Sortiment obkladů a dlažeb je natolik široký a pestrý, že to mnohého z nás až zarazí. Mezi tradičními a konzervativními řešeními přitom dominují moderní návrhy současných designérů, nebo naopak naprosto přírodní materiály, které tradiční keramiku snadno nahradí, ale i vhodně doplní. I když ne všude a vždy.
Dokonce i každá země, která je návrhy a výrobou obkladů a dlažeb proslavená, má svůj způsob, jak jednotlivé produkty nazývat. Například tradiční a v tomto oboru proslavení italové své výrobní řady a značky nazývají podle jmen měst a vždy hned vedle uvádějí, kdo je autorem (BY = od koho). Jinde zase dominují přímo jména designérů. Ať už však nakonec vyberete jakýkoli výrobek, na prvním místě je a stále bude pečlivý výběr a vaše psychická odolnost vůči podezřele levným materiálům. A jak poznáme, že vybíráme kvalitní materiál? Je označen piktogramem výrobce na obalu. Důležité je též vědět, že většina zahraničních dlaždic a obkladaček není kalibrována a jednotlivé prvky se tedy ve svých rozměrech mohou lišit až o 5 milimetrů. Tento materiál (byť velmi krásný a kvalitní) pak klade vyšší nároky na práci obkladače.
1.2. Rektifikovaná a slinutá dlažba
1.2. Několik základních pravidel
1.4. Příprava na pokládku
1.5. Návrh, kvalita i původ zboží a rezerva
1.6. Průměrné ceny kvalitních materiálů
1.7. Nové trendy v obkladech a dlažbách
1.8. Obklady, dlažba a bytová jádra
1.9. Listely a profilované pásky
1.10. Položte listely záměrně takzvaně ´na střih´
1.11. Středové dekory
1.12. Tmely (lepidla)
1.13. Spárovací hmoty
1.14. Základní principy práce se spárovacími hmotami
1.15. Kamenné obklady a dlažba
1.16. Obklady z lícových cihel
1.17. Obkladové panely
1.18. A co třeba umělý kámen?
1.19. Dřevěné obklady a dlažba?
1.20. Tradiční tuzemské a severské dřevo
Výběr obkladů a dlažby nekončí rozměrem, barvou a dekorem. U dlažby a obkladů jsou podstatné i jejich technické parametry. Výrobky nám pak budou sloužit co nejdéle. Kvalitní keramické obklady a dlažby (což je nejhojněji užívaný materiál v koupelnách, kuchyních, na toaletách, čili v sanitárních prostorech a také v technických místnostech domu) musí vždy splnit jasně definované parametry.
Mezi ně patří nasákavost, pevnost v ohybu, otěruvzdornost a u dlažby i protiskluznost.
Nasákavost může mít hodnotu nejvýše 3 %, jinak by materiál při použití v exteriéru namrzal. V interiéru ale může být nasákavost i vyšší. Pevnost v ohybu je zase veličina, ze které nám plyne, že požadovaná tloušťka obkladů a dlažeb musí být v hodnotách 7 až 12 mm, určitě pak ne menší.
Otěruvzdornost většina výrobců hodnotí ve škále čísel od jedné do pěti. Tato stupnice vyjadřuje, jak bude povrch dlažby odolávat běžnému provozu. Stupeň 1 znamená, že po dlažbě můžeme chodit pouze bez bot.
Od číslice 3 se potom pohybují dlaždice, které lze vystavit většímu znečištění a také provozu.
Od dlažby můžeme požadovat též protiskluznost. Potom jde o dlažbu se speciální povrchovou úpravou. Vhodná je třeba pro okolí bazénů, nebo venkovní (ale i interiérová) schodiště. Vzhledem k drsnému povrchu se však tato dlažba obtížněji udržuje.
A na závěr malé upozornění. Mělo by být samozřejmostí, aby prodejce dodal požadované množství zboží, ve stejném rozměru a odstínu.
Rozměrové odchylky jsou naprosto nežádoucí i v případě, že kupujeme to nejkvalitnější zboží, raději vždy mícháme materiál z více balení. Drobným odchylkám odstínu se při výrobě dlaždic lze jen těžko vyhnout.
Hledáte dodavatele dlažeb a obkladů?
