Zahradu zazimujeme, když začne na stromech zlátnout listí. Jsou však plody, které v zahradách nezazimováváme, naopak je necháváme přejít mrazem. Nebudeme se nyní snažit objasnit, proč nechat přemrznout vinnou révu a jak se vyrábí ledové víno, od toho jsou zkušení vinaři. Některé především bobule se ale nechávají přemrznout již jen proto, aby vlastně dozrály a chutnaly lépe. Měly více cukrů.
Do závěrečného boje o vítězství v anketě Strom roku 2024 postoupilo pět stromů s nejvyšším počtem hlasů. Tento týden anketa vyvrcholí tajným superfinále, které končí v neděli 6. října o půlnoci. Podívejte se na finalisty, stojí to za to.
Že se velká věda dá dělat jenom s diplomem, bílým pláštěm a hodně tlustými brýlemi? Kdepak. Pomáhat se solidním výzkumem můžete, aniž byste se kvůli museli zavírat do laboratoře. Třeba tím, že na občanské (a občasné) bázi budete sbírat potřebná data. Že to zní pracně? Kdepak! Právě teď se třeba můžete zapojit do sběru informací o výskytu vrtule ořechové.
10 nádherných stromů z různých koutů naší země soupeří o titul Strom roku 2024. Každý z nich má svůj jedinečný příběh a historii. Prohlédněte si je a vyberte mezi nimi svého favorita.
Staré původní odrůdy ovocných dřevin jsou zmiňovány již delší dobu, vlastně se staly pro tradičněji smýšlející lidi jakýmsi novodobým hitem. Na maximalizaci produkce zapomeňte, ale kromě tradice a neobvyklých chutí, které znova objevíte, přinesou i další bonusy. Obvykle totiž jde o vysokokmeny a ty poskytnou v dospělosti i kýžený stín.
Vitamíny, minerály nebo jiné užitečné živiny ovoci a zelenině rozhodně upřít nemůžeme. Ale kromě těch navýsost užitečných a chutných benefitů v sobě často nesou i něco navíc. Pozůstatky chemikálií z časů, kdy ještě rostly v sadu, na farmě, nebo plantáži.
K černobylské havárii, tedy havárii Černobylské jaderné elektrárny na severu Ukrajiny, která tehdy patřila k Sovětskému svazu, došlo 26. dubna 1986 při pokusu na 4. reaktoru. Reaktor se přehřál, protavil a explodoval. Při výbuchu se do ovzduší uvolnily radioaktivní látky, načež došlo ke kontaminaci okolního prostředí, která se kvůli klimatickým vlivům rozšířila na velkou část Evropy. A právě Švédové se rozhodli monitorovat úroveň radioaktivního spadu v houbách ještě dnes.
Nejdůležitějším pilířem zelené infrastruktury měst a základním kamenem při urbanistickém rozvoji nejsou technologie ani žádné složité moderní materiály, ale stromy. Nabízí toho totiž mnohem víc, než si uvědomujeme: zlepšují kvalitu ovzduší, pohlcují hluk i smog a dokáží fungovat jako pomyslná klimatizace měst. V parném létě totiž na hustě zastavěných ulicích umí snížit teplotu až o 20°. Jak na co nejširší výsadbu stromů ve městech, které jsou protkané sítí silnic a chodníků i kanalizačního, vodovodního či plynového vedení?
Po krupobití je třeba pomoci rostlinám co nejrychleji to jen jde. Jedině tak se ještě dá alespoň něco zachránit. Kromě pomlácených listů a plodů, kromě mrazu, který popálí rostlinné tkáně, jsou nejnebezpečnější následně se šířící hniloby. A právě ty mohou vaše dosavadní snažení dorazit. Jak po krupobití pomoci zahradě, aby přeživší rostlinstvo rychle obnovilo svou předchozí dobrou kondici?
Réva vinná rozhodně patří mezi druhy rostlin vyznačující se velice vysokou odolností vůči suchu. Jednoduše proto, že její hlavní kořeny si dovedou pro vláhu dosáhnout i do spodních vrstev půdy. A pokud je půda dokonce dostatečně propustná, mohou se dostat až do hloubky více metrů. Samozřejmě musíme zalévat především mladé sazenice, které ještě nemají kořenovou soustavu dostatečně vyvinutou, ale i v jejich případě je zapotřebí střídmost. A pak už záleží jen na lokalitě, jejích vodních poměrech a také počasí.
