Jak vypadalo bydlení našich předků? Jak se kdysi žilo, pěstovalo, stavělo? Zjistěte více o historii bydlení!
Domy prvních zemědělců na území Čech a Moravy by vás asi ohromily. Nebyly to žádné chatrné pastoušky nebo chýše z chvojí. Byly to domy jako stodola a pravděpodobně pohodlně ubytovaly celou rozšířenou rodinu, možná i s nějakými těmi zvířaty a krmivem.
Skandální slova poradce premiéra Štěpána Křečka o archeologii vyvolala bouři. Zástupci archeologů reagovali otevřeným dopisem. Co jim na Křečkových slovech vadí a jak vidí budoucí spolupráci se stavebníky?
Za vznikem mnohých luk stojíme my lidé. Vlastně by bylo často lepší hovořit o technické památce, než o divokém přírodním prostoru. Louky totiž vznikaly v různých dobách, od neolitu až po dobu bronzovou a dál, v prvních stoletích našeho letopočtu pak mnohé opět zarostly lesem a znova začaly vznikat v raném středověku. Tedy louky ve smyslu středoevropského vnímání. A co se týká našeho území, mnoho přirozených přírodních luk zde nenajdeme.
Kvíz: Žertéř, zrcadelník, výtoník, vrkočnice, vozák, vorař, truhličník, trakářník, šumař, špulířník, sviňák, pecivál, stárek, smraďař, smetiprach, řešetář, řebíkář, ras, puštědlník, psář, prťák, prachař, ponocný a tak dále. Podobných slov označujících profese a řemesla, co už dávno neexistují, nebo se přeměnila v jiná, jsou stovky. Vlastně by se vyplatilo vydat na toto téma samostatnou encyklopedii. Ovšem některé z těchto profesí byly ve své době natolik známé, že se propsaly i do paměti současných lidí. Poznáte, o jaká povolání a řemesla jde?
Architekturu sice můžeme vnímat jako synonymum pro stavitelství, jenže tento obor jde až do nejtitěrnějšího detailu a využívá všechny dostupné umělecké, řemeslné a materiálové prostředky k dosažení představ architekta. Logicky se proto nabízí otázka, zda se věhlasná díla historie i architektury o dost mladší dají poznat i z detailů? Vyzkoušejte si náš netradiční kvíz.
Nemáte kde bydlet a přemýšlíte o přizpůsobení staré chalupy? Nebo rekreační chaty? Fajn, ale bez emisí. Ne hned, ale jednou, až za mnoho let. Mnoho? Pokud si vzpomeneme, kdy bylo oznámeno které opatření pro dobro planety, jež nás bude stát spoustu peněz, a jak se začaly rok za rokem přitahovat šrouby, dojde nám, že je to vlastně už za chvíli.
S mnohými dávnými prvky, které patří do kuchyní a vůbec domácností, se můžeme setkat i dnes. I když jde většinou o vystavené historické kousky, které již ztratily svou funkci. Poznáte je? Nezapomněli jsme ani na pořádný chyták!
Přiblížit místa produkce potravin místům spotřeby je ušlechtilý záměr, který může hodně pomoci životnímu prostředí. Ale ne nutně lidem. Praktické důvody, proč se ve městech obvykle nenachází hospodářská zvířata, sahají až do dávnověku.
"Vnitrobloky patří rozumným dospělým, kteří dobře vědí, jak s nimi naložit pro dobro všech!" Řekl by kdejaký umanutý podnikavec, který hledá, kde ve městech ještě využít nějaký ten prostor. Ale ne, vážení! Vnitrobloky vždy patřily a měly by nadále patřit hlavně dětem. Navíc jsou malými oázami zeleně, přírody uprostřed měst. Vnitrobloky jsou poklad, který se musí chránit. Pomáhají nám za veder i silného větru, bohužel je však většina z nich zanedbaná, jako by je nikdo nechtěl. A to lidem bažícím po dalších pozemcích jen nahrává.
Staré domy ve městech mají své nezpochybnitelné kouzlo. Ale jen v říši čar a kouzel se trvale žít nedá. A proto je někdy třeba zcela konvenčně zasáhnout. Místo kouzelné hůlky je třeba čarovat nad stavebním plánem, a místo králíků z klobouku tahat řešení. Taková práce není magií, ale dobrou architekturou.