Rektifikovaná dlažba je typická vysokou přesností hran. Ty vznikají díky seříznutí dlaždic po vypálení jednotlivých kusů. Takový způsob výroby umožňuje pokládku i s velmi malou spárou mezi dlaždicemi při zachování přesných rozměrů. Minimalizace spár patří k moderním trendům, ale představa jejich úplného vymizení je naivní. Každá spára poskytuje prostor pro vyvažování pnutí, ke kterému v položené ploše dochází při procesech souvisejících se stavbou. Každá stavba žije a hýbá se.
Slinutá je taková dlažba, která se vypaluje až do slinutí střepu. Výsledek procesu přináší mrazuvzdornou a odolnou dlažbu bez trhlinek. Ta má vysokou pevnost v tlaku a netvoří se na ní žádné výkvěty.
1.3. Několik základních pravidel
Při zařizování moderní koupelny musíme mít na zřeteli několik věcí. Obzvlášť, nevlastníme-li koupelnu velkou (například v panelákovém bytě, obdobná situace však může nastat i u rodinných domů, zvláště když vybavujeme samostatnou koupelničkou i ložnici, dětský nebo hostinský pokoj). Do takové koupelny pořizujeme světlejší obklady a dlažby větších rozměrů. Tmavší barvu použijeme pouze jako ozdobu, například za umyvadlo, v rohu vany a podobně. Jinak z koupelny vytvoříme kobku.
Listely a středové dekory nám nakonec koupelnu podtrhnou a dozdobí. Stejná pravidla přitom platí i pro kuchyně a WC, s tím rozdílem, že kuchyň vybavujeme obklady nejčastěji v místech kuchyňské linky a jejím nejbližším okolí, čili kolem pracovní zóny.
Nejen výběr materiálu a konkrétního dekoru jsou podstatné. Bez správné pokládky jsme investovali zbytečně. Obklady a dlažbu vždy pokládáme do speciálního tmelu, dřívější metoda pokládky do betonu je už dávno zastaralá. Po položení do tmelu musíme pečlivě očistit líc obkladu či dlaždice, a to dříve, než tmel zatvrdne. Pokud bychom materiál čistili později, hrozí riziko poškození dezénu.
Ještě před pokládkou by měl být vypracován takzvaný spárořez. Spárořez je vlastně plán pokládky a jeho autorem by měl být architekt. Takovou službu v zásadě zajistí každé koupelnové či kuchyňské studio. Ovšem nejen v koupelnách, kuchyních a na toaletách obklady a dlažbu používáme. Využít je můžeme v jakékoli části interiéru našeho domu, ovšem s rozumem. Určitě nikdo neobloží všechny místnosti svého domu, o ceně takového řešení nemluvě.
Podstatné při pokládce je, aby nebyly příliš velké doměrky (užší uříznuté řady dlaždic). Praktické je též důsledné vytmelení koutových spár. V koutech by jinak mohly později vzniknout praskliny. Běžně se ale dnes všechna nároží pokládaných ploch zajišťují plastovými nebo kovovými lištami, které nám pěkně zakryjí neglazované hrany obkladů.
Návrh koupelny nám kvalitní dodavatel rád vypracuje na počítači. Cena je většinou paušální a mainimální, to však neznamená, že jde o reálnou cenu návrhu. Návrh podporuje prodej zboží a služeb. Reálná cena návrhu je však často více jak desetinásobná. Proto dnes koupelnová a kuchyňská studia zcela upouštějí od poskytování návrhů zdarma. Klienti pak se svými návrhy jen obíhali hypermarkety a vybírali co nejlevnější (byť často ne příliš kvalitní) zboží.
Vytvořme si rezervu a dlaždice míchejme z více krabic. Rezerva pro případné budoucí potřeby musí být od 5 do 15%. V průměru tak 10%. A pozor, některé dlaždice se klidně už po roce vyřazují z prodeje, i když se jiné vyrábí až několik let.
Navíc může mít stejná dlaždice po čase jinou intenzitu barvy. A nakonec se právě ty výrobní řady, kde výroba končí, často doprodávají právě v hypermarketech. U takových výrobků si už po několika dnech nedokoupíte ani metr.
A nevíte-li si rady, nechte si poradit. Ne vše krásné musí být funkční a kvalitní, ne vše kvalitní musí být zákonitě drahé. A rozhodně se zamyslete nad tím, je-li něco opravdu hodně levné. Vyplatí se poradit se s odborníkem.
Standardní dlaždice pořídíte už od 390,-Kč/m2. Obzvláště výjimečné výrobky pak kolem 650,-Kč/m2 a mrazuvzdornou dlažbu i kolem 850,-Kč/m2.
