Zahrada

1.1. Plánování zahrady na papíře
1.2. Geometrický nebo neformální design?
1.3. Co je to vzor zahrady?
1.4. Jak se vzor zahrady tvoří?
1.5. Návrh zahrady na počítači (3D)
1.6. Specifika tvorby malých zahradních prostor
1.7. Začátek realizace zahrady
1.8. Vysazujeme rostliny
1.9. Výséváme trávník či pokládáme travní koberce
1.10. Zálivka a výživa rostlin
1.11. Zelená střecha

1.1. Plánování zahrady na papíře
Navrhování zahrady je především od toho, aby si její vlastník vyzkoušel větší množství možných řešení ještě ve fázi generálního plánu. Sám může nějakou dobu uvažovat jen na papíře a jednotlivé funkční prvky své zahrady si tak promyslí. Zahrada je vlastně uměle vytvořený ekosystém, který od svého založení začne s naším přičiněním žít svým vlastním životem.

Rozhodovat se můžeme, kam umístíme patio určené pro posezení, záhony pro pěstování zeleniny, kolnu, kompost, nádobu na odpadky či popelnici, sušák na prádlo, pergolu, skrytou lavičku, tajnou cestičku, kam si půjdeme od všeho odpočinout, besídku pro potěšení z ranního slunce či jeho podvečerního západu, prostor pro uskladnění dřeva, místo pro byliny či květiny, ovocné stromy, altán skrytý mezi stromy, větrolam, zimní zahradu, skleník pro ranné sklízení zeleniny, vodní prvek, trávník nebo květnatou louku, prostor pro dětské hry, ale třeba i tenisový kurt.

Zaměřme se blíže třeba na takové posezení v podobě nábytku tvořeného stolem a židličkami. Než začneme zahradní nábytek nakupovat, měli bychom zvážit rozměry stolu. Musíte vzít v potaz to, že klasické stoly bývají obvykle 80 – 100 centimetrů široké a různě dlouhé. Kulaté stoly mohou mít průměr 1,25 m, bývají však i větší nebo menší. Nesmírně důležitý je také prostor pro židle. Proto si pro každou židli vyhraďte cca 1 m² tak, aby s ní bylo při sedání a vstávání možné pohybovat vpřed i vzad.

Pokud budete nábytek sklízet, dejte si pozor na komplikované skládací mechanizmy. Práci vám ulehčí například nábytek opatřený kolečky anebo ten, který vydrží na zahradě celoročně. Mezi celoroční materiály patří například umělý ratan. Pokud hledáte nábytek, který působí velmi efektně a elegantně, vsaďte na kovový zahradní nábytek. Více informací o jednotlivých materiálech najdete zde.

V každém případě je nutné se především rozhodnout, které z funkčních prvků zahrady jsou pro nás důležité a které bychom mohli i oželet či nahradit improvizací. Jakmile si toto vše promyslíme, můžeme na papíře funkční prvky zahrady rozmístit a libovolně pak zkoušet možné varianty jejich rozmístění. 

Můžeme je přesouvat z místa na místo, porovnávat s nejčastěji užívanými komunikacemi a místy odpočinku, sledovat oslunění své zahrady během dne a podobně. Stanovíme si tak optimální layout naší budoucí zahrady a poté přijde řada na odborníky.

1.2. Geometrický nebo neformální design?
Oslovený projektant s klientem zkonzultuje jeho představy a nabídne mu řadu různých vzorů a stylů. Cílem by mělo být, aby zákazník s projektantem svou zahradu spoluvytvářel a měl z účasti na její tvorbě pocit uspokojení. Měl by se tedy člověku, který zahradu navrhuje – zahradnímu architektovi – stát v tvůrčím procesu partnerem.

Opravdu dobří zahradní architekti se snaží docílit toho, aby se jimi navrhované zahrady staly originálem, otiskem klientovy osobnosti v čase a prostoru. Zahradní architektura je stejně jako jiné tvůrčí obory vlastně oborem uměleckým.

Ideální je, dohodne-li se projektant se svým zákazníkem na vzoru adekvátním prostředí, kde se konkrétní pozemek nachází. Zahrada by měla vhodně navazovat na své okolí a doplňovat je. Například k velmi modernímu domu uprostřed satelitního sídliště se hodí zahrada, která věrně napodobuje volnou přírodu, úplně stejně, jako bychom si na maturitní ples navlékli tepláky. Stejně tak není vhodné koncipovat zahradu navazující na volnou přírodu jako pěstěného pudlíka s věčně učesanou a přistřiženou srstí.

