Než ovoce nechat spadat a hnít, to je už lepší jeho nadbytek prodat a nebo ještě lépe jím někoho obdarovat. A udělat tím radost sobě i jiným zároveň. Co se týká prodeje, lze samozřejmě inzerovat na internetu, dát ceduli na vrata a nebo zajet na tržiště, existuje však ještě jedna možnost. Prodat ovoce výkupně.
Obvyklou dobou pro sklizeň dýní je období od konce srpna do konce října. Letos můžeme počítat s tím, že se nám sklizeň obzvláště ve vyšších polohách i pěkně protáhne, jelikož bylo chladno a vlhko a to dýně nemají rády. Bez ohledu na datum v kalendáři však dýně sklízíme podle jiného kritéria, podle jejich skutečné zralosti. O kalendář se dýně nezajímají. A když je sklidíme a uskladníme správně, vydrží nám dost dlouho.
Skladování ovoce a zeleniny začíná už samotnou sklizní a pokračuje výběrem správných skladovacích nádob a místa uskladnění. Přečtěte si několik prověřených rad a tipů, které vám pomohou uchovat úrodu.
Rajčata nám v zahradě plodí, dokud mohou, tedy dokud nezačnou mrazíky a nebo plody nezničí plísně. A jelikož bylo letošní léto deštivé a chladné, někdo dokonce začal sklízet až od konce srpna a někdo se plodů rajčat vůbec nedočkal, začaly hnít ještě zelené. Každopádně však bude brzy třeba sklidit všechny plody, i ty zelené a ještě nehnijící, nenapadené plísní. Co s nimi?
Popadaných, naďobaných od vos a jiného hmyzu, hnijících a nebo již zcela shnilých plodů jsou každoročně plné zahrady. Co ale s nimi? Můžeme je bez obav přidat do kompostu a nebo je zapotřebí velká opatrnost?
Debatu o tom, jak správně založit a starat se o ovocný kvas, můžete považovat za cennou, byť předem ztracenou lekci v nekonstruktivní kritice. Dané téma řešené například s vlastním otcem, tchánem, sousedem, proslulým místním kořalou i uznávaným palírníkem má obvykle jen jedno jediné východisko. Děláte to špatně. Proč? Protože oni to dělají jinak.
Hlávkový salát je již téměř přežitkem, stále se pěstuje, ovšem na trh prorazily mnohem křupavější a lahodnější druhy salátů. Však u toho hlávkového je vždy největší rvačka o srdéčko (košťál) a to je malé a každá hlávka má jen jedno. Ovšem třeba takový salát ledový, jako by tvořilo pouze křupavé srdéčko. Problémem je ale u salátů hořká chuť. Kde se bere a jak to poznat?
Ať již sklízíte jahody ve své zahrádce, kupujete je v obchodě či od pěstitelů a nebo plánujete vyrazit na samosběr, tyto lahodné a vyhledávané plody nemají dlouhou trvanlivost, musí se rychle zpracovat. Přesto však lze životnost jahod prodloužit. Tedy dobu od jejich sklizně až po zpracování. Jak na to?
Akvaponický systém povyšuje hydroponické pěstování o akvakulturu, chov ryb. Odpadní vodu od ryb totiž recykluje jako hnojivo. Jde o téměř uzavřený koloběh vláhy a živin, který šetří vodu i půdu. Podívejte se na video.
Jak přesvědčit děti, aby jedly zeleninu? Která jim chutná a kterou spíše odmítnou? A proč jim vlastně tolik nechutná? Přečtěte si 10 rad a triků, jak dítěti pomoci, aby vzalo zeleninu na milost.
O dobrých zahradnících, kterým jde práce od ruky, se říká, že mají zelený palec. A právě u nich se vyplatí hledat inspiraci, když přijde na maximalizaci úrody okurek. Co doporučují?
Máte již dost hromad vařených brambor na talíři? Kromě batátů, topinamburů a třeba tuřínu lze brambory nahradit ještě další zajímavou plodinou. Jamem čínským neboli smldincem. Dokonce se z něj ve světě připravují i různé dezerty a také zmrzlina. Seznamte se.
Na tuřín nedali naši předci dopustit a dnes jej znova objevujeme. Přitom jde o zeleninu levnou, chutnou, výživnou, ale s minimem kalorií, snadno stravitelnou a též velice zdravou. Vypěstovat si v zahrádce vlastní tuříny je navíc velmi snadné.
Vlastní úroda je radost pro každého zahradníka. Je to doklad, že to letos zase znovu dokázal, a z maličkostí: půdy, hrsti semínek, vody, umu, zvládl vlastníma rukama vytvořit něco hmatatelného, užitečného, dobrého. Je to krása. Jenže zatímco většina aspoň trochu šikovných zahradníků neselže v oblasti produkce poživatin, prohrává při jejich skladování. Začít je třeba mnohem dříve: u dobrého plánování.
Kapusta je poslední dobou dosti opomíjenou zeleninou, ale vůbec si to nezaslouží. Ano, její chuť je zvláštní, ne každému proto kapusta chutná, to je však obecně problém brukvovité zeleniny, pro někoho láska, pro jiného nechuť. Ovšem zdravotní účinky kapusty jsou pro lidská těla neoddiskutovatelné, navíc jde o nejotužilejší ze zelenin.
Plody plné vitamínů jsou určitě lepší než vitamínové tablety, ty sice jednoduše polkneme, což je velmi rychlé, o efektivitě však již hovořit nelze. Přitom konzumujeme zcela zbytečně i chemikálie, které jsou při výrobě tablet používané. Zato chutné plody plné vitamínů máme všude okolo sebe a když chceme, můžeme si vysadit takové stromy, keře a jednoleté či vytrvalé rostliny, které obsahují vitamínů co nejvíce. A vlastní plody si pak kdykoli utrhneme a zdarma. Které rostlinné druhy vedou co se týká právě důležitého vitamínu C (kyseliny askorbové)?
Nechcete, aby vám po požití česneku zůstal v ústech zápach, odér, kterým můžete obtěžovat své okolí? Elegantní alternativou česneku je v tomto případě česneková tráva. Tato rostlinka se sklízí podobně jako známá pažitka, po česneku však opravdu silně chutná. A pokud si ji vysadíte do květináče a postavíte na slunné místo u okna, můžete lístky otrhávat po celý rok.
Může to znít až neuvěřitelně, ale druhů zeleniny, kterou můžeme obohatit svůj jídelníček přímo ze zahrádky po celou zimu, je mnoho desítek. Dokonce jsem našel informaci, že rakouský zahradník Wolfgang Palme si pro tento účel ověřil až 70 druhů zeleniny!
Mnoho lidí neví, že právě před zimou stahují rostliny svou sílu zpátky do kořenů, díky čemuž přečkají zimu až do jara. A právě v tuto dobu je ideální sběr léčivých kořenů. Obsahují totiž nejvíce lidskému zdraví prospěšných látek.
Koupit si kvalitní víno je jedna věc a správně uskladnit druhá, tedy pokud není určeno k okamžité konzumaci. Ovšem i tak musíme dodržet určitá pravidla. Například optimální teplota pro uskladnění vína bílého a růžového je před konzumací mezi devíti a jedenácti stupni Celsia, víno červené se konzumuje při cca patnácti stupních (těžší vína snesou až 18).