Vše o ochraně přírody a ekologii v souvislosti s bydlením, stavbou a zahradou. Jak se chovat šetrně k životnímu prostředí, jak minimalizovat svůj dopad, jak bojovat se změnou klimatu?
Ne že by včela medonosná nebyla průměrným a poměrně univerzálním opylovačem. Ale rozhodně není opylovačem jediným. Funkci opylení zprostředkovává dobře dalších 20 000 druhů živočichů. Dělají to i včely samotářky, vosičky, motýli a můry, mušky. A taky hezkých pár druhů obratlovců. K těm se ale pro jejich užitečnost přesto neobracíme a nevelebíme je tak, jako včely medonosné.
Na jedné straně plošně rozšířený typ nebezpečného odpadu, s nímž si nikdo moc neví rady. Na druhé pak vylepšený formát staviva, pálených cihel, které lze vyrábět levněji, a dosahují lepších funkčních vlastností. Zní to jako dobrý plán. Už kvůli 1,3 miliardě kuřáků totiž o suroviny nebude nouze.
V Mexiku pěstují kukuřici, která má schopnost samohnojení a může tak změnit způsob, jakým funguje průmyslové zemědělství. Tato rostlina, která roste až 6 metrů do výšky, by mohla být klíčem k udržitelnějšímu zemědělství. Podívejte se na video.
Není to tak, že z dotací necháte vyasfaltovat pěšinu v parku, anebo dokreslíte na silnici o jeden pruh navíc. K funkčnosti cyklostezek – tomu, aby je lidé skutečně používali a měli je rádi - je toho zapotřebí víc. Inspiraci můžete nabrat v několika městech světa, kde to cyklistům docela šlape.
I kdybychom doma šetřili vodou až natolik, že bychom ohrozili hygienické parametry vody a funkci vnitřní kanalizace, stejně sucho v krajině vlastně příliš neovlivníme.
Je zajímavé, že když někdo uvidí v návodu na používání mikrovlnné trouby či pračky doporučení a zároveň varování, že do přístroje nepatří domácí zvířata, rozčiluje se, jak z něj někdo dělá úplného hlupáka. A pak nechá ten samý člověk svého psa či kočku, v horším případě dokonce dítě, v rozpáleném autě před hypermarketem. V peci! Jak funguje přehřátí u teplomilných živočichů a jak mu bránit?
Postupné odstraňování zdrojů znečištění ovzduší, jinak veskrze pozitivní věc, má jeden takový nepříjemný vedlejší dopad, který se vyplatí zmínit. Když totiž úspěšně vyřešíme ty opravdu velké a hodně výrazné zdroje znečištění, začnou nám spíš vadit ty, které by se donedávna ani nedaly považovat za problém.
Jedno staré zahraniční úsloví praví, že dáte-li člověku rybu, nasytíte ho na jeden den. Naučíte-li ale toho člověka rybařit, nasytíte ho na celý život. Afrika by teď něco takového docenila, byť ne v podobě rybaření, ale spíše kapacitních technologií na skladování potravin. Aby se tu předcházelo zbytečnému mrhání.
Významnou položkou stavebního spoření byla od samého začátku fungování produktu státní podpora, ta se však do dnešních dní snížila na minimum a řešilo se, zda ji zcela nezrušit. Jedny hlasy říkaly, že státní podpora je nesmysl, jiné, že to bez ní nejde. A jak to se stavebním spořením vypadá nyní? Po několika měsících od doby, kdy hrozilo zrušení státní podpory? Má se nakonec stát jakousi “zelenou spojkou“ mezi státem a občany. Jak?
Opakování je prý matkou moudrosti, vezmeme to v rychlosti. A pozor, tahle desítka není definitivní výčet. Těch zásluh a příkladů prospěšnosti stromů by se našlo víc.
Táhlé vlny letních veder mohou pořádně zamávat s bilancí rezerv vody nastřádané v nádržích. K ochraně vodních zdrojů před výparem se proto využívají roztodivné metody. Z některých zůstává rozum stát, jiné se ale dají s úspěchem použít i u domácího zahradního jezírka.
Je už tak nějak v lidské povaze vnímat „změnu“ spíš jako něco nepříjemného a nežádaného. Něco, co nás vytrhne ze zaběhlých a zažitých kolejí života, zpřehází zavedené pořádky a udělá jen zmatek, v němž se budeme muset znovu pracně orientovat.
Ať už kvůli peněžence nebo životnímu prostředí, možná přemýšlíte, jak doma co nejvíce šetřit elektřinou. Provedli jsme jednoduchý test, při kterém jsme se změřili spotřebu pračky při praní na různé teploty. Rozdíly nás samotné překvapily.
Na jedné straně odpadní produkt, kterého má svět nadbytek, bude každoročně přibývat a nikdo si s ním moc neví rady. Na druhé straně poptávka věčně hladového globálního stavebního průmyslu, který si žádá udržitelné konstrukční materiály. A průnik těchto dvou světu? Sugarcrete. Plnivo i konstrukční systémy nové generace.
Až naprší a uschne, říká se. Od pozdního jara to na řadě míst Česka většinou vypadá jinak. Schne, aniž by předtím pořádně zapršelo. Komplikace to je, ale nemusí být úplně katastrofální. Stačí začít pár věcí dělat jinak, a některé nedělat vůbec.
Kompletní senoseče, tedy takové, kdy je rychle posekán veškerý porost na velké ploše, představují obrovský problém. A například za úhyny zvěře mají zodpovědnost jak zemědělci, tak myslivci. Hrozí jim dokonce pokuty. Jenže situaci často zachraňují v době sečí vyčerpaní dobrovolníci. A dotační politika také příliš nepomáhá. Vlastně naopak.
Sekat trávu okolo jabloní, hrušní, třešní, slivoní a dalších druhů ovocných dřevin je ohromnou chybou. Trpí tím totiž jak samotné stromy, tak jejich budoucí úroda. Proč?
Víte, že běžné agrotextilie a geotextilie se vyrábějí z plastu, který si pak dáváme do zahrad? Alternativou jsou ekotextilie, o kterých jsme si povídali v našem podcastu. K čemu jsou ekotextilie vhodné a z čeho se vyrábějí? Čtěte dál.
To, že 22. května proběhl Den Země, jste možná zaznamenali. A takových dní je v kalendáři ještě spousta. K čemu jsou vlastně dobré? To už je trochu složitější.
Ať se na tento fakt tváříme, jak chceme, neuděláme s tím vůbec nic. Hmyz není potravinou budoucnosti, ale v některých částech světa již dávnou realitou a historicky byl konzumován i u nás. Budoucnost je tady. A možná jde o mnohem vhodnější a dosud určitě levnější řešení než je třeba laboratorní výroba masa. Ale...