Je jich 10 ze všech koutů České republiky. Stromem roku ale může být jen jeden. V letošním ročníku ankety Strom roku se utkají nádherné stromy se zajímavou historií. Pojďte se na ně podívat na fotografiích Lucie Mojžíšové.
Odpověď na otázku v nadpisu článku není jednoduchá a vůbec už ne jednoznačná. Navíc hrají roli i určité generační zvyklosti, za které by se někteří hádali do krve. Amatéři, tedy zahrádkáři, i profesionálové. Obě řešení mají svá pro i proti. Když nad tím tak přemýšlím, smysl mi dává kompromis.
Kdo to zažil a viděl na vlastní oči, jak za silného větru kolem něj padá jeden strom za druhým, nebo za velké sněhové nadílky s ledem, kterou už některé dřeviny neunesou, určitě bude o výsadbě dřevin na vlastním pozemku uvažovat trochu jinak než ostatní. Tak dlouho to roste a pak bum a je po všem. Během vteřiny. Co ale vysadit?
V angličtině se pro takzvané serpentinové stěny používá výraz “crinkle crankle wall (crinkum crankum)“, česky by se dalo opisně říci zvlněné cihelné stěny, zahradní zídky a ploty, stejně jako zeď vrásčitá, sinusová, hadovitá, nebo zvlněná zeď a stuha. Jde o neobvyklý typ strukturální nebo zahradní zdi, která byla postavena v hadovitém půdorysném tvaru se střídajícími se křivkami. K čemu jsou?
Červená jablíčka jsou dost běžná, vlastně nejběžnější. Ale aby jablka měla červenou i dužninu? Představujeme 2 odrůdy, které nám takový zážitek umožní. Jedna byla vyšlechtěna ve Švýcarsku a jmenuje se Redlove Era, druhá v Německu a nese jméno Baya Marisa. V obou případech jde o chutné zimní odrůdy jablek, které nikdy neztrácejí barvu dužniny.
Nikomu se nebudeme dívat do svědomí ani do ledničky, ale čísla hovoří jasně. Podle nich v průměru každá česká domácnost vyhodí okolo 2,6 kilogramů potravin týdně. V přepočtu je to 57,1 kilogramů na každého obyvatele Česka ročně. To zabolí. Je to zhruba desetina toho, co koupíte. Promrhané tisíce korun. A proč vlastně?
Po rýži a kukuřici jsou třetí z kulturních plodin s kompletně rozluštěným genomem. Ročně se jich vyprodukuje kolem 135 milionů tun a není zásluhou komunistů, že už na ně frontu stát nemusíte. O jakém ovoci je řeč? O banánech. Samozřejmě. Pochutnat si na nich je ovšem snazší, než je uchovat čerstvé co nejdéle. Jak na to?
Na vlky, kteří se vrátili do naší přírody, můžete narazit v Beskydech, na Šumavě, v Krkonoších, Krušných horách, Jizerských horách, Orlických horách a v Ralsku. Jenže on má vlastně nějakého toho vlka v zahradě každý. Tedy vlastně vlk. A ani se nemusíme rozčilovat, že nám tenhle ekologický experiment zabíjí ovce. Ty vlky, co běhají po lesích, má leckdo docela rád, jenže vlky na ovocných i okrasných stromech jsou vždy jen pro zlost. Říznete a objeví se znova. Rychle, zákeřně a bez vytí. Nepotřebují výt s lidmi. Jak se jich ale zbavit?
Stranit se věcí, které přichází odjinud, vyhýbat se novinkám a bát se nepůvodního. I to jsou symptomy xenofobie, strachu z cizinců. Která se nemusí projevovat jen vůči cizím osobám. Nedůvěru můžeme cítit ke všemu, co k nám přichází z neznámých končin. Proklínat globalizaci kvůli tomu ale nemusíte. Nepředstavuje jen zlo, ale i chutné zážitky.
Duben se řekne polsky Kwiecień, podle češtiny si ale musíme na květy počkat až do května. Možná by bylo dobré zvážit platné názvy měsíců. Protože to prostě nesedí. Letos vše rozkvetlo už v dubnu a kdo si bude chtít dát na 1. máje polibek pod rozkvetlou třešní, bude mít smůlu. Budou odkvetlé a květy ještě k tomu zmrzlé. Zatímco Poláci si v dubnu všímají květů, my se inspirujeme prvními lístky na dubech. A květnovému políbení pod rozkvetlou třešní říkáme prvomájový polibek... Nikdo neřekne prvo-květnový.