Nic jiného než hnůj jsme kdysi k hnojení zahrádek, zahrad, záhumenků, políček a polí neměli. Ničím jiným se nehnojilo. Nejvýš se ještě tak zapálilo strniště, nebo se nechalo pole nějaký ten rok být a to bylo vše. A lidé moc dobře rozeznali, ke kterým zvířatům jaká hmota patří. Na pohled i po čichu.
Vitamin B1 růst kořenů nenastartuje. A nejspíš asi není žádný další rozumný důvod, proč byste za hnojiva s „Bé jedničkou“ měli připlácet. Pro člověka je to sice dost zásadní vitamin, ale pro rostliny podstatný není. Nepotřebují ho a vy jenom vyhazujete peníze.
Nepříjemné štípance, ze kterých se může rozjet ještě nepříjemnější vyrážka. Komáři? Mouchy? Mravenci? Ne, larvy drobounkého rudého roztoče jménem sametka podzimní. Máme tendenci takové štípance svádět na kdekoho, třeba na svilušky, ale ty sají výhradně na rostlinných hostitelích. Zatímco larvy sametky podzimní se potřebují pro svůj zdárný vývoj nasát na obratlovcích. A neopovrhnou ani bezobratlými. Navíc nesají krev, ale natrávené kožní buňky.
Děje se to každý rok, každé jaro. Co přesně? To, že se touhle dobou vždycky hezkých pár lidí odhodlá k tomu, že si letos přilepší. Tím, že začnou zahradničit. A že tím trochu pomůžou domácímu rozpočtu. Jenže většina z nich selže. Buď u toho fantastického koníčku nevydrží, anebo nic neušetří. Proč?
Je kostní moučka dobrým hnojivem? Záleží na tom, jaké živiny do půdy vlastně chcete tímhle hnojivem doplňovat. Moc zázračně ale půdu ani rostliny nevyživuje. Uměla to, ale už to neumí. Dokázala to jen pár krátkých desetiletí, která následovala po bitvě u Waterloo. Co se stalo?
Kopcové záhonky jsou fajn nápad, který ale málokdy funguje tak, jak si představujete podle hezkých obrázků. Ti, kdo je budují, totiž často zapomínají na potřebné minimum konstrukčních znalostí. Jen s nimi může být hromada vysoká a úzká současně, a přitom se nerozpadnout. Jak postupovat?
O tom, že kompostování je užitečná věc, která vás dohromady nic nestojí, a tratit na ní nebudete, se už tak nějak ví. Naštěstí. Takže asi nepřekvapí, že s nástupem nové sezóny se spousta lidí pouští do zakládání kompostů. Jenže zrovna jaro na to není tou úplně nejlepší dobou. Proč?
Přemýšlet se dá nad ledasčím. Třeba nad tím, co vlastně hýbe s cenou hnojiv a v čem se od sebe jednotlivé produkty vlastně tolik liší, když nám podle všeho nabízí jednu a tutéž věc. Kolik vás stojí dusíkatá hnojiva? Spočítejte si náklady a ušetřete
Pokud by se hodnotila užitečnost nějakého druhu hmyzu na vaší zahradě, budou stát slunéčka sedmitečná v žebříčku hodně vysoko. Proč? Když to zkrátíme, berušky skvěle likvidují mšice, červce a svilušky. Požírají je. Háček je v tom, že pokud bychom naopak dávali dohromady žebříček těch nejbystřejších zástupců hmyzu z vaší zahrady, stály by nejspíš slunéčka na jeho samém konci.
Vše vysvětlující větu: „Přece se to nevyhodí“ jako univerzální návod proti plýtvání využívaly naše babičky tak často, že to znělo skoro jako mantra. Ale musí se nechat, že znovu použít a tedy moderně řečeno recyklovat uměly opravdu kde co. Třeba obyčejný popel z kamen nebo krbu. Tedy ten dřevní, odpad po spáleném dřevu.
Letošní volba rostliny roku je vlastně dosti kontroverzní. Česká botanická společnost jí chce upozornit na problematiku rostlinných invazí a jejich vliv na přírodu i společnost. Starček úzkolistý je totiž, byť na první pohled křehká a krásně kvetoucí bylina, nebezpečný invazní druh pocházející z jižní Afriky. Ohrožuje nejen původní rostlinná společenstva, ale i zdraví hospodářských zvířat a lidí.
