Jak se ve skleníku zbavit škůdců bez chemie
Předpokladem sklizně chutné a zdravé zeleniny je rozumné hnojení, závlaha a další péče, ovšem také absence pesticidů. Jak se však zbavit škůdců ve skleníku ekologicky, bez chemie?
Mšice, hlodavci, krtci, svilušky... Zahrada má mnoho škůdců. Jak na ně? Někdy to jde přírodní cestou, jindy musí nastoupit chemie nebo technické prostředky. A nebo využijete přirozených nepřátel škůdce ve svůj prospěch. Přečtěte si naše rady, tipy. recepty a návody.
Předpokladem sklizně chutné a zdravé zeleniny je rozumné hnojení, závlaha a další péče, ovšem také absence pesticidů. Jak se však zbavit škůdců ve skleníku ekologicky, bez chemie?
Všechny rostliny - jak venkovní, tak pokojové - jsou náchylné k napadení škůdci obzvlášť tehdy, mají-li něčeho příliš nebo naopak nedostatek. Vyplatí se proto rostliny pravidelně kontrolovat a pokud škůdce objevíme, zjednat nejen nápravu, ale také hledat příčinu napadení.
Postřiky nemusíme mít rádi, ale nevyplatí se je podceňovat. Škůdců ovocných stromů je celý zástup, a absence zimy jim hodně pomohla. Chemické ošetření sadu v předjaří vám pomůže srovnat skóre.
Mšice jsou snad nejčastějším škůdcem v našich zahradách. Poradit si s nimi ale můžeme i bez chemie. Jak si vyrobit domácí, ekologické postřiky?
Areál rozšíření ne zrovna příjemných zvířecích spolubydlících se v Evropě rozšiřuje. I do Česka tak mohou (dříve či později) dorazit a zabydlet se jedovaté druhy pavouků. Co pak s nimi dál? Nepropadat panice.
Je to vtip nevhodný. Ale víte, co se stane se psím výkalem, když do něj šlápnete v botách s hlubokým vzorkem? Bude celý jen váš. Vtipem jsme to zkusili trochu odlehčit, ale jinak je situace se zavíječi moučnými, nesprávně nazývanými potravní moli, velmi podobná.
Zapudit kunu z vašeho pozemku; odradit ryjící divočáky od návštěvy vaší zahrady a zřetelně vysvětlit srncům, že stromky ve vašem sadu nejsou svačinka k okusu. Tohle všechno by měly dokázat dočista obyčejné lidské vlasy. Nejpodivnější na tom prastarém receptu je, že vlastně opravdu trochu funguje. Ale jen za dost specifických podmínek.
Má na podzim smysl používat v zahradách chemii, tedy chemické postřiky? Poznatky odborníků naznačují, že je to plýtvání penězi, nejen zbytečné zamořování půdy, přírody a podzemních vod. Různé prodávané přípravky totiž účinkují (nebo naopak neúčinkují) při různých teplotách. A vesměs jsou problematické teploty příliš nízké.
Sice se vám nyní může zdát, že už vám slimáci v zahradě nemohou nějak příliš škodit, jenže o to větší bude jejich invaze na jaře, když na podzim nezasáhnete. Konkrétně nejúpornější plzák španělský přežije zimu v podobě mladých jedinců z letní snůšky vajíček a také v podobě vajíček z pozdního kladení. A v součtu pak právě tito jedinci rozjedou v další sezóně invazi na vaší zahradě, ze které budete opět šílet. Nejúčinnější boj se slimáky je ten podzimní. A zbraní nám nabízí hned několik. Naučte se KOMBINOVANOU VÁLEČNICKOU STRATEGII.
Že se velká věda dá dělat jenom s diplomem, bílým pláštěm a hodně tlustými brýlemi? Kdepak. Pomáhat se solidním výzkumem můžete, aniž byste se kvůli museli zavírat do laboratoře. Třeba tím, že na občanské (a občasné) bázi budete sbírat potřebná data. Že to zní pracně? Kdepak! Právě teď se třeba můžete zapojit do sběru informací o výskytu vrtule ořechové.
