Tentokrát jsme se v našem podcastu věnovali zabezpečení majetku, respektive domova. Hostem Jany Machové byl specialista na moderní zabezpečovací systémy Tomáš Pospíšil. Poslechněte si jeho rady, jak zabránit vloupání do vašeho domu či bytu a jaké jsou trendy v zabezpečení pro rok 2024.
Tam, kde končí město, a kde začíná příroda. Přesně na této hranici je usazen rodinný dům z Hlubočep. Jak se s tím srovnává? Z každé dimenze si bere něco, a spojuje to dohromady v povedené realizaci, která vyjadřuje odkaz města i volání po divočině.Výsledek stojí za to vidět.
Příběh plastové rýže je vtipný, ale nejspíš jen proto, že se neuchytil u nás. Tenhle hoax zamotal hlavu Asii, Americe i Africe. Z poněkud naivního vtípku přerostl v konspirační teorii zásadního významu, která posloužila jako argument proti dovozu rýže tam, kde by mohla konkurovat domácím zemědělcům.
V nejnovější epizodě podcastu jsme se věnovali vzduchotěsnosti budov. Milým a erudovaným hostem byl Ing. Jiří Kasal, který nám pomohl zorientovat se v tomto někdy nejednoznačném tématu a vyvrátil i časté mýty, které slýcháme. Pojďte se zorientovat s námi!
V posledním desetiletí výrazně roste poptávka po bytelných bunkrech, které mají své obyvatele ochránit před nepokoji, epidemiemi či živelnými katastrofami. Výstavbu úkrytů pod zemí pohání obavy z vývoje na planetě Zemi, poptávku ještě několikanásobně zvedly krize posledních let: coronavirová, uprchlická a napětí po napadení Ukrajiny Ruskem.
Nikomu se nebudeme dívat do svědomí ani do ledničky, ale čísla hovoří jasně. Podle nich v průměru každá česká domácnost vyhodí okolo 2,6 kilogramů potravin týdně. V přepočtu je to 57,1 kilogramů na každého obyvatele Česka ročně. To zabolí. Je to zhruba desetina toho, co koupíte. Promrhané tisíce korun. A proč vlastně?
Ten příběh má už skoro klasickou zápletku. Na jedné straně odpad, kterého je obrovské množství a jeho likvidace se do budoucna komplikuje. Na druhé straně poptávka po ekologických materiálech ve stavebnictví. Má ale bahno vytěžené z přístavů skutečný potenciál doplnit při výrobě beton?
Máte alespoň menší zahrádku okolo domu, ale nesnášíte zahradničení? „Nejradši bych všechno vybetonoval a basta, byl by klid“, řekl ve frontě u pokladny zahradnictví muž středního věku své partnerce, která tlačila vozík narvaný sazenicemi okrasných rostlin. Ne, o betonování zahrady však tento článek nebude. Bezpracnosti, nebo lépe minimální pracnosti, je možné v zahradě dosáhnout, musíme ale na realizaci či rekonstrukci zahrady pohlížet úplně jinak než vášnivý zahrádkář. A vlastně i jinak než naše babičky, pro které byly výpěstky ze zahrady životní nutností.
Z neradostných počtů, kolik jedna domácnost vyprodukuje ročně plastových lahví, vede jen jedna cesta. Místo depresí je třeba začít přemýšlet nad tím, co by se s PET lahvemi dalo dělat jiného. Co z nich třeba něco postavit? Úplně nová myšlenka to není. Ale jak se to vlastně dělá správně?
Lidský svět je plný jahod. Od 18. století, kdy byl vyšlechtěn jahodník velkoplodý a později pak i jahody bílé a pižmové, snad není na světě země, kde by jahody nepěstovali. A po svém pojali pěstování jahod také v Asii. Jejich (takzvaně čínský) způsob pěstování jahod prý vede k mnohem bohatší úrodě chuťově kvalitních plodů. Jak to ti Číňané vlastně dělají? Je to vlastně stejné jako u nás, dělají to různě! Přesto najdeme místní tradiční specifika, která jsou však podobná i našim postupům. Tedy až na jediné, totiž zavlažování mlékem.