Nejčastěji jde o jakýsi bílý povlak na povrchu pěstebního média. Může i páchnout, bohužel je ale největším problémem chřadnutí a odumírání pokojových rostlin. Plísně. Neklamný znak, že něco děláme špatně. Někdy je to důsledek přelévání rostlin, jindy nesmyslného přihnojování něčím, v čem plísně výborně prospívají a šíří se. Třeba kávovou sedlinou, lidově se říká lógrem. Ale může také jít pouze o vysrážené soli, pokud jsme dlouho nepřesazovali a často hnojíme. Jak tomu zabránit?
Je to vtip nevhodný. Ale víte, co se stane se psím výkalem, když do něj šlápnete v botách s hlubokým vzorkem? Bude celý jen váš. Vtipem jsme to zkusili trochu odlehčit, ale jinak je situace se zavíječi moučnými, nesprávně nazývanými potravní moli, velmi podobná.
Draslík (K), hořčík (Mg), fosfor (P) a vápník (Ca) jsou chemické prvky, které rostliny potřebují v “konzumovatelné podobě“ od druhé poloviny léta až do podzimu, aby lépe vykvetly, dozrály a připravily se na zimu.
Má na podzim smysl používat v zahradách chemii, tedy chemické postřiky? Poznatky odborníků naznačují, že je to plýtvání penězi, nejen zbytečné zamořování půdy, přírody a podzemních vod. Různé prodávané přípravky totiž účinkují (nebo naopak neúčinkují) při různých teplotách. A vesměs jsou problematické teploty příliš nízké.
Sice se vám nyní může zdát, že už vám slimáci v zahradě nemohou nějak příliš škodit, jenže o to větší bude jejich invaze na jaře, když na podzim nezasáhnete. Konkrétně nejúpornější plzák španělský přežije zimu v podobě mladých jedinců z letní snůšky vajíček a také v podobě vajíček z pozdního kladení. A v součtu pak právě tito jedinci rozjedou v další sezóně invazi na vaší zahradě, ze které budete opět šílet. Nejúčinnější boj se slimáky je ten podzimní. A zbraní nám nabízí hned několik. Naučte se KOMBINOVANOU VÁLEČNICKOU STRATEGII.
Netkaná textilie, mulčovací fólie, geotextilie, respektive zbytečný černý hadr v zahradě, ze kterého se ve finále uvolňují i všudypřítomné mikroplasty. Mor, který před zhruba dvaceti lety dobyl naše veřejná prostranství i zahrady a dnes se ukazuje, že vlastně po všech stránkách jenom škodí. Proč?
Potřebují rostliny železo? Krátká odpověď zní, že ano. Delší odpověď na tom vcelku nic nemění, jen o něco důsledněji rozbíjí představy o užitečnosti nějakého šrotoviště na zahradě. Staré železo si máte nechat do sbírky pro mladé hasiče, a ne je rozsévat mezi záhonky. Tam totiž nic užitečného ve skutečnosti nesvede. Jak to?
Důvodem, proč je ideální stavět skleník právě na podzim, je včasná příprava půdy na další sezónu. Ano, existují řešení, která nevyžadují podezdívku a betonování základů, ale opravdu stabilní skleník opravdu začíná stavebními pracemi a to by bylo okolo půdy připravené na pěstování na jaře obtížné. Pokud ale skleník postavíte právě nyní a navezete zeminu, do které zapravíte organické hnojivo, stačí již jen v zimě do skleníku zavážet sníh. A již v předjaří se vám odmění prodlouženou zahradní sezónou. Dokonce jej můžeme již první zimu využít k uskladnění lecčeho.
Že se velká věda dá dělat jenom s diplomem, bílým pláštěm a hodně tlustými brýlemi? Kdepak. Pomáhat se solidním výzkumem můžete, aniž byste se kvůli museli zavírat do laboratoře. Třeba tím, že na občanské (a občasné) bázi budete sbírat potřebná data. Že to zní pracně? Kdepak! Právě teď se třeba můžete zapojit do sběru informací o výskytu vrtule ořechové.
