Přitahuje vás kouzlo opadavých listnáčů, které na podzim mění své barvy, a toužíte zároveň po živém plotu, který vyroste docela rychle a udrží si pěkný, kompaktní tvar? Pokud zvolíte habr, určitě nebudete litovat. Jeho podobnost s buky je více než výrazná a ne náhodou jsou oba druhy dřevin s oblibou kombinovány.
Každá rostlina vyžaduje od svého výsevu, tedy od vyklíčení semene, určitý počet dnů, aby vyrostla, dospěla a plodila. A jiné to není ani se zeleninou. Mnohá přitom snese i kratší den a chladné počasí, proto ji můžeme sklízet i později v zimě, přičemž rostliny dospějí do zámrazu. A jelikož se nám přes sezónu místo na užitkových záhonech postupně uvolňuje, určitě se vyplatí tento prostor znova zaplnit. Čím?
Okoličnaté květenství vytrvalého kalokvětu připomíná tak trochu třeba kvetoucí česnek, akorát květy jsou o dost větší a působivější. Právě pro typ květenství a velikost květů bude fenomenální kalokvět určitě významným příspěvkem vaší kvetoucí zahradě. A co víc, pěstovat jej lze i jako kvetoucí pokojovou rostlinu. Respektive jinak než v přenosných nádobách kalokvět nepěstujte. Nepřežil by v zahradě naše zimy.
Na velkých a zásadních změnách se často podílejí ty nejnepatrnější maličkosti. A krásně to platí i v případě okřehku menšího. Co to je? Takové zelené nic, které si plave na hladině. Lidově se tomu někdy říká žabinec. Dost možná je to ale potravina budoucnosti, se schopností nasytit celou planetu.
Hrátky s tvarem záhonků, snaha prosadit do té zažité pravoúhlé geometrie i trochu pestrosti a organických objemů, se většinou s velkým úspěchem nesetká. Nejen proto, že je jejich zřizování pracné a údržba náročná, ale především kvůli tomu, že to na první dobrou většinou moc nefunguje. Poradíme, kde je chyba a jak ji napravit.
Nemusíte na ně věřit, ale jistě víte, že existují. Už proto, kolik lidí se v nich pokouší najít. Řeč je o znameních zvěrokruhu, která vám podle data narození anebo postavení planet mají údajně vykládat váš charakter, štěstí, budoucnost a osud. Zdaleka nejsou jediné. Existují i znamení podle rostlin.
Zalévat o polovinu méně, ušetřit si dřinu s pletím plevelů a ještě si moci v hlavní sezóně dovolit dovolenou, aniž byste se museli bát, že vaše zahrada zajde suchem. To všechno je možné, když se inspirujete zahradníky v Austrálii.
Réva vinná rozhodně patří mezi druhy rostlin vyznačující se velice vysokou odolností vůči suchu. Jednoduše proto, že její hlavní kořeny si dovedou pro vláhu dosáhnout i do spodních vrstev půdy. A pokud je půda dokonce dostatečně propustná, mohou se dostat až do hloubky více metrů. Samozřejmě musíme zalévat především mladé sazenice, které ještě nemají kořenovou soustavu dostatečně vyvinutou, ale i v jejich případě je zapotřebí střídmost. A pak už záleží jen na lokalitě, jejích vodních poměrech a také počasí.
Když se řekne Měsíční zahrady, zní to jako něco poněkud periodického. Ve skutečnosti je to láska na celý život. I proto, že na rozdíl od jiných zahradních kompozic a stylů jsou tyhle zahrádky krásné nejen ve dne, ale především v noci.
Jako oblíbená teplomilná tykvovitá zelenina jsou okurky klasikou, která nechybí v žádné domácnosti, restauraci, prostě v gastronomii. Jsou všudypřítomné, na rozdíl od našich předků však vyžadujeme, aby okurky nebyly hořké. Navíc je to i bezpečnější, protože hořkost okurek značí vyšší obsah v určitém směru nebezpečných cucurbitacinů.
Od hranatého melounu v přibližném tvaru krychle až po jehlanovitý a třeba i srdcový. Že jste o tom ještě nikdy neslyšeli? To byste totiž museli vycestovat do Japonska, kde jsou takové melouny předraženým hitem. I když za poslední dobu zlevnily v přepočtu z přibližně tří tisíc korun na polovinu.