Podzim možná znamená, že se příroda za okny začala ukládat ke spánku, ale pro „život“ ve vaší domácnosti to platit nemusí. První posklizňové měsíce jsou totiž spojeny s nebývalým nárůstem populací malých mušek, octomilek, které se zabydlují nejen v kuchyních. Jak se jich zbavit?
Štěnice bohužel patří k nejobtížnějším parazitům, jací se vám doma mohou vůbec objevit. Množí se rychle, nekontrolovaně. A v podstatě vás vystěhují. Jediným možným řešením je přivolání firmy, která se zabývá dezinsekcí, spoustu věcí přitom budete muset vyházet, spálit, prostě zničit. Hlavně matrace.
Ušlechtilé plísně tolerujeme možná u sýrů a salámů, ale konzumace zeleniny napadené houbami? Nebo obilovin? To už je pro nás trochu moc. Mexičané by s námi ale nesouhlasili. Už po staletí si pochutnávají na Huitlacoche. Nazývají ji černým zlatem, aztéckým kaviárem. I když ve skutečnosti jedí kukuřici napadenou snětí.
Lezou vám drze do pití, chtějí ochutnávat z vašeho talíře a místo poděkování se vám odmění žihadlem. Vosy se, alespoň podle zpráv v domácích médiích se letos staly prvořadým problémem. Počasí jim totiž skutečně přeje, potravy dosud měly dost a dobře se množí.
Výzkumníci z laboratoří Floridské univerzity na Vero Beach zjistili již v roce 2011, že až 20 % lidské populace je pro komáry obzvláště zajímavá cílová skupina, delikátní, chutná a preferovaná. Důvodů je přitom dlouhá řada a věda má na toto téma spoustu odpovědí. Bohužel však z praktického hlediska těžko využitelných. Některé proměnné totiž neovlivníme a komárů je navíc na planetě přibližně více jak 3000 druhů. Pokud byste chtěli přestat být lákavou potravou pro všechny, byl by to úkol na celý lidský život. Nesplnitelný.
Překrásná historická města i velkolepé moderní metropole často trpí problémem, s nímž se veřejně raději nechlubí. Kanalizace, chodníky a opuštěné stavby tu zabydlují nezvaní hosté. Hlodavci. V Evropě spíše potkani, jinde se až nepříjemně dobře daří krysám. Co s nimi? Že ne každé deratizační řešení je v takové situaci spolehlivé dokládá i případ návnad s antikoncepcí.
Leckde právě čteme a slýcháme, že se letos přemnožily vosy, že jich tolik nikdy nebylo, že jsou agresivní. Jenže možné přemnožení vos nelze podle odborníků nijak prokázat, chybí totiž exaktní data, databáze, vosy nejsou systematicky sledovány.
Jsou značky piva, které nám chutnají a jiné, které bychom neservírovali ani nepřátelům. Prakticky žádné se ale nehodí k likvidaci slimáků. Ne že by tahle metoda úplně nefungovala, jen zkrátka není po stránce nákladů dostatečně působivá. Přitom to jde podobně, jen laciněji a lépe.
Elektrický ohradník proti slimákům, který je napájený pouze 9 V baterií, prý funguje podle autora tohoto zlepšováku dokonale. Dominik Shaim Ulrich hovoří o způsobu ověřeném třemi lety používání, tedy třemi lety praxe. Vlastně boje. A také pan Ulrich jednoznačně inspiruje všechny kutily slovy: „Můj elektrický ohradník proti slimákům si snadno vyrobíte sami.“ Zkusíte to?
Hady nemáte rádi. Necítíte, že byste s nimi měli cokoliv společného. A proto se jich chcete, nějak bez násilí a překračování zákonů, zbavit. Poradit, jak na to, vám můžeme. Ale líbit se vám ta rada nejspíš nebude.
