Odpověď se dá trochu odtušit, protože když si pokojové rostliny, sadbu a sazenice kupujete, dáváte tím někomu vydělat. A ten někdo to nejspíše dělá proto, že na tom úplně netratí. Můžete ale i vy sami pěstováním vydělávat? Spojit tím příjemné s užitečným, povýšit své hobby na výdělečnou činnost? Jde to.
Jedna zahradní činnost se zcela vymyká období, jaké právě panuje. Všichni zazimovávají zahrady, do záhonů zapravují organický hnůj, uklízí, seřezávají trvalky a čekají na jaro. Jenže právě česnek je nejlepší vysadit nyní, aby nám na jaře vyrazil ze země. Proč vysazujeme česnek až tak pozdě?
Při přerovnávání zbytečných zahradnických krámů, klidně tomu říkejte úklid, na ně narazíte v mnoha vrstvách. A sami nejspíše budete překvapení tím, kolik jich je. Desítky, možná stovky a tisíce. Čeho? Jednorázových plastových květináčů. Těch, v nichž si domů napoprvé přinesete odrostlou sadbu nebo rostlinky z květinářství. Dají se ještě nějak smysluplně zužitkovat?
Řekněme, že byste se vydali do minulosti. A protože by vám tou cestou časem trochu vyhládlo, zastavili byste se v tržnici, pro něco na zub. Čekalo by vás ale nepříjemné překvapení. Ovoce a zelenina, na které byste narazili, by vám k chuti moc nepřidaly. Původní pra-odrůdy totiž za moc nestály, a vypadaly dost překvapivě.
Ne každý čistec je v našich zahradách žádoucí, například čistec bahenní je úporný plevel, který účinně odolává i herbicidům a šíří se invazně na půdách, o které přestalo být pečováno, nebo je o ně pečováno nedostatečně. Ovšem některé druhy čistců v zahradě naopak doslova nadchnou, obzvláště čistec vlnatý, z jehož hustě ochlupených stříbřitých listů i lodyh se náhle vyloupnou fialovo-růžové květy, po kterých hmyz doslova šílí.
Důvodem, proč je ideální stavět skleník právě na podzim, je včasná příprava půdy na další sezónu. Ano, existují řešení, která nevyžadují podezdívku a betonování základů, ale opravdu stabilní skleník opravdu začíná stavebními pracemi a to by bylo okolo půdy připravené na pěstování na jaře obtížné. Pokud ale skleník postavíte právě nyní a navezete zeminu, do které zapravíte organické hnojivo, stačí již jen v zimě do skleníku zavážet sníh. A již v předjaří se vám odmění prodlouženou zahradní sezónou. Dokonce jej můžeme již první zimu využít k uskladnění lecčeho.
To ví přeci každý! Nebo snad ne? Tahle otázka je totiž naprosto banální jen zdánlivě. A odpovědi na ni se teď palčivě připomínají. Nejen proto, že je podzim – čas sklizně. Ale i proto, že ji teď domů nosí školáci, spolu s nedostatečnými zapsanými žákovských za nesprávně vyplněné úlohy ve cvičebnicích přírodopisu.
Zahradu zazimujeme, když začne na stromech zlátnout listí. Jsou však plody, které v zahradách nezazimováváme, naopak je necháváme přejít mrazem. Nebudeme se nyní snažit objasnit, proč nechat přemrznout vinnou révu a jak se vyrábí ledové víno, od toho jsou zkušení vinaři. Některé především bobule se ale nechávají přemrznout již jen proto, aby vlastně dozrály a chutnaly lépe. Měly více cukrů.
Chryzantémy? Astry? Vřesy? Kvetoucích symbolů podzimu je vícero, ale existuje jeden pocházející z Ameriky, který je kromě nádherných a výrazných květů také významnou podzimní pastvou pro hmyz. Záplevák podzimní. Těžko byste do své zahrady hledali méně náročnou a přitom krásněji kvetoucí trvalku. Chce hlavně sluníčko a vodu, netrpí přitom chorobami a škůdci. Tedy s výjimkou slimáků.
Zápas s plevely, ten vyčerpávající a často marný souboj, si spojujeme spíše s počátkem jara, údržbou chodníků a letní probírkou mezi záhonky. Ale podzim, kdy už se příroda ukládá ke spánku? Je to trochu nečekané, ale právě ten je podle profesionálů tím nejlepším časem, kdy nad těmi zelenými prevíty konečně můžete zvítězit.