1.3. Co je to vzor zahrady?
Vzorem zahrady a tedy vzorem v zahradním designu je to, co vidíme na zemi. Přirovnat tento výraz můžeme třeba ke vzoru na koberci. Je zajímavé, že i když vzor koberce zajímá snad úplně každého, na vzory používané v zahradě je většinou pohlíženo skrz prsty a dokonce i mnozí zahradní architekti se jimi příliš nezabývají a nevykazují tedy patřičné znalosti v jejich používání.

Jedna zahrada se pak dalším podobá jako vejce vejci, uprostřed je trávník, kolem dokola řada různých keřů, často thují a mezi tím ještě něco málo navíc, ohraničené jakousi amorfní nedefinovatelnou křivkou. Ve skutečnosti je ale v teorii zahradního designu právě vzor jedním z aspektů, který dělá zahradu poutavou a i přes zatažení trvalek na zimu a opadání listí z listnatých stromů ji udržuje stále pohlednou a upravenou, díky elegantně orámovaným a moudře zvoleným liniím a tvarům. Podíváte-li se na jakýkoli zámecký park, spatříte už na první pohled dominantní vzor, který je rozvíjen dál a doplňován. Celek pak navazuje na dominantní budovy, vzrostlé stromy a umístěná umělecká díla – sochy či fontány.

Bude-li se náš návrh zahrady odvíjet od vzoru, teprve hovoříme o skutečném zahradním designu. Bez uplatnění této teorie v zahradním projektu se bohužel nejedná o zahradní design, ale o určitou množinu rostlin a případně funkčních prvků, libovolně rozházených po ploše. Jedině skrze sofistikované uplatnění vzoru adekvátního prostředí však lze dosáhnout originality konkrétního zahradního designu.

1.4. Jak se vzor zahrady tvoří?
Vzor zahrady můžeme vytvořit vhodným uspořádáním a tvarem cest, zpevněných i vodních ploch, trávníku, záhonů a drobných staveb. Vzor může být uvolněný, tvořený táhlou křivkou, která by měla být částí kružnic s definovaným středem a poloměrem, nebo geometrický. Základ geometrického vzoru tvoří čtverec, obdélník, šesti či osmiúhelník, kruh, elipsa, přímka, či kružnice jako taková.

Na druhou stranu může být vzor statický, kdy udržuje pozornost uvnitř pozemku, nebo dynamický. Ten zase nechává díky diagonálním či elegantním volně táhlým liniím oko návštěvníka ubíhat určitým směrem (třeba k zahradní dominantě, zajímavé vyhlídce za hranicí pozemku a jinam).

Ideální vzor pro konkrétní pozemek je dán prostředím, ve kterém se zahrada rozkládá. Právě v tom však spočívá umění zahradního designéra, umět vyjít z možností konkrétního pozemku a sladit vzor zahrady i s okolím. Pro skutečně kvalitního zahradního architekta je výběr konkrétních rostlin oproti vzoru až druhořadý.

1.5. Návrh zahrady na počítači (3D)
Použije-li návrhář počítačovou grafiku a příslušný software, může projekt zahrady simulovat. Na konkrétních simulacích tak s klientem konzultuje jeho spokojenost s konkrétním návrhem a může mu i ukázat, jak bude zahrada vypadat po pěti, deseti či třiceti letech. Jak budou růst a vyvíjet se jednotlivé dřeviny a zda budou splňovat svoji krycí schopnost, požadavek na vytvoření skulpturální hmoty nebo soukromí. Též se ukáže, zda dřeviny na zahradě po letech nezaberou příliš místa, nebudou příliš stínit a podobně. Stejně tak se ukáže, zda nebudou dřeviny zasahovat až na pozemek souseda, z čehož by se mohly vyostřit sousedské spory.

Opravdu slušný projektant vám nakonec přiloží k půdorysu a osazovacímu plánu také výkaz výměr. Čili kolik čtverečních metrů podle projektu zabere trávník, dlažba, štěrková či zaborkovaná plocha a jiné. Tento výměr je určený realizačním firmám, které zahradu nakonec vytvoří. Vlastník pozemku se o realizaci zahrady samozřejmě může pokusit i sám, svépomocí, musí však dodržet návrh a bez určitých znalostí se stejně neobejde.

Z konkrétních plánů a výkazu výměr je nakonec možné poměrně přesně zjistit, kolik bude realizace zahrady stát. Vlastník zahrady si tak rozvrhne finanční prostředky do více let a jednotlivé etapy výstavby své zahrady si tedy naplánuje v čase.