Mám dotaz ohledně malých, téměř nepatrných mušek, které se nám množí v hlíně. Postříkal jsem je postřikem proti létajícím škůdcům, týden byl klid, ale larvy zřejmě přežily. Nevíte náhodou, jak se jich zbavit a jak se škůdce jmenuje? Děkuji za jakoukoliv radu!
Vážený pane Pácal, drobné mušky jsou příčinu příliš vydatné zálivky. Postřik opravdu příliš nepomáhá. Pokud je to možné,…
Mám cykas asi půl roku. Po měsíci se mu na jednom listu objevily hnědé tečky, šly oloupat. Nyní se tyto objevily na celé rostlině. Lysty žloutnou. Poradíte mi prosím, jak ji zachránit? Jde o nějakého parazita? A.
Dobrý den, Váš cykas je pravděpodobně napaden puklicemi nebo štítěnkami. Tento savý hmyz dokáže nejenom rostliny ale i pěstitele…
Dobrý den. Potřeboval bych poradit se zvlaštním škůdcem. Je celý bílý, tvoří jemná vlákna, až chuchvalce podobné vatě v listech. Poradí mi někdo? Předem děkuji...
Dobrý den,jde pravděpodobně o červce, který je bílý a pokrytý bílou vatou. Jde o savý hmyz, který škodí hlavně na spodní straně listů…
Před časem jsem se přestěhovala a má nolinka má podobné známky...škůdce??? listy jsou jakoby spálené a jsou na nich hnědé až černé tečky.... poradíte co s tím??? Nechci o ni přijít...děkuji.
Dobrý den,Vaše rostlina je pravděpodobně napadena červcem nebo puklicemi. Tyto škůdce otírejte z listů hadříkem smočeným v lihu a…
Dobrý den, prosím o pomoc se škůdcem v pokojových rostlinách (ficus bejamin, barrok, banánovník a břečťan). Asi před měsícem jsem bojovala na těchto rostlinách se sviluškou (nejprve bioolem a poté insekticidem ve spreji). Pečlivě jsem pak kontrolovala listy a opakovala postřik. Rostlinám pak začaly opadávat listy a žloutly. Fikusy jsem nakonec radikálně seřezala a teď se začly vzpamatovávat, krásně a hustě obrůstají. Vše se zdálo v pořádku, svilušku jsem na listech už znovu neobjevila. Ale včera, když jsem opět kontrolovala listy, jsem zjistila, že se v substrátu zmíněných rostlin pohybuje obrovské množství maých (1-2mm) velkých broučků. Jsou světle hnědí, až do průsvitna, kulatého tvaru, pohybují se velmi rychle a neskáčou. Je jich plný substrát, zalézají dovnitř a zase vylézají. Vyhledávala jsem v databázi všech škůdců a nic podobného jsem nenašla. Jsou jak v proschlém, tak i ve vlhkém substrátu. Už si nevím rady, mám pocit, že se zbavím po lítém boji 1 škůdce a objeví se jiný. Neví někdo o co se jedná? Není možné, že by se jednalo o nějaké jiné stádium svilušky? Protože ti broučci v substrátu vypadají jinak než sviluška, kterou jsem objevila na listech jsou větší a tmavší a pohybují se mnohem rychleji. Nikde jsem neobjevila obrázky stádií svilušek. Jen mi přijde divné, že se tito substrátoví škůdci objevili na stejných rostlinách, kde byly předtím svilušky. Děkuji moc za jakoukoli radu. Potažmo za informaci, kde se koná nějaká poradna, kam by mohl člověk rostlinu i se škůdcem přinést. Děkuji.
Dobrý den,škůdce v půdě se pokuste zlikvidovat tak, že květináč s rostlinou ponoříte do kbelíku s vodou, kde jej alespoň z části…