Mohlo by se zdát, že Velká Británie nabízí Česku jen málo pozitivních příkladů k inspiraci. Pivo skoro bez pěny, věčně sychravé počasí, suchý humor a krvavý pudink, to nejsou zrovna věci, které bychom si nutně museli z ostrovů vypůjčit. Přesto se Britům něco hodného zkopírování povedlo. Jejich přeslavná Královská zahradnická společnost totiž vyřadila slimáky a hlemýždě ze svého seznamu škůdců.
V dnešním článku se podíváme na využití dešťové vody ve velkých budovách a bytových domech. Jak se ukazuje, tato metoda šetření vody a snižování nákladů na její spotřebu se stává stále populárnější i mimo oblast rodinných domů.
O tom, že nástroje umělé inteligence (AI, artificial intelligence) nám teď otevírají jakési brány nových možností, nikdo moc nepochybuje. Ovšem to, co nakonec z této brány může vypochodovat, zůstává víceméně nejasné. Ne proto, že by to nešlo rozpoznat, ale spíš že to sami nechceme vidět.
Ne každý si může dovolit luxus volného prostoru, ale zahradu může mít každý. I když k tomu má jen stísněný vnitřní dvorek, dvůr obstoupený vyššími stavbami, malé nádvoří anebo jen pokračování průjezdu.
Když začnete včas, vyzbrojíte se přírodními chemickými prostředky v podobě různých lektvarovitých roztoků, svoláte na pomoc boží armádu mšicožravého hmyzu a vytrváte stejně jako vždy lační hmyzí spolubojovníci, máte šanci, že vám toho mšice v zahradě tolik nezničí.
Národ kutilů a zahrádkářů, jak se často rádi a dosti oprávněně pyšníme, si vždy poradí po svém. Ne že bychom byli na světě jediní a dokonce nejlepší z těch, kdo si dovedou za nouze pomoci, prostě to dovedeme také. A co udělá správný kutil, když neúměrně vzrostou ceny materiálů a prací? Udělá si všechno sám. Tedy alespoň to, na co sám vystačí a na co si troufne. A to nyní potvrdil i aktuální průzkum.
Čeština je překrásný jazyk. Když se třeba řekne „květen“, hned odtušíte, že to bude mít něco společného s květy a kvetením. Klidně se pochvalme, pro voňavý jarní měsíc je to vyloženě přiléhavý název. Byť dnes trošku nepřesný. Letošní květen by se měl jmenovat spíše sekačkovník, trávoženec nebo motoří.
S chytrým telefonem po ruce se fotografem stane snadno každý. To ale neznamená, že by se výsledek v podobě snímků vždycky nutně povedl. Jak tedy správně fotit rostliny v zahradě, aby bylo poznat, co se to vlastně fotilo a proč? Není to zase tak těžké.
Obecní ovčáci už patří v údolí Pas k minulosti. Ještě dnes ale za skoro každou vesnicí v Kantábrii narazíte na dům, který jim byl vymezen. Jejich někdejší obydlí, salaš. Nešlo o kdovíjak pohodlná stavení, vznikala z místně dostupného materiálu, dřeva a kamene. Sloužila k přebývání, zpracování vlny, výrobě sýrů, naskladnění steliva.
Podle evropských statistik narostl během poslední pandemické epizody počet „majitelů“ květin o 79 procent a počet kusů pokojovek v interiérech domácností se zvýšil o 65 procent. A| pozadu nezůstaly ani evropské koupelny. Ne všechny rostliny se ale do koupelen hodí. Proč?
Rodinný dům, co zbytečně nehazarduje s kvalitami, které nabízí okolí. Proto se nepokouší přírodě dominovat, ale raději je její jednoduchou součástí. Nepřizpůsobuje si místo, ale přizpůsobuje si místo.
U popisu novostavby rodinného domu, Casa CMMY, je těžké někde začít. Z každé své strany totiž vypadá jinak. Což je rozhodně originální přístup a dobrý způsob, jak zaujmout. Anebo naopak zmást případného pozorovatele. Zvenčí připomíná trochu vyšší dům se sedlovou střechou usazený na kraji lesa. Zevnitř je ale výrazně odlišný.
Jedy jsou všude kolem nás, jsou přirozenou součástí přírody, jenže ne všechny jedy jsou přirozené, jsou nutné a vůbec už ne v našich obydlích. Řeč nebude o jedovatých bylinách a syntetických jedech, které vyhledávají traviči ve snaze vyřešit nějaký svůj problém či jej za peníze vyřešit někomu jinému. Řeč bude o jedech, kterými se denně dobrovolně a často i nevědomky trávíme sami a zkracujeme si tak zbytečně své životy. Totiž jedech plynoucích z jedné základní lidské potřeby, bydlení. A skončíme u podlahy!
Nejsou to hezké počty. Devět z deseti domácích mazlíčků, kteří se kdy otrávili, se k téhle nemilé životní události propracovali v bezpečí domova. A byť žebříček původců otrav domácích mazlíčků vede úklidová chemie a léky, každá jedna ze čtyřech z těchto otrav souvisela s pozřením rostlinstva. Okrasných pokojových rostlin, které sice nádherně zdobí, ale umí být i pořádně jedovaté.
Pár století v praxi je už trochu moc na to, abychom bokaši nazývali horkou novinkou. Pokud ale disponujete zahrádkou, tahle metoda „úpravy“ kuchyňského odpadu do podoby organického hnojiva si vaší pozornost určitě zaslouží.
Útulna pro turisty, která se nebojí odvážně proniknout do divoké přírody, a přitom nenarušuje její majestát. To je ambice, se kterou šli do realizace projektu „krajinného hotelu“ švédští architekti. Pro neutrální vyznění objekt pojali jako dřevostavbu, které do vínku dali dramatický výhled na údolí řeky Ljusnan.
Podle statistik České asociace pojišťoven napáchaly v roce 2022 vodovodní havárie podobný počet škod jako vichřice, které žebříčku jednoznačně vévodí. A jedno je jisté, zda přijde vichřice či povodeň, to příliš neovlivníme, ovšem vodovodním haváriím lze jednoznačně předcházet a vždy za nimi stojí člověk. Instalatér, výrobce instalačního materiálu, ale i my sami.
Vzkaz pro příští lidská pokolení, ledová pyramida plná civilizačních pokladů. A taky depozit genetického materiálu pro mimozemšťany anebo taky bunkr, který má přečkat soudný den. Svými barvitými popisky Špicberské globální úložiště semen zkrátka probouzí fantazii. Co vlastně uvnitř odpočívá a proč?
Že nejsme v zahradničení oproti zbytku světa žádní benjamínci, je nad slunce jasné. Také jsme na to patřičně hrdí. Vždyť například naše nejstarší zahrady včetně zahrad botanických a arboret mohou směle konkurovat těm světovým nejen svým věkem. Však se přesvědčte.
Název obce – Chester – zní tuze anglicky. Ve skutečnosti ale leží na jižním pobřeží Nového Skotska, od Anglie jej dělí 4500 kilometrů. Svým vyzněním ale působí velmi evropsky, kontinentálně. A to i přes to, že je obklopen lesnatou krajinou, kde většinou buď prší anebo sněží.