1.6. Specifika tvorby malých zahradních prostor
Ideální rozvržení velké plochy zahrady je pro kteréhokoli laika velmi obtížné. Bez odborných znalostí vlastností konkrétních rostlin a možnosti zahradu předem vymodelovat je v podstatě ztracen. Čím větší tedy zahrada je, tím víc jejímu majiteli ubývá sebevědomí a raději se obrátí na odborníky. Pokud ale vlastníme zahradu velmi malou, myslí si značné procento z nás, že její realizaci zvládneme bez obtíží sami. Na malém prostoru se přece nedá nic pokazit. Opak je však pravdou. I malé zahradní prostory mají svá neopomenutelná specifika, která bychom měli respektovat. Jedině tak může estetické ztvárnění malé zahrady dopadnout dobře.

Především musíme maximálně funkčně využít velmi omezený prostor. Měli bychom navodit pocit soukromí a harmonie všech použitých prvků (biotických i abiotických, tedy živých i neživých). Jakýkoli barevný nesoulad, neadekvátní rozměr či nepatřičný habitus nebo materiál vzhledem k jejich vzájemné blízkosti a snadné přehlédnutelnosti působí rušivě. Na malém prostoru je disharmonie vidět mnohem víc.

U malých zahradních prostor je velmi důležitá detailní a precizní znalost vlastností dřevin, především jejich budoucí rozměry, doba kvetení, schopnost plnit úlohu solitery ve více ročních obdobích, optimální kombinace s jinými druhy, vlastnosti kořenového systému v blízkosti staveb či  zpevněných ploch. Vertikální rozměr zde často nemohou z důvodu nedostatku prostoru vytvářet stromy a keře a my pak musíme sáhnout třeba po trelážích s popínavkami.

Splnit však musíme i všeobecné vlastnosti harmonického designu, návaznost zahradního celku na prostředí a konkrétní stavbu, řadový domek, chatu a podobně. Cílem vlastně je proměnit třeba i plochu velkou pouhých 9 x 25 metrů a přiléhající k řadovému domku v příjemné místo pro nerušené chvíle našeho odpočinku.

Stejně jako u velké zahrady pak může klient návrh malé zahradní plochy s architektem spoluvytvářet a ztvárňovat tak představu o svém zahradním ideálu s někým, kdo má skvělou tvůrčí invenci, hluboký cit pro design a nepřebernou zásobu neotřelých nápadů. Ve finále pak celý projekt takto malé plochy nemusí stát víc než pouhých pár tisíc korun. A pokud bychom měli tápat a učit se chybami, určitě utratíme víc.

1.7. Začátek realizace zahrady
Z předchozích odstavců je patrné, že bychom k realizaci zahrady měli přikročit až teprve na základě návrhu a projektové dokumentace. Nejprve z pozemku odstraníme plevel a vůbec nevhodné rostliny. To však za předpokladu, že už nechceme zasahovat do terénu pozemku. Jinak samozřejmě začínáme terénními pracemi kolem novostavby a následně na upravený povrch uložíme dříve strženou a někde v rohu pozemku složenou ornici.

Pokud zahradu začínáme budovat na silně zarostlém terénu, budeme v první fázi muset použít křovinořez. Poté zlikvidujeme nadzemní a podzemní části nežádoucích rostlin chemickým postřikem. Pro tento účel se používají herbicidy, které půdu nezamoří toxickými látkami a nedostanou se tak až do spodních vod. Kvalitní herbicid má zničit buněčnou soustavu rostlin do tří týdnů.

Nebyly-li hrubší terénní práce na začátku procesu realizace zahrady, budou nás čekat nyní. Vždy jsou přitom přímo závislé na velikosti a členitosti pozemku. Vhodné je též doplnit zeminu (ornici), případně použít kvalitní subtrát. V této fázi též musíme zabudovat závlahový systém zahrady, pokud ho samozřejmě plánujeme, stejně tak i případné elektrické osvětlení. Následně instalujeme zahradní doplňky, například lávky, pískoviště, pergolu, dlažbu či jiné povrchy cest a cestiček, zídku, jezírko a podobně.

1.8. Vysazujeme rostliny
Až ve chvíli, kdy máme upravený terén zahrady, položený závlahový systém a instalované různé funkční či jen estetické zahradní doplňky, můžeme začít s výsadbou rostlin. Zásadně přitom postupujeme podle osazovacího plánu a výsadbu provádíme postupně, po celé období vegetačního roku (od dubna do října) za předpokladu, že konkrétní rostlinné druhy pořídíme kontejnerované (v květináčích a tedy již připravené k výsadbě). Vzrostlejší dřeviny vysazujeme nejlépe na podzim (od října do listopadu) nebo na jaře. Podzimní výsadba je ale mnohem vhodnější. Riziko uhynutí vzrostlejších stromů je po výsadbě mimo uvedená období značné.

