Vypadá to jako reklama, která se trochu nepovedla. Ve skutečnosti však jde o důsledek vyšší matematiky a základů mikrobiologie. A i když se to nezdá, může vám takové poznání jednou pomoci nenaletět nesmyslům, jaké slibují podvodníci.
Po tom prosincovém shonu, který teď většina z nás ještě rozdýchává, to chce trochu uvolňující a nadnesené téma. Třeba zdůvodnění, proč se domácnost nevyplatí uklízet. Také úklidy nesnášíte? Pak vám přinášíme argumenty, proč máte vlastně pravdu.
Chystáte se o svátcích na pár dní za příbuznými? Plánujete dovolenou někde v zasněžených horách, anebo využijete zimních prázdnin k daleké cestě někam za teplem? To samo o sobě je slušný důvod zopakovat si pár základních rad, které vám umožní si dovolenkový pobyt trochu víc užít, a současně garantují, že domácnost opět naleznete ve stavu, v jakém jste ji zanechali.
Úklid domácnosti, domu či firmy bez námahy a stresu je možné zajistit dvěma způsoby. Ten první je méně náročný oproti běžným postupům, přesto ale není bez práce. Představuje využití výkonných čistících strojů, které si můžete koupit, nebo zapůjčit. Ale ten druhý je naprosto bezpracný, jde totiž o úklidové služby prováděné na zakázku. Jednorázově i pravidelně. A právě takové služby vám zcela rozvážou ruce, nebudete potřebovat investice do strojů a chemie a nebudete ani muset skladovat úklidové stroje a zajišťovat jim servis. Je na každém, aby si vybral, jaké řešení mu vyhovuje.
Zúčastnit se, ale nevyhrát. To obvykle nepotěší. V případě transkontinentální studie, zacílené na výzkum složení prachu v domácnostech, to ale neplatí. Česko tu mezi pětatřiceti zkoumanými státy nechybělo, ale naštěstí ve výsledcích nikde nezazářilo. Problémy s toxickým prachem sice máme, ale nepatříme ke smutným rekordmanům.
Jistě jste už někdy slyšeli následující rčení: čistota, půl zdraví! A přesně to platí bezpochyby o vaší ložnici. V dobře uklizené ložnici se totiž vyspíte tak, jako už dlouho ne!
Běžný spor mužů a žen o zvedání záchodového prkénka před vykonáním malé potřeby je snad stejně starý jako existence samotného vynálezu záchodu, respektive jako masivní rozšíření záchodových mís se sifonem do domů, bytů a veřejných toalet. Ostatně ne náhodou jsou veřejné mužské a ženské záchody tradičně dělené. Pravidel správného a hlavně hygienického používání záchodů je však více. A také se setkáme i s některými nesmysly, stejně jako bizarnostmi. Jak správně používat záchod?
Jak se zbavit smůly? Ne, není třeba se dávat na modlení, zapalovat svíčku, jít za čarodějkou kvůli uhranutí anebo provádět mnohahodinový očistný rituál. K tomu, abyste se zbavili pryskyřice z jehličnanů na kapotě svého auta, si vystačíte s málem. Když víte, jak na to, tu věčnou smůlu odstraníte za pár vteřin.
Dělat chyby je lidské. Ale opravdu je třeba dělat je zrovna při uklízení v koupelně a na záchodě? Malé nedostatky se tu mohou nastřádat do velkých potíží.
Péče o pořádek v domácnosti se skládá z desítek stále se opakujících drobností. Je to stereotypní a poněkud ubíjející. Patří k nim i utírání prachu? Tedy akce, po které není ani pořádně vidět výsledek. Následující rady a doporučení vás sice úplně prachovky zbavit nedokáží, ale pomohou vám, abyste s ní nemuseli šermovat zase tak často.
Koupelna si žádá naši pravidelnou péči a údržbu, aby byla nejen příjemným prostředím pro oko, ale také aby dostála nejvyšším hygienickým nárokům. Její úklid ale má svá specifika. Kvůli vyšší vlhkosti může být koupelna náchylná ke vzniku plísní a potýkáme se zde s vodním kamenem nebo větší koncentrací bakterií. Jak si tedy s úklidem poradit tak, aby byl efektivní a abychom zároveň nepoškodili koupelnové vybavení?
Věci se mění. A finty, které si ještě pamatuje a předává je jako zaručenou radu vaše tchýně, už zkrátka dnes zabírat nemusí. Například?
Ráno se obvykle neprobouzíme s vědomím, že nás čeká báječný den na uklízení. Normální lidé uklízení nepovažují za nějakou obzvláštní zábavu. Úklid děláme, protože musíme. A snažíme si to všemožně usnadnit. Z toho také roste popularita nejrůznějších fint ulehčujících uklízení. Sociální sítě jsou jich plné. A tady ty následující rozhodně nefungují.
O tom, jestli si v zimě smíte posolit chodník, formálně rozhodují místní vyhlášky. V historických centrech našich měst je solení povětšinou omezeno, nebo rovnou zakázáno. S tím, že zákaz zpravidla doplňuje i tučná pokuta. A samozřejmě také nejasnosti, kdo má vlastně na dodržování téhle vyhlášky dohlížet.
Nestává se to často, ale hlubiny internetu občas vydají nějaký návod, který má skutečně hloubku a je užitečný. Ale „objev“ v podobě receptu na domácí směs do dětského bublifuku k nim rozhodně patří.
Pořádkumilovnost je prý lidem vrozená, ale uklízení se učíme průběžně. A jako při každém učení, také u uklízení můžeme pochytit několik špatných návyků, kterých se pak k vlastní škodě držíme. Jaké ty špatné návyky jsou a netrpíte jimi náhodou také?
Nenechme se ukolébat pohledem z okna - blíží se Vánoce a s tím i nejpopulárnější adventní tradice. Tou samozřejmě není pečení perníčků, ale zoufalé vymýšlení, čím na Štědrý den podarovat své nejbližší. Asi se shodneme, že někdy to bývá pěkný oříšek. Co dát bráchovi, tátovi, švagrovi nebo tetě, kteří přece “všechno mají”? Že jste se při samotném přemýšlení pěkně zapotili? Máme pro vás tip.
Vana, prostor pro očistu těla, má přirozenou tendenci špinit se. A to nejen při mytí našimi vlastními organickými nečistotami, ale také zaschlými a zatvrdlými skvrnami, usazeninami, které na hladkém povrchu doslova rostou jako z vody. Stačí jen chvilka nepozornosti, opomenutí pravidelného čištění a jsou tam. Zbavit se jich lze jen těžko. K tomu, abyste je dokázali efektivně odstranit, musíte znát jejich původ.
Ani ježci se nemilují tak opatrně, jak byste měli vy postupovat při čištění sklokeramické varné desky. Jedno jediné škrábnutí se totiž může do vzhledu propsat už navždycky. Jenže varné desky se stejně jako sporáky tu a tam zašpiní, a nějak čistit je musíme. Takže jak na to?
Píšete text a najednou si všimnete překlepu, třeba nad písmenem "a" je čárka. Vyměníte znak a ona je tam pořád, posunete text, čárka zůstává na stejném místě a text se pohybuje. Nečistota na obrazovce, snad nejčastější prekérie. Anebo třeba stisknete klávesu a nevrátí se do původní polohy, evidentně stopa po něčem tekutém a lepkavém, co se do klávesnice dostalo. U obyčejných levných externích klávesnic stačí za cenu okolo stokoruny koupit novou, obvykle stačí jednou za rok až několik let. U těch dražších (třeba herních) a u notebooků se však čištění rozhodně vyplatí.
