Ozvou se první tóny, rozsvítí se světla a nový koncertní sál pro Janáčkovu filharmonii s kapacitou 1300 míst se vznese nad Domem kultury města Ostravy. Budovu navrhl jako vznášející se hudební nástroj architekt Steven Holl a jeho studio Steven Holl Architects ve spolupráci s pražským Architecture Acts.
Gotika, renesance, baroko, klasicismus? Opravdu je od sebe rozeznáte? Připravili jsme krátký, ale výživný kvíz na stavby a prvky, které jsou příznačné pro zásadní architektonické slohy evropské kultury. Tak pojďte na to.
Koncertní sál v Karlových Varech byl oceněn jako nejzdařilejší dílo porotci České ceny za architekturu a stal se tak vítězem pro rok 2024. Autory návrhu jsou Petr Hájek, Nikoleta Slováková a Martin Stoss z ateliéru Petr Hájek ARCHITEKTI. Tento do detailů promyšlený objekt byl netradičně vložen do dvorany zrekonstruovaných Císařských lázní a proměnil tak pomyslné srdce celé budovy na chrám kultury.
Projekt stodoly v Maxově už má svá léta. Jako inspirace ale rozhodně nezestárl. Poskytuje totiž velmi jednoduchý návod na to, jak si na pozemku postavit dočasný víceúčelový objekt stodoly. Přičemž tou stavbou nepozbudete vloženého materiálu, ve stavbě ho máte jen dočasně odložený pro další případné použití.
Mohlo by se zdát, že nejtypičtějším problémem všech metropolí je přelidněnost, tedy příliš mnoho živých lidí na jednotku plochy. Skutečnost je ovšem ještě o něco morbidnější. Velká města totiž sdílí i ten neduh, že uvnitř svého katastru nesou až příliš mnoho lidí mrtvých. A právě tenhle nepříjemný problém měl v Londýně vyřešit další skvost naprosto šílené architektury. Takzvaná Metropolitní hrobka.
Vynikající sportovní úspěch VfB Stuttgart v podobě druhého místa v tabulce nebyl jediným zdrojem vzrušení – Švábové se po osmi měsících výstavby radovali také z otevření nové atletické haly.
Kvíz: Co je mrakodrap? Podle definice prý souvisle obyvatelná výšková budova, která má více jak 40 poschodí a zároveň je vyšší jak cca 150 metrů. To je jedna možnost. Druhá odpověď říká, že jde o budovy vyšší jak 100 metrů. Spoustu lidí určitě napadne, že dříve stavěné věže jsou vlastně předchůdkyněmi mrakodrapů, včetně mýtické věže babylónské symbolizující pýchu lidstva a její pád. Jak je to ale dnes s ikonickými výškovými budovami Evropy?
Že odvaha českým architektům neschází, dokládá více než názorně projekt Vila Sidonius. Alternativně a moderně pojaté obydlí se hrdě usazuje na téměř nezastavitelném pozemku. Kde díky chytrým řešením může těžit ze své privilegované pozice a nevšedních proporcí.
V letošním ročníku soutěže STAVBA ROKU veřejnost opět ukázala, že považuje za účelné a prospěšné úplně jiné stavby než odborné poroty architektonických a stavebních soutěží. Ze 142 tisíc hlasujících jich dalo svůj hlas multifunkční sportovní hale ve Slaném rovnou 39424. Sportovní hala vlastně porazila v očích veřejnosti všechny ostatní nominované stavby doslova na hlavu, tedy s výjimkou stavby nové knihovny v pražských Petřinách (34545 hlasů). A že konkurence byla pořádná.
Když se přemýšlí o objevech, které lidstvo nakoply na cestě kupředu, většinou se smýšlí o věcech, které tu dosud nebyly a někdo je poprvé zázračně vynalezl. Joseph Whitworth, doslova hrdina průměrnosti, ale nastartoval pokrok tím, že pozměnil k lepšímu jen jednu dávno existující drobnost.