Dokončíme-li výsadbu stromů a keřů, měli bychom oddělit záhony od trávníku a dalších ploch. Proto používáme betonové, plastové nebo dřevěné palisády či lemovky, vhodné jsou však i přírodní kameny, ovšem především pro zahradu okrasnou (květinové záhony, skalky, …). Zároveň doplňujeme mulčovací kůry či drobné kamínky, napomohou zdárnému růstu rostlin. Optimální frakce kamínků je 4 – 8 mm, 8 – 16 mm a 16 – 32 mm. Ideální vrstva mulče je pak 5 – 8 cm. Vysazeným rostlinám tak udržíme optimální mikroklima. Mulč navíc udrží vodu a zabrání i prorůstání plevele.

1.9. Výséváme trávník či pokládáme travní koberce
Vysadíme-li dlouho rostoucí rostliny, začneme se zabývat výsevem trávníku, případně pokládkou travního koberce. Tráva nám začne vzcházet cca 2 až 3 týdny po výsevu, a to vždy v závislosti na klimatických podmínkách a správném kropení. Chceme-li zdravý a hustý trávník, nevyhneme se vydatné a dostatečné zálivce už od samého začátku.

Položení travního koberce je pak sice zásadně dražší, než výsev konkrétních vybraných travních kultur, trávník však máme hned a nemusíme až několik let čekat. Zároveň se tak vyhneme celé řadě pracovních postupů, bez kterých se nám kvalitní trávník vypěstovat prostě nepodaří. Nakonec si však trávník vyžádá svou péči i nadále. Bez pravidelného sekání trávy a vertikulace, hrabání spadaného listí a dalších prací se při udržování trávníku neobejdeme.

Trávník musíme pravidelně sekat, vyhrabávat posečenou trávu, hnojit, zavlažovat, odplevelovat, válet, zarovnávat jeho okraje, upravovat a zlepšovat povrch, provádět vertikální řez, provzdušňovat a  zasahovat proti jeho případným chorobám a škůdcům.

1.10. Zálivka a výživa rostlin
Zahradní rostliny (včetně stromů ovocných i okrasných) musíme pravidelně a vydatně zalévat a vyživovat. Cirka měsíc po jejich výsadbě se pak doporučuje první hnojení. Rostliny tak získají nezbytnou sílu pro svůj růst a nasazování listů, květů, nebo plodů. Péče o každou ze zahradních rostlin je však specifická a konkrétní práce vždy provádíme v konkrétním ročním období. Jiné požadavky má zahrada okrasná, jiné ovocná a jiné zeleninová. Toto téma je natolik rozsáhlé, že se na našem serveru stalo předmětem dalšího seriálu – ROK NA ZAHRADĚ.

Podívejte se, co všechno vás na vaší nové zahradě čeká od ledna do října:

• Leden v zahradě najdete ZDE.
• Únor v zahradě najdete ZDE.
• Březen v zahradě najdete ZDE.
• Duben v zahradě najdete ZDE.
• Květen v zahradě najdete ZDE.
• Červen v zahradě najdete ZDE.
• Červenec v zahradě najdete ZDE.
• Srpen v zahradě najdete ZDE.
• Září v zahradě najdete ZDE.
• Říjen v zahradě najdete ZDE.

Jestliže při udržování a zvelebování své zahrady kdykoli narazíte na jakýkoli problém, se kterým si hned nedokážete poradit, nebojte se kontaktovat zahradnickou firmu, která vám za úplatu poskytne konzultace i poradenskou činnost, doporučí konkrétní prostředky, případně vám doporučí potřebné nástroje či stroje a zásobí vás rostlinami k výsadbě a semeny k výsevu.

1.11. Zelená střecha
Nemáte-li možnost vybudovat si zahradu na svém pozemku a přitom něco takového, byť v menší míře, umožňuje střecha vašeho domu, třeba i domu bytového, nebo firemního sídla, kolem kterého se rozkládá jen objemná plocha parkoviště, neváhejte. Takovou investici určitě oceníte.

Bude sice nutné investovat do kvalitní izolace ploché střechy, aby vám do domu neprosakovala voda ani neprorůstaly kořeny vysazených rostlin, procházka po zelené střeše, která může být zpestřena i sezónními rostlinami v nádobách vám však vše vynahradí a nakonec budete nejen uprostřed uměle vysazené zeleně, ale často i skryti očím zvědavců.