Škůdce možná není váš kamarád, a za to, že vám hoduje na úrodě, jej milovat nemusíte. Hubit byste ho ale neměli. Na té správné organické zahradě má místo každý tvor, a slůvko škůdce by tu vůbec znít nemělo.
Velká města zpravidla oplývají architektonickými skvosty. Nabízí kulturu, umění, zážitky. Také jsou ale živou půdou pro nenechavé a zdraví nebezpečné hlodavce. Kde jich žije nejvíce?
Baobaby nemůžeme v našich podmínkách pěstovat jako stromy, ale v květináči si můžeme ve svém bytě tuto raritu piplat neomezeně. A ani nemusíme být zrovna milovníci bonsají. Sazeničky baobabu si přitom můžeme pořídit férově a dostatek semen k vyklíčení nám poskytne jediný plod. Nejčastěji se u nás dostaneme k semenům a sazeničkám afrického baobabu prstnatého.
Přikrmovat ptactvo, to není jako přisypávat drůbeži. Chce to začít včas, ne moc brzo ani moc pozdě, a hlavně vydržet až do jara. A jaká další doporučení je třeba vzít v potaz, aby vaše krmítko skutečně dělalo nejen radost, ale přinášelo i skutečný užitek?
Předně není krtek jen jeden, tedy jeden rod a druh, krtků je mnoho. České slovo krtek je jménem pro 13 rodů malých hmyzožravých savců z čeledi krtkovitých. Jasno přitom nemají zcela ani nářečí, byť i v tomto případě je vycházeno z představy jediného krtka. Krtice, krt, kret, chrtek, krčica, krčice a chrt.
Kalendář se velkým saltem přetočil na rok 2023, a teď už s obavami vyhlížíme, co přinese tentokrát. Od nejistoty, pracovního stresu, sepisování daňového přiznání a depresí z podivné zimy si ale na chvilku můžete odpočinout. Už tenhle víkend. Protože mezi 6. a 8. lednem bude i letos probíhat Ptačí hodinka.
Ano, je to zvláštní, ale i v zimě je třeba zalévat. Zima totiž znamená sucho. A nejvíc na něj trpí rostliny – stálezelené a opadavé keře – které se k zimnímu spánku úplně neuložily.
Pravda, plody keře jménem dekaisnea nejsou prý příliš chutné, chutí připomínají rajčenku a vodní meloun, jsou však též dekorativní a vůbec celý keř se neztratí v okrasné výsadbě zahrady. Pěstovat přitom lze tuto dřevinu v našich klimatických podmínkách velmi dobře, snese i tuhé mrazy.
Kdo má zahrádku, ten ji jednoduše miluje. Fyzická práce zaručí psychický odpočinek a pohyb prospěje každému. A když se daří, odměnou vám bude úžasná sklizeň. Každé roční období vyžaduje od zahradníka trochu jinou práci. Na co rozhodně nezapomenout?
Je to vlastně jen maličkost, prkotina, řeklo by se. Dáváme ho tam, kde je místo – a kde na něj dobře uvidíme. Tam, kde se nám bude dobře obsluhovat a snadno se do něj bude dosypávat krmení. Je to úplně pochopitelné. Ale zrovna tak to může být ošidné. Proto se pro usazení krmítka, které bude dobře sloužit ptákům – a nestane se pro ně pastí – se vyplatí dodržet pár drobných pravidel.
Australan Hussam Saraf narouboval deset různých plodů ovoce na jediný strom, čímž se stal novým držitelem Guinnessova rekordu. Konkrétně ze svého zázraku sklízí dvě odrůdy švestek, dvě odrůdy nektarinek, dvě odrůdy broskví, jednu meruněk, višní, mandlí a hybridu meruněk a broskví.