Klasický půdorys bytů minulého století, kdy každá místnost má své stěny a dveře a vstupuje se do nich přímo z chodby, či se přechází z jednoho do druhého, už dávno neodpovídá modernímu životnímu stylu a vyhovuje málokomu. Zastaralá dispozice byla také hlavním důvodem, proč se mladá slovenská rodina rozhodla svůj více jak sto metrů čtverečních velký byt kompletně zrenovovat.
Kam sahá historie chataření? Sociální geografka Univerzity Karlovy Dana Fialová v jednom rozhovoru s trochou nadsázky uvádí, že za první chalupu u nás by se dal považovat Karlštejn, ale v úvahu vlastně přichází jakýkoliv lovecký zámeček, na který se šlechta uchylovala za odpočinkem. Běžní lidé na chalupy a chaty začali na našem území jezdit spolu s rozvojem průmyslové revoluce.
Byt studený jako polární lednička, nebo naopak domácnost prohřátá tak, že máte chuť chodit v prádle? Každý to má rád trochu jinak. A o tom, jaké jsou vlastně osobní preference pro ideální nastavení termostatu, mimo jiné rozhoduje i to, jaké teploty si pamatujete z vlastního dětství.
Mají města právo zakázat vyhláškou lidem jen tak si pospávat na veřejných místech? Tahle podivná otázka a odpovědi na ni momentálně otřásají Spojenými státy americkými. To téma je až tak výrazně živé, že se nyní dostalo před tamní Nejvyšší soud. Kde se bude nepřímo rozhodovat o tom, jak se budou dál odvíjet osudy statisíců lidí.
Životní styl se ve 21. století výrazně změnil a tomu se musela přizpůsobit i architektura. Původně samostatné uzavřené místnosti byly nahrazeny velkými otevřenými prostory, kuchyň byla začleněna do společenského prostoru a interiéry se staly výrazně světlejšími a vzdušnějšími. Pokud si koupíte byt postavený v druhé polovině minulého století, máte dvě možnosti: bydlet jako v minulém století, nebo se pustit do radikální rekonstrukce.
Civilizační vymoženosti automaticky neznamenají jen přínos, univerzální dobro. Za užitečnými vynálezy se totiž táhnou i problémy. Své o tom vědí indiáni z amazonského kmene Marubo. Jejich starý svět skončil tam, kde začalo vysokorychlostní připojení.
V anketách o nejužitečnější, nejvýznamnější, největší, nejgeniálnější vynálezy lidstva se objevuje kde co. V žádné z anket však nenajdete vynález nejvýznamnější, totiž města. A je to tak vlastně správně, jelikož nejde o vynález jako takový, nýbrž přirozený důsledek vývoje lidstva. Možná i principiálně důsledek vývoje inteligentních společenství. Proč jsou ale chudinské čtvrti vždy na východě měst? A proč nás i přes veškerou prosperitu neustále provází unifikace, nuda a šeď?
Stará usedlost v romantické šumavské přírodě dělala jistě jménu Pohádka čest. Pohádky se ovšem povídají také o temné historii statku. Některé z nich jsou pravdivé, jiné nikoli. Jaká je pravda? Stále děsivá.
Nahlížet bez svolení do oken cizích domácností je samozřejmě velká nepřístojnost. Ale dělat to se schválením a ve jménu vědy, to je už něco jiného. Unikátní studie výzkumníků z amerických univerzit takhle nahlédla do 54 000 domácností, přesněji řečeno do jejich obývacích pokojů. Proč? Hledala obecné vzorce uspořádání dekorací.
Téma to vážně veselé nebude. Smrt si totiž nevybírá a jednou si přijde pro každého. To na vás pak bude, abyste poklidili domácnost svých rodičů. Naposledy. Probrali věci po mamce a taťkovi, babičce či dědovi, udělali pořádek v jejich donedávna soukromých drobnostech, probrali celý byt nebo dům, kde žili. Je to hromada práce, které se už předem děsíte.