Připravte svůj byt na příchod psa
Pes je starost, ale i radost. Pravdou je, že nikdo vás po příchodu domů nepřivítá tak radostně, jako právě váš čtyřnohý kamarád. Bude vám věrný, bude Vám důvěřovat a zažijete s ním spoustu radosti.
Přečtěte si naše rady a tipy na bydlení s domácími mazlíčky. Chov domácích zvířat, ať už se jedná o pejsky, kočky, králíky, morčata a další hlodavce, nebo třeba papoušky, není v bytě nebo domě vždy bez problémů, překážek a výzev. Jak si s nimi poradit? Jak si užít bydlení se zvířaty? Čtěte naše články.
Pes je starost, ale i radost. Pravdou je, že nikdo vás po příchodu domů nepřivítá tak radostně, jako právě váš čtyřnohý kamarád. Bude vám věrný, bude Vám důvěřovat a zažijete s ním spoustu radosti.
Zelenina a ovoce pro psa? Zbláznili jste se? Vůbec ne, stačí pozorovat. Kdo pejsky chová a to dost dlouho a už mu pod rukama prošla celá řádka psích osobností, určitě si vypozoroval, že mnozí rádi louskají vlašské ořechy a dobývají z nich na tuky bohatá jádra, jiní šílí po přezrálých švestkách spadlých na zem, někteří se dokonce zakousnou do jablka a hrušky. Co ale dělají všichni, to je občasné okusování travního porostu a po čase tuto hmotu zase vydáví. Proč to dělají? Pomáhá jim při trávení. Jde o zvyk zakódovaný v jejich genetice.
Psi k naším životům už neodmyslitelně patří. Jsou to nejlepší kamarádi, pomocníci a také členové rodiny. Mají své místo v našem životě, na zahradě nebo u nás doma. Nebo by alespoň nějaký ten svůj pelíšek či boudu mít měli. Existují plemena, kterým je lépe venku v boudě po celý rok, jako jsou husky nebo malamuti, a plemena, která potřebují teplý měkký pelíšek u nás doma.
Ne každá zahraničními turisty vyhledávaná země, kam se chystáte vyrazit na dovolenou, je stejně nakloněná psům. Zažité kulturní návyky, náboženství, odlišné zákony, ekonomická situace - to vše se může promítnout do toho, jak tu bude na cestovatele doprovázeného čtyřnohým mazlíčkem pohlíženo. Svou dovolenou byste proto měli plánovat s ohledem na to, jak moc dog-friendly jednotlivé státy jsou.
Vozit psa na zahraniční dovolenou není zrovna legrace. Musíte splnit řadu zákonných podmínek, stojí to nemalé peníze a výsledek je i tak pro stresované zvíře dost rozpačitý. Nikdo vám přitom negarantuje, že zvíře – které jste do ciziny odvezli zdravé – se stejně zdravé vrátí zpět. Rozumnější proto bývá nechat pejska či kočku po dobu vaší plánované rekonvalescence odložit u přátel a známých. Ti mu dopřejí dočasné zázemí a rozptýlí jeho samotu. Když ale nemůžete, nebo se nemáte na koho obrátit?
Zvědavost je prostě jeden ze základních projevů psího života. Řada z nich bez patřičného výcviku se snaží očichat, olíznout anebo rovnou rozkousat cokoliv, na co narazí. Což může skončit tragédií.
Láska ke kočkám nás nutí přehlížet, že tihle naši miláčci jsou jednou z největších hrozeb pro živou přírodu kolem nás. V Evropě ročně kočky zahubí víc ptáků, než kolik zvládnou dráty vysokého napětí, pesticidy hnané zemědělství, a střelci i pytláci dohromady.
Snadné to není. Jako každá změna k lepšímu je to vlastně docela pracné, a žádá si to vaši pozornost, účast a jistou disciplínu. Kočka je totiž šelmou a touha lovit k její pudové povaze prostě přirozeně patří. Změnit její chování příliš nelze, ale znemožnit jí lovit malé savce a ptáky možné je. Pokud budete chtít.
Představa hrdých indiánských válečníků putujících a bojujících na hřbet svých báječných mustangů do té doby, než Ameriku dobyl bílý muž a indiánské populace i životní styl zničil, je zcela mylná. Prokázalo se, že koně v Americe žili ještě před příchodem bílého muže, a že si je indiáni zřejmě vybili. Načež se do Ameriky vrátili zpět až s bílým mužem.
K chovu některých druhů exotických zvířat, konkrétně druhů vyžadujících zvláštní péči, potřebujete registraci a povolení, které vydává místně příslušná krajská veterinární správa. A funguje to. Jenže aktuálně je ve vzduchu možná likvidace chovatelů. Chcete pro své dítě třeba morče nebo křečka? Andulku? Smůla!
Že se ve válkách zabíjí, to už je součástí utrpení každé takové dějinné tragédie. Často ale lidem nedochází, že to umírání se neodehrává jen na frontách a místech aktivních bojů, ale i v zázemí. A že prvními oběťmi zpravidla ani nebývají lidé. Smutně to vykresluje případ Velkého masakru mazlíčků z Velké Británie.
Ponuré, morbidní, zbytečně excentrické, anebo naopak pietu smutečních míst zcela znevažující? Jak se to vezme. Pohřby zvířat spolu s lidmi tu totiž byly tak nějak vždy, jako součást pradávné funerální praxe. Ovšem svébytné zvířecí hřbitovy, ty jsou vedle nich relativní novinkou. Která, jak už to tak bývá, prozrazuje více o lidech než o jejich mazlíčcích.
Meteorologové varují před povodněmi, schází se krizové štáby, upouští se přehrady a jiná větší vodní díla. Co ale může dělat se svou zahrádkou běžný majitel domku s pozemkem a zahrádkář? Je vůbec možné něco předem zabezpečit a tedy zachránit? Třeba výpěstky?
Štěkání sousedova psa je podle nového občanského zákoníku vlastně imisí. Jde jen o to, zda tato imise “vniká na váš pozemek v míře nepřiměřené místním poměrů a zda podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku“. Je nasnadě, že se až takto šalamounsky sepsané litery zákona nepostaví automaticky na vaši stranu. Vždy je lepší komunikovat, domluvit se.
Jednotlivá léta, časy prázdnin, se rok za rokem trumfují rekordními teplotami. A za horka potřebujeme nejvíc chládek a vodu, stejně tak zvířata, ptáků v zahradách a městech nevyjímaje. Právě té se jim totiž na mnoha místech dostává nejméně, byť střídavě prší. Obzvláště v rozpálených městech. Řešením jsou všemožně rozmístěná pítka, ve kterých ale musíme pravidelně vyměňovat vodu. Co znamená bezpečné pítko pro ptáky?
Na teploměru pětatřicet stupňů Celsia, vy na sobě máte chlupatý kožich a někdo po vás chce, abyste běhali. To nejsou zrovna radostné vyhlídky, že? Jenže právě tohle se teď v létě odehrává všude. Vlny veder totiž nedrtí jen lidi, ale také jejich zvířecí mazlíčky. A němé tváře si o pomoc samy neřeknou. Musíte na ně brát ohled.