Miniskleníky a minipařeniště jsou určené pro klíčení semen a vývoj mladých sazeniček. Zabezpečují ochranu před chladem a vyšší vzdušnou vlhkost, která je pro klíčení semen důležitá. Zároveň zajišťují dostatek světla a snadnou optickou kontrolu klíčících semen a rostoucích rostlinek, jelikož kryty jsou průhledné. Nemusíme je neustále snímat, abychom stav rostlinek zkontrolovali.
Chystáte se realizovat doplňkovou dřevostavbu a zvažujete dodavatele? Přemýšlíte, zda poptat spíše větší firmu nebo svou stavbu svěřit do rukou drobnějšího živnostníka, např. místního tesaře? Ať už je vaše zakázka menšího nebo většího rozsahu, vybírejte pečlivě a informujte se dopředu o postupech a výrobních standardech zvolených dodavatelů.
Že u nás roste spousta vlašských i lískových ořechů ví každé, ale právě ty, které si pořídíte v obchodech, vůbec nemusí být tuzemského původu. Natož oříšky cizokrajné. Při konzumaci oblíbených a dlužno říci, že i dost drahých ořechů, vlastně cestujeme pomyslně po celém světě.
Čím letos ozvláštnit štědrovečerní sváteční tabuli? Sušené datle, fíky a tuzemské křížaly, to má o Vánocích na stole snad každý. Vlašské a lískové ořechy, madle, pistácie, ořechy kešu a para, arašídy, to je již také známá, i když dost drahá klasika. Ale co dál? Když budete chvíli pátrat, narazíte na delikatesu jménem ořechy piniové. I když, o ořechy vlastně vůbec nejde. Jsou to vlastně semena sbíraná z borovic. Na druhou stranu jsou však všechny ořechy semeny.
Že jsou vlašské ořechy prospěšné pro naše zdraví, ví určitě každý. Že se bez nich neobejde mnoho dobrot včetně některých druhů vánočního cukroví, o tom také nemá smysl diskutovat. Ale že lze využít i skořápky? Jak si pomoci při dobývání chutných a zdraví prospěšných látek jader vlašských ořechů? A jak vlašské ořechy uchovávat, aby vydržely co nejdéle?
Kolik existuje zaručeně dobrých receptů na štědrovečerní bramborový salát? Asi tolik, jako je jeho strávníků. Kdo ho dělá, přidržuje se nějakého vlastního postupu, který považuje za správný a ideální. Nu, a s návody na ideální mix substrátu pro sukulenty je to podobné. Je jich tolik, co kaktusářů.
Zahrada, zahradničení, ale také především láska k přírodě, naše ukotvení v ní, odhalování tajemství přírody a světa, z něhož lidské duše a povahy vycházejí. Zahrady jsou nesmrtelným tématem a nemáme nyní na mysli stohy různých zahrádkářských a zahradnických příruček a biblí. A že se zahrady a vůbec příroda hluboce dotýkají i dětského světa, dokazují také autorské počiny určené dětem. Prostě a jednoduše, pod vánočním stromkem nemusí ležet zrovna nějaký ten Zahradníkův kalendář s tisíci radami a tipy, ale třeba útlá a slavná knížečka Muž, který sázel stromy (Jean Giono), která v lidech probouzí lásku k přírodě. Anebo třeba Zahradníkův rok Karla Čapka s ilustracemi jeho bratra Josefa, ale i jiné...
Určit stáří těch nejvěkovitějších z dřevin na planetě není vůbec snadné. O to víc, že zcela nejstarší jsou také některé klony, kdy je sice nad povrchem terénu původní jedinec již dávno mrtev, ale žije další tisíce let právě skrze své klony a pod zemí přetrvávají prastaré kořeny.
Pistácie, jedny z nejdražších ořechů na trhu, ořechů specifické chuti, které najdou široké uplatnění. Vyrábí se z nich třeba i známá pistáciová zmrzlina a říká se jim též zelené mandle či zelené zlato. Dokonce i v našich podmínkách je možné tyto rostliny zkusit pěstovat venku, ale bez nároků na úrodu.