1.7. Nové trendy v obkladech a dlažbách
Novinkou je orientace obkladů a dlaždic na světlý podklad v kontrastu s pastelovými barvami motivů či středových dekorů, stejně tak i listel. Jako příklad můžeme uvést třeba přední španělskou návrhářku Agathu Ruis, jednu z dnes nejvyhledávanějších autorek této země. Nelze si však nevšimnout ani tradičně vynikajících a také tradičně futuristických návrhů designérů italských.
Další velmi progresivní novinkou je mrazuvzdorná a vůbec velmi odolná dlažba, například evokující dřevěné masivní podlahy. Její povrch je vypracovaný opravdu precizně a oproti parketám má tato dlažba několikanásobnou trvanlivost. Navíc ji lze použít i do exteriéru, třeba na terasy či kolem bazénů. Oproti praketám se i snadno udržuje a odolá i pádu těžkého předmětu, aniž by se rozbila (pokud je samozřejmě kvalitně položena). S notnou dávkou nadsázky lze říci, že na takovou dlažbu můžete z terasy vjet svým motocyklem a prudce zabrzdit. Vzniklou černou šmouhu od pneumatik pak snadno setřete, aniž byste dlažbu poškodili.
1.8. Obklady, dlažba a bytová jádra
Jelikož dnes řeší mnoho lidí otázku rekonstrukce bytových jader, je dobré tyto plány stavitelům usnadnit. Kompletní rekonstrukce bytových jader vyžaduje pomoc odborníků při nákupu veškerého vybavení a také při úspěšné realizaci. Zastaralé umakartové jádro tak přeměníme v moderní a účelný prostor, kde se budeme dobře cítit. Proto vždy pomůže pár dobrých rad.
Při výběru dlažby platí v případě barev a rozměrů stejná pravidla, jako pro obklady. Větší rozměry a světlé odstíny prostor opticky rozšíří, tmavé naopak. Je ale též nutné vědět, že na zcela tmavém nebo naopak světlém podkladu je vidět každé smítko. Proto je lepší volit alespoň jemný dekor.
Listely jsou ozdobné keramické pásky, které vkládáme mezi obklady, nebo jimi nahoře obklady ukončujeme (pokud stěnu neobkládáme po celé ploše, až ke stropu). Potom hovoříme o zakončení plochy listelami.
Listely se vyrábí v různých barvách a dekorech, zdobí se zlatem, platinou, či roztaveným skleněným granulátem. Listely mohou být velmi úzké, ale i širší, vždy dle rozměrů samotných obkladů. Ideální jsou takzvané zámkové listely, ty vytváří dojem nekonečného pásku. Lze je pak použít k jakémukoli rozměru obkladů, aniž by nás trápilo, že nám spáry mezi listelami ´neřežou´se spárou mezi obklady.
Velmi oblíbené jsou též profilované pásky, takzvaná BOMBATA. Profilované pásky zdobí už jen tím, že z rovné plochy obkladů vystupují.
Vytváří tak jednoduchou, ale pěknou ozdobu. Můžeme je též použít pro zakončení hran, orámování zrcadel a podobně. Ozdobnými pásky docílíme i optického snížení vysoké stěny. Musíme je ale umístit do ¾ výšky místnosti.
1.11. Středové dekory
Středové dekory by svým designem měly ladit s listelami. Především je ale nezbytné dobře zvážit jejich skutečné množství. Jinak totiž středové dekory vypadají v nezařízené, prázdné koupelně a jinak, když nainstalujeme všechny potřebné koupelnové doplňky, včetně třeba zavěšení skříněk.
Dekor, který měl původně sloužit jako ozdoba, je pak například překrytý ručníkem, županem, či prádlem vysoušeným na žebříkovém radiátoru.
Vždy je nutné dbát zásadního pravidla: V JEDNODUCHOSTI JE KRÁSA. A toto pravidlo lze doplnit antagonismem: PŘEPLÁCANOST RODÍ KÝČ.
Určitě jste si všimli, že i ty nejkrásnější obklady a dlažby vždy ztratí svůj půvab, když špatně drží a odpadávají. Vlastně pak jde o zbytečnou investici a pokud nemáme v zásobě dostatek dlaždic rezervních, nemusí se nám často vůbec podařit takové poruchy opravit. Odpadlá dlaždice se po uvolnění a pádu často rozbije. Stejně tak nás odpudí ošklivé šedé spáry, nebo špatné ukončení neglazovanými hranami.
Přitom je dokázáno, že v 85% případů je na vině