Chcete v zahradě ježky? Čím větší divočina, tím lépe. A nesnažte se je domestikovat!

Chcete v zahradě ježky? Čím větší divočina, tím lépe. A nesnažte se je domestikovat!

Ježek v zahradě? Určitě skvělý parťák, ale ne pro naše hry. Ježci nejsou domácí zvířátka, která domestikujeme, cvičíme a krmíme. Chcete, aby se u vás ježkovi opravdu zalíbilo? Pak ho nechte být! A zapomeňte na volný pohyb psa po zahradě. Žádné krmení, napájení, žádné odchytávání, omezování svobody. Naopak udělejte v plotu nějaké díry, aby se ježci mohli snáze dostat ven a zase zpátky. Vaše zahrada pro ně nesmí být pastí!

Mezi zakázaná paliva patří i některé druhy pelet. A pozor, hrozí vám pokuta až 50 tisíc

Mezi zakázaná paliva patří i některé druhy pelet. A pozor, hrozí vám pokuta až 50 tisíc

Pelety rozhodně patří mezi levné a dostupné palivo, se kterým se topí snadno, komfortně, téměř bezpracně. A pokud jste zainvestovali právě do nízkoemisního kotle na pelety, jde o dlouhodobé smysluplné řešení, jak vytápět své obydlí. Jenže se prodávají i takové pelety, se kterými vlastně topit nesmíte. Respektive byste to raději neměli ani zkoušet. Proč? Mohou poškodit váš kotel i vaše zdraví, navíc můžete obdržet od úřadů pěkně tučnou pokutu.

Kvíz: Národní stromy světa. Poznáte, které země se pyšní konkrétními stromy?
Kvíz

Kvíz: Národní stromy světa. Poznáte, které země se pyšní konkrétními stromy?

Národní stromy jsou nejčastěji neoficiálními symboly konkrétních zemí a národů v nich žijících. Většinou má jejich symbolika původ již ve starých náboženstvích, ale jejich spirituální hodnota často pramenila z určitého užitku. A tím mohl být i pouhý stín. Ano, pod rozpáleným sluncem může být stín tím vůbec nejcennějším, co nám strom může nabídnout. V některých zemích se však stromy dostaly i do oficiální státní symboliky (hlavně státních znaků, někdy i vlajek) a některé nemají se starými kulturami vlastně společného téměř nic. Příkladem je slovanská lípa. Poznáte v našem kvízu, které stromy patří k národní symbolice konkrétních zemí?

Kvíz: Rozeznáte letící poštolku od sokola? Poznáte dravé ptáky z naší oblohy?
Kvíz

Kvíz: Rozeznáte letící poštolku od sokola? Poznáte dravé ptáky z naší oblohy?

Podle četnosti výskytu konkrétních druhů dravých ptáků na našem území prý vidíme na obloze nejčastěji káně lesní, poštolku obecnou, jestřába lesního a krahujce obecného. Jenže… Co když je ten pták, který nás v popředí modravé oblohy právě zaujal, třeba sokolem? Nebo včelojedem, či luňákem? Vyzkoušejte si v našem kvízu, jestli je od sebe rozeznáte.

Poznáte stromy podle jejich kůry? Proč je kůra pro stromy důležitá a proč ji některé shazují?
Kvíz

Poznáte stromy podle jejich kůry? Proč je kůra pro stromy důležitá a proč ji některé shazují?

Vyzkoušejte si v našem kvízu, jestli poznáte stromy podle jejich kůry. „My lidé máme po celém těle kůži,“ řekla by paní učitelka na základní škole, „zatímco stromy mají místo kůže kůru. Tedy vlastně správně se má říkat borku.“ Borka je již neživá část stromu, respektive každé dřeviny. Je to povrchová vrstva druhotně ztloustlého stonku (kmene a větví) nebo kořene, která je tvořena odumřelými buňkami. A proč je pro dřeviny borka tak důležitá? Chrání je, pravda o borce je však ještě o dost složitější.

Proč by neměly skleněné lahve a jiné skleněné obaly končit v komunálním odpadu

Proč by neměly skleněné lahve a jiné skleněné obaly končit v komunálním odpadu

V roce 2023 se v ČR vytřídilo zhruba o 6,5 tisíce tun skla méně než v roce 2022. A to je rozhodně škoda. Ne že bychom my Češi netřídili jako diví, vlastně v tom patříme v Evropě k nejlepším, jenže právě sklo patří při třídění k nejdůležitějším surovinám. Sklo se totiž jako obalový materiál dá používat opakovaně, zachovává chuť i nutriční vlastnosti potravin a je možné ho recyklovat na 100 %. Nové skleněné obaly přitom mohou obsahovat až 90 % použitého (recyklovaného) skla.