Kanárské ostrovy (Gran Canaria) se počítají k místům vysněných dovolených. To ale neznamená, že byste například v Las Palmas nemohli narazit i na místa, která cestovní ruch spíše odpuzují. Počítala se k nim, a stále ještě do značné míry i počítá, čtvrť Arenales. Původní řadová zástavba s kdysi hezkými terasovitými domy se kvůli desetiletím zanedbávání a přehlížení stala epicentrem prostituce a obchodu s drogami ve městě.
Začneme netradičně, stesky a pak pochvalou. Protože stýskat si po něčem, co nemáme, nebo v čem jako národ nikterak nevynikáme, je zjevně naší národní tradicí. A je fakt, že dálnice jako v Německu (nebo aspoň jako v Polsku) tu zkrátka nemáme. A Vídni zase můžeme závidět architekturu, zeleň, Dunaj a fungující systém MHD, třeba. Existuje ale něco, za co se můžeme objektivně pochválit a jsme v tom nejlepší? V Evropě, ba dokonce na celém světě? Samozřejmě.
Jen hodinu cesty od Prahy, v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, se uprostřed přírody rozprostírá Chateau Šanov. Rozsáhlý objekt zámečku na více než čtyřech tisících metrech čtverečních láká na prvotřídní wellness i doslova královské ubytování. Kdo by ale čekal, že se právě ocitl ve zdařile zrekonstruovaném historickém objektu, bude zřejmě překvapen. Celý je totiž postaven technologií Skeletsystem Goldbeck.
Jihočeský kraj zveřejnil vítěze architektonické soutěže na novou budovu Alšovy jihočeské galerie. Vítězem mezinárodní architektonické soutěže se stal ateliér Marek Chalupa architekti s.r.o. z Prahy. Novostavba galerie by mohla stát na revitalizovaném Senovážném náměstí do roku 2028, zmizí zde nadzemní parkoviště a plocha se stane parkem s obnoveným korytem Mlýnské stoky. Parkovat se bude v podzemí.
Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518, přináší mimořádný pohled na československou architekturu z let 1958 až1989. Tedy architekturu, která vznikala za komunistického režimu, přesto dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Po své světové premiéře na letošním ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary film míří na další pódia.
Pokud se alespoň trochu vyznáte v historii architektury v České republice, nebudete mít v tomhle kvízu problémy. Dokážete projít bez jediné chyby? Zkuste to a předveďte se!
Tohle bude opravdu divoké. Polští architekti totiž oslňují skutečně netradičním projektem. Nikoli klasickým rodinným domem, ale tím, co se nachází pod ním. Navrhli totiž univerzální model víceúčelového rodinného bunkru.
Frank Lloyd Wright se narodil ve Wisconsinu ve 2. polovině 19. století a zemřel v roce 1959 v arizonském Phoenixu. Styl tohoto architekta bývá označován jako “organická architektura“, navíc je spojován i s takzvanou “architekturou prérijní“. K architektuře se přitom Wright dostal i bez oficiálního vzdělání, nedokončil ani střední školu.
V posledním desetiletí výrazně roste poptávka po bytelných bunkrech, které mají své obyvatele ochránit před nepokoji, epidemiemi či živelnými katastrofami. Výstavbu úkrytů pod zemí pohání obavy z vývoje na planetě Zemi, poptávku ještě několikanásobně zvedly krize posledních let: coronavirová, uprchlická a napětí po napadení Ukrajiny Ruskem.
Z neradostných počtů, kolik jedna domácnost vyprodukuje ročně plastových lahví, vede jen jedna cesta. Místo depresí je třeba začít přemýšlet nad tím, co by se s PET lahvemi dalo dělat jiného. Co z nich třeba něco postavit? Úplně nová myšlenka to není. Ale jak se to vlastně dělá správně?