Vitamíny, minerály nebo jiné užitečné živiny ovoci a zelenině rozhodně upřít nemůžeme. Ale kromě těch navýsost užitečných a chutných benefitů v sobě často nesou i něco navíc. Pozůstatky chemikálií z časů, kdy ještě rostly v sadu, na farmě, nebo plantáži.
Ve skleníku mohou rajčata vydržet o něco déle, ale jakmile se ochladí výrazněji, v zahradě jednoznačně končí. Co ještě zvládnou přes den díky občasně vylézajícímu sluníčku, už určitě nedají v noci. Jde o zeleninu teplomilnou. Ostatně v době, kdy končí pěstování rajčat, již máme jasné insignie, že se to blíží. Okurky, cukety, dýně, lilky a papriky skončily. Rajčata je budou brzy následovat. I když… nemusí.
Na trvalkové záhony kleopatřina jehla, tedy správně česky mnohokvět hroznatý, rozhodně patří. A aby ne, nádhera květenství a neskutečná paleta barev tvoří z této rostliny skvělý solitér i exemplář do skupinových výsadeb. Pokud hledáte pro svou zahradu něco opravdu neobvyklého, kleopatřina jehla zaručeně vyrazí dech každé vaší návštěvě, stejně jako kolemjdoucím. A vlastně i vám samým. Rok za rokem.
Ušlechtilé plísně tolerujeme možná u sýrů a salámů, ale konzumace zeleniny napadené houbami? Nebo obilovin? To už je pro nás trochu moc. Mexičané by s námi ale nesouhlasili. Už po staletí si pochutnávají na Huitlacoche. Nazývají ji černým zlatem, aztéckým kaviárem. I když ve skutečnosti jedí kukuřici napadenou snětí.
Přitahuje vás kouzlo opadavých listnáčů, které na podzim mění své barvy, a toužíte zároveň po živém plotu, který vyroste docela rychle a udrží si pěkný, kompaktní tvar? Pokud zvolíte habr, určitě nebudete litovat. Jeho podobnost s buky je více než výrazná a ne náhodou jsou oba druhy dřevin s oblibou kombinovány.
Každá rostlina vyžaduje od svého výsevu, tedy od vyklíčení semene, určitý počet dnů, aby vyrostla, dospěla a plodila. A jiné to není ani se zeleninou. Mnohá přitom snese i kratší den a chladné počasí, proto ji můžeme sklízet i později v zimě, přičemž rostliny dospějí do zámrazu. A jelikož se nám přes sezónu místo na užitkových záhonech postupně uvolňuje, určitě se vyplatí tento prostor znova zaplnit. Čím?
Okoličnaté květenství vytrvalého kalokvětu připomíná tak trochu třeba kvetoucí česnek, akorát květy jsou o dost větší a působivější. Právě pro typ květenství a velikost květů bude fenomenální kalokvět určitě významným příspěvkem vaší kvetoucí zahradě. A co víc, pěstovat jej lze i jako kvetoucí pokojovou rostlinu. Respektive jinak než v přenosných nádobách kalokvět nepěstujte. Nepřežil by v zahradě naše zimy.
Na velkých a zásadních změnách se často podílejí ty nejnepatrnější maličkosti. A krásně to platí i v případě okřehku menšího. Co to je? Takové zelené nic, které si plave na hladině. Lidově se tomu někdy říká žabinec. Dost možná je to ale potravina budoucnosti, se schopností nasytit celou planetu.
Hrátky s tvarem záhonků, snaha prosadit do té zažité pravoúhlé geometrie i trochu pestrosti a organických objemů, se většinou s velkým úspěchem nesetká. Nejen proto, že je jejich zřizování pracné a údržba náročná, ale především kvůli tomu, že to na první dobrou většinou moc nefunguje. Poradíme, kde je chyba a jak ji napravit.
Nemusíte na ně věřit, ale jistě víte, že existují. Už proto, kolik lidí se v nich pokouší najít. Řeč je o znameních zvěrokruhu, která vám podle data narození anebo postavení planet mají údajně vykládat váš charakter, štěstí, budoucnost a osud. Zdaleka nejsou jediné. Existují i znamení podle rostlin.