Jsou značky piva, které nám chutnají a jiné, které bychom neservírovali ani nepřátelům. Prakticky žádné se ale nehodí k likvidaci slimáků. Ne že by tahle metoda úplně nefungovala, jen zkrátka není po stránce nákladů dostatečně působivá. Přitom to jde podobně, jen laciněji a lépe.
Pěstujete rostliny na terase, balkóně či lodžii? Potřebujete nějakou mobilní nádobu velkého objemu umístit i do zahrady? Co se týká materiálů, máte samozřejmě více možností, pokud je pro vás ale hlavním kritériem cena, navíc i poměr ceny a užitku, a pokud chcete v nádobě pěstovat rostliny jen jednu sezónu, jsou skvělým řešením květináče textilní. Bez chyby ale nejsou, pro všechny typy rostlin se nehodí.
Civilizační vymoženosti automaticky neznamenají jen přínos, univerzální dobro. Za užitečnými vynálezy se totiž táhnou i problémy. Své o tom vědí indiáni z amazonského kmene Marubo. Jejich starý svět skončil tam, kde začalo vysokorychlostní připojení.
Mapa pěstitelů zeleniny má jejím milovníkům a zastáncům zdravého stravování, tedy pokud si myslí, že klíčem k němu je právě zelenina, usnadnit nákup čerstvých potravin. Navíc poznají přímo místo, kde se zelenina pěstuje. A také si mohou ověřit způsob jejího pěstování. Projekt je v plenkách, ale přihlašují se stále další farmáři.
Slovo stellar znamená v překladu z angličtiny hvězdný, vztahující se k hvězdám. Stellary jsou velmi rychle se rozvíjející skupinou pelargonií, tedy u nás dobře známých a oblíbených muškátů neboli čapích nosů, balkónových rostlin, bez nichž naše babičky, ale ani matky, nezahájí novou sezónu. Však tento zvyk převzaly od prababiček a ty zase od svých maminek. Česky se jinak také říká muškáty hvězdicovité. Jde sice o novou skupinu pelargonií, o to rychleji se však rozvíjí a získává na oblibě.
Vždycky na to člověk přes zimu tak trochu zapomene, o to více je pak později na jaře zase překvapen, jakým zázrakem kopřivová jícha vlastně je. Škoda, že jí nemůže být dostatek už od časného jara. A vlastně i v zimě. Kopřivy musí nejprve pořádně narůst, abychom nemuseli celý den sbírat titěrné a silně nafialovělé mladé výhonky. S nadbytkem velkých kopřiv to už jde ráz na ráz. Sklizeno je za chvilku, napěchujete 200litrový sud dešťovky, která je sama o sobě také mírným hnojivem (především pro obsah dusíku), a pár dní počkáte. Po týdnu už lze zázračnou tekutinu začít odebírat.
Je docela logické, že se s rostlinnými otravami setkáme u býložravých hospodářských zvířat. A asi by z logiky věci každý očekával, že jsou takové otravy časté, jenže tomu tak paradoxně není. Jde spíše o okrajové, výjimečné záležitosti. A často ani nejde o jedy, nýbrž problémy způsobuje třeba zapařená či jinak nekvalitní píce. Více nebezpečí číhá především na domácí mazlíčky, hlavně psy a kočky, ale i různé ještěrky, papoušky a další druhy chovatelsky oblíbeného zvířectva. Vždyť jsou to masožravci, řeknete o psech a kočkách, jenže oni rádi kousnou i do něčeho rostlinného původu. A pozřou to. Jaké rostliny jsou pro naše domácí mazlíčky nejrizikovější?
Poněkud pracné, s výsledkem ne úplně odpovídajícím výsledné úrodě. Zhruba tak lze shrnout tu hlavní faktickou potíž s pokusy o pěstování tykví vertikálně, ve výškách nebo zavěšených. Na druhé straně to vypadá opravdu hezky, a jednou vynaložená energie se vám vrátí potřebou nižší péče v průběhu růstu plodů. S giganty to ale nezkoušejte.
Že za odpoledního úpalu na zahradě nemáte zalévat rostliny, to už jste jistě někdy slyšeli. Ale přemýšleli jste nad tím, proč vlastně ne? Zkratkovité zdůvodnění totiž zní, abyste listy rostlin nespálili. A to už začíná být trochu na pováženou. Vodou přeci hasíme žár, nikoliv rozděláváme oheň. Jak by tedy mohla z vody vzniknout na rostlinné tkáni nějaká popálenina? Jednoduše, zvětšovacím sklíčkem popálíte i vlastní pokožku.