Od loňského roku je Český Krumlov bohatší o další střípek z mozaiky zajímavé architektury. Odkud se vzal? Popravdě řečeno, vznikl tu už před pěti staletími. Ale v posledních desetiletích se mu nevedlo dobře a stal se neznatelným. Nebýt ale osvíceného investora a šikovných architektů, nepřežil by.
Červená jablíčka jsou dost běžná, vlastně nejběžnější. Ale aby jablka měla červenou i dužninu? Představujeme 2 odrůdy, které nám takový zážitek umožní. Jedna byla vyšlechtěna ve Švýcarsku a jmenuje se Redlove Era, druhá v Německu a nese jméno Baya Marisa. V obou případech jde o chutné zimní odrůdy jablek, které nikdy neztrácejí barvu dužniny.
Hledání odpovědi je v tomhle případě lepší začít kultivovat hned od semínka. A tedy od vymezení toho, v čem by měla být ona organická produkce lepší. Je snad chutnější? Zdravější a výživnější? Šetrnější pro životní prostředí? Anebo to všechno dohromady, a k tomu ještě něco navíc? Nebo jde jen o omyl plynoucí z módního trendu?
Když se před 74 lety tehdejší politici rozhodli zakroutit krkem americkému broukovi, byla mandelinka bramborová skutečně škůdcem pocházejícím z Ameriky. Škůdcem, který se právě v Evropě rozmnožil po druhé světové válce a nevzal samozřejmě útokem nic jiného než bramborová pole. Tu plodinu, s jakou se do Evropy dostal. Ovšem českoslovenští komunisté pochopili někdy v létě 1950, že mandelinka bramborová je především příležitost! A rozběhla se kampaň proti americkému brouku. Kampaň nelítostná.
Z Kořenova je to k harachovským sjezdovkám, co by kamenem dohodil. Za tímhle nevšedním obydlím, zasazeným do krajiny na pomezí svahů Jizerských hor a Krkonoš, ale nestála touha dobývat zasněžené vrcholky. Obyvatelé této pohádkové chaloupky hledali jen přívětivé prostředí, ve kterém by mohli odpočívat.
Už se nám v zahradě kedlubny nalévají a zatím se zdá, že nepraskají. Nezaléváme, o zálivku se starají deště a vodu si drží humózní substrát. Pokud ale chcete mít jistotu minimálního praskání kedluben, je třeba začít již výběrem odrůdy. Prodávají se takové, které jsou vůči praskání bulev odolné, přesto je ale třeba dodržovat především správnou zálivku, pokud zrovna neprší.
Průměrné české mzdy se výplatám v západní Evropě přibližují zatím dost nevděčně šnečím tempem. Ale jakmile přijde na plánování dovolené, tak se Češi rozhodně nešetří. Když už mají mít dovolenou, tak s plnou parádou. Nejpopulárnější destinace jsou ty zahraniční, přímořské. Ideálně pak v nějakém hotelovém resortu.
Rakušan Erich Stekovics si za svou neobyčejnou rajčatovou kariéru získal mnoho přezdívek, například císař ráje nebo rajčatový kouzelník. Zakousnete se do jeho rajčat a pochopíte. Přitom vlastně nedělá svým způsobem nic neobvyklého. Rajčata pěstuje tak, jak rostou divocí předci současných kultivarů v přírodě. Neobvyklý je však především fakt, že na svých pozemcích sklízí plody cca 3200 odrůd této rajské zeleniny. Nezalévá, nevyvazuje, rostliny s plody leží na polích na slámě. A vyštipování? Zapomeňte!
Klimatizace v domácnosti už není něco, co by se dalo považovat za luxus vyšší střední třídy. V Česku jimi momentálně disponuje přibližně 16-18 procent domácností. A každý rok je namontováno kolem 25 000 dalších. Zvlášť teď před létem – které nesjpíš bude dost horké – rostou prodeje skoro o třetinu. Je to zkrátka trend, který nabírá na popularitě. Přesto se za úplně ideální záležitost považovat nedají.