Houby na houby aneb o nejedlých houbách jedlých i jedlých houbách nejedlých
Kvíz

Houby na houby aneb o nejedlých houbách jedlých i jedlých houbách nejedlých

Hned od titulku to vypadá na nějakou boudu. Jenže není. I houby, které považujeme za běžně jedlé, chutné a často výtečné, totiž mohou být jedovaté. Abychom to shrnuli do formátu hodně krátké odpovědi a ušetřili vám čas, i jedlým hřibem se nejspíše můžete otrávit. Jestli vás to zaujalo, čtěte dál. Zrovna teď, když lidé naváží domů celé valníky sesbíraných hub, si to zaslouží určité vysvětlení.

Proč nepálit a nevyhazovat shrabané listí. Jak nám v zahradě prospěje?
Kvíz

Proč nepálit a nevyhazovat shrabané listí. Jak nám v zahradě prospěje?

Kromě toho, že nějaká ta hromádka listí se bude v zahradě přes zimu hodit jako útočiště živočichům, jde o zajímavý mulčovací materiál, tepelný izolant a také budoucí hnojivo, pokud necháme listí rozložit na takzvanou listovku, nebo je jednoduše budeme přidávat do běžného kompostu. Rozhodně se nevyplatí listí spalovat, nebo vyvážet ze zahrady. Tento materiál máme zdarma a může nám posloužit stejně, jako slouží v přírodě. Příroda listí nehrabe.

Černý plastový hadr ničí zahrady. Proč nepoužívat netkanou geotextilii?

Černý plastový hadr ničí zahrady. Proč nepoužívat netkanou geotextilii?

Netkaná textilie, mulčovací fólie, geotextilie, respektive zbytečný černý hadr v zahradě, ze kterého se ve finále uvolňují i všudypřítomné mikroplasty. Mor, který před zhruba dvaceti lety dobyl naše veřejná prostranství i zahrady a dnes se ukazuje, že vlastně po všech stránkách jenom škodí. Proč?

Pomstěte se za ořechy, přispějte k vědeckému poznání. Hledejte vrtule!

Pomstěte se za ořechy, přispějte k vědeckému poznání. Hledejte vrtule!

Že se velká věda dá dělat jenom s diplomem, bílým pláštěm a hodně tlustými brýlemi? Kdepak. Pomáhat se solidním výzkumem můžete, aniž byste se kvůli museli zavírat do laboratoře. Třeba tím, že na občanské (a občasné) bázi budete sbírat potřebná data. Že to zní pracně? Kdepak! Právě teď se třeba můžete zapojit do sběru informací o výskytu vrtule ořechové.

Experimentující zahradník připravil omylem kopřivovou jíchu bez zápachu. Šílenec, nebo génius?

Experimentující zahradník připravil omylem kopřivovou jíchu bez zápachu. Šílenec, nebo génius?

Experimentující zahradník z královéhradeckého kraje představil dle svých slov “totální pecku“, kterou dosud neviděl, neokoukal, a o které tvrdí, že jde o jeho vynález. Je to sice kopřivová jícha, kterou samozřejmě nevymyslel, jenže tvrdí, že ji upgradoval do takového stavu, že nesmrdí. Tvrdí o ní také, že jde o “TURBOJÍCHU“, respektive “HULK JÍCHU BEZ SMRADU“. Soudí tak podle zelené barvy tekutiny a absence charakteristického zápachu, přitom však vynikajících účinků na blaho rostlinstva. Jde jen o šíleného milovníka superhrdinských filmů kříženého se zahrádkářem mičurinského typu, nebo na jeho náhodném objevu opravdu něco je?

Jak sanovat zahradu zasaženou povodní. Co je nejdůležitější a co se vyplatí nepřehlédnout

Jak sanovat zahradu zasaženou povodní. Co je nejdůležitější a co se vyplatí nepřehlédnout

Nejmenší problém mohou pro zahrady představovat přívalové deště, pokud voda pouze spadne na plochu vaší zahrady, nebo rychle steče z nejbližší okolní nekontaminované přírody. Povodeň s nánosy toxického bahna v zahradě je však problémem vážným. Navíc toho po ní v zahradě často mnoho nezůstane a z těch rostlin, co zbydou, je třeba mnohé zničit dodatečně. V každém případě dovede napáchat velké škody jak přívalový déšť, tak povodeň. Jak sanovat postiženou zahradu?

Jak si vyrobit domácí brikety, které budou hořet déle než dřevo

Jak si vyrobit domácí brikety, které budou hořet déle než dřevo

Vyrobené domácí brikety z papírových a dřevěných odpadů dovedou ušetřit spoustu peněz. Navíc hoří déle a rovnoměrněji než štípané dřevo, teplo z těchto briket bude proto trvat déle. Výroba není složitá, ale samozřejmě zabere čas. Kdo tedy raději investuje své vydělané peníze do zakoupených výrobků, určitě se do výroby domácích briket pouštět nebude. Někomu ale mohou dost pomoci.