete se ale dobrat toho, že rytí vždy a za všech okolností není cestou, jak své zahradě prospět.
Pomocí zeleného hnojení doplníme půdě organickou hmotu, která zlepší kvalitu půdy, zvýší obsah živin i schopnost držet vodu. Zelené hnojení je vůbec jedním z nejlepších způsobů, jak zvýšit úrodnost pravidelně vyčerpávané zeminy rostlinami užitkovými i okrasnými. Jaké rostliny a směsky jsou vhodné?