Jaká je nejčastější činnost českých zahrádkářů a majitelů zahrad a zahrádek? Činnost, do které investují každý rok spoustu času i peněz? Péče o trávníky! I ti, kteří mají svou zahradu založenou jako výhradně okrasnou a relaxační, pečují o trávníky. Každý pečuje o trávníky. Nekonečně otravné víkendové zvuky sekaček všeho druhu to jen dokazují.
Zkušený architekt dokáže v interiéru vytvořit přesně takovou atmosféru, jakou si klient přeje. Díky kombinaci barev, tvarů, materiálů a světla vykouzlí bydlení relaxační, hravé, povzbuzující či navozující prázdninovou náladu. Majitel bytu z našeho článku si ale přál, aby se jeho byt stal útočištěm před děním venku a poskytl mu pocit bezpečí a ochrany.
Stěhování patří k událostem v lidském životě, na které vzpomínáme jen neradi. Stres, který při něm zažíváme, se snažíme z paměti spíše vytěsnit. Ostatně, třeba i malování celého bytu je v mnohém podobnou zátěží, nebo bydlení na staveništi při rekonstrukci. Dá se ale nějak objektivně změřit, jak moc je vlastně stěhování stresující? Výzkumníci se o to pokusili, když srovnali míru psychické zátěže pro různé životní zážitky.
Frank Lloyd Wright se narodil ve Wisconsinu ve 2. polovině 19. století a zemřel v roce 1959 v arizonském Phoenixu. Styl tohoto architekta bývá označován jako “organická architektura“, navíc je spojován i s takzvanou “architekturou prérijní“. K architektuře se přitom Wright dostal i bez oficiálního vzdělání, nedokončil ani střední školu.
Život s kočkou je jedno velké překvapení. Když už si vás totiž pořídila do své domácnosti (takhle to ony nejspíš vnímají), musíte si zvyknout na spoustu maličkostí, kterými se navenek projevují. A jednou z nich je i to, že s provokativní elegancí shazují věci z výšek polic a stolů na zem. Proč to dělají? Kočičí provokace má mnohá vysvětlení.
Na trase od Florence přes Žižkov až do Malešic budete potkávat až do 30. září letošního roku nevídané věci. Na několik desítek site-specific architektonických intervencí a uměleckých instalací zde najdete od 13. června v rámci Landscape festivalu, který se po dvou letech vrací do Prahy, aby oživil městskou krajinu a nabídl nejrůznější možnosti využití veřejného prostoru, případně upozornil na problémy konkrétních lokalit.
Není malých zakázek. I návrh veřejných toalet je projektem, na němž si šikovný architekt může vydobýt slávu. Dokládá to dílo z japonského Mijoši, které sice pokrývá jen necelých deset metrů čtverečních zastavěné plochy, ale za inspiraci posloužilo celému světu. I na záchod se dá jít udržitelně.
Divnosti a jinakosti, to je podtitul třináctého ročníku mezinárodního festivalu Film a architektura. Konat se bude od 26. 9. do 1. 10. v Praze, Brně a v dalších městech České republiky, představí přitom výstřednosti a utopické projekty z celého světa, stejně jako přední osobnosti architektury.
Kouzlu jiskrného vína je snadné propadnout. Dobře se popíjí, zpříjemní vám dlouhý čas. A ten alkoholický koníček můžete před příbuznými snadno obhájit tím, že se sami stanete vinařem, který přeci degustovat musí. Jenže to vystřízlivění jednou přijde. A co pak dělat s bydlením na vinici?
Je to téma, o kterém se moc nemluví. Protože nehezky podrývá jinak hezký obrázek, který se o sobě fenomén práce z domu snaží vytvářet. Volnost a svobodu, to kouzelné vybalancování pracovního a osobního života, totiž nezajišťuje každému v páru rovným dílem.
Jsou nehezké, to ano. Ale nebezpečné nejspíš úplně nebudou, takže je škoda nějak nezužitkovat. Pořád je to lepší, než je nechat válet na jedné hromadě, aby sloužily jako líheň pro komáry. Jenže k čemu se vlastně mohou hodit staré pneumatiky? Nápadů je víc než dost.