Severní Korea, kde se pořád ještě jedí psi, se zapsala do povědomí jako nejtužší diktatura světa. Jižní Korea, kde si konzumaci masných psích plemen od roku 2027 naopak zakázali, je známá jako demokratický technologický gigant. Co ale mají obě tak rozdílné země společného? Lásku ke kvašeným pochutinám. V kuchyni i na zahradě. Jak to vlastně dělají?
Italský architekt Luciano Pia je známý svými lekcemi a workshopy o ekologicky udržitelných budovách, zlepšení jejich energetické účinnosti a dopadu na životní prostředí. A na pomoc si rád bere přírodu, což dokazuje i svými návrhy budov, stejně jako urbanistickými plány. Právě luxusní turínský bytový komplex Via Chiabrera 25 (jinak též zvaný 25 Verde), který Pia začal navrhovat v roce 2007 pro soukromého investora, a který byl dokončen v roce 2012, dokazuje, že i budova může být lesem a les budovou.
Zapomeňte na pivní pasti, indické běžce, otravné jedové návnady, hlístice a jiné způsoby hubení nenáviděných slimáků. Modranka karpatská je úplně jiná liga než úporný plzák španělský, likvidátor všehomíra našich zahrad. Možná se nad tímto plžem ustrnete pro krásnou sytě modrou barvu, určitě by vás však nemělo nechat chladnými, že je vzácný, užitečný a chráněný. Ostatně na našem území žije téměř výlučně na severu Moravy a důsledně se vyhýbá lidské společnosti.
Barcelona má výhodu v tom, že je to nejen krásné město plné historie a každodenního rušného života, ale navíc stojí u pláže, která přitahuje jak turisty, tak mladé páry hledající soukromé útočiště mimo ruch města. Přesně to je příběh Jacquese a Hanny, kteří si pobřeží plné tapas barů zamilovali a vybudovali si útulný malý byt v srdci tradiční rybářské čtvrti La Barceloneta.
Hřib královský je vzácný, je dnes dokonce takovou vzácností, že ho většina z nás v přírodě nepotká. Přitom prý ještě před několika desítkami let rostl poměrně hojně. Sousedka mi vyprávěla, že když se před padesáti lety přistěhovali do Červeného Dvora u Českého Krumlova, nosili si jich domů koše, stačilo prý vyjít kousek za dům.
Vysazovat stromy ve městech dává smysl. Nejen proto, že vypadají hezky. Dokáží totiž efektivně ochránit obyvatele velkých sídel, totiž od negativních dopadů letních veder.
Své vztahy s vlastními domácími mazlíčky lidé zpravidla hodnotí jako velmi pozitivní zkušenost. Vzpomínají jen na to dobré. A právě to by mohlo být signálem, že to s naší láskou k němým tvářím není úplně v pořádku.
Katastrální úřad aktuálně upozorňuje mnoho majitelů nemovitostí na nesoulad se skutečným stavem podle digitalizovaných katastrálních map. Co to však znamená a jak tento problém řešit? Proč k nesouladu došlo?
Jeden z nejzastaralejších bytových fondů v Evropě, to je výsledek předchozích 34 let, kdy se masivně využívala především stará městská a sídlištní socialistická výstavba. Stavby nových bytových domů oproti tomu vázly a váznou. Mnoho starých bytových domů je proto na hranici své životnosti. Aliance Zateplujeme Česko se proto zajímala, co spolumajitele sdružené ve společenství vlastníků jednotek (SVJ) nejvíce motivuje k rekonstrukci nad rámec zateplení, výměny oken a odstranění havarijního stavu domu.
Zvládat extrémní výkyvy teplot není ve městech nic snadného. Řada světových metropolí se proto aktivně zasazuje o to, aby na takové nenadálé události byla připravena předem. S pomocí zeleně, větru, vody. Anebo tím, že navenek změní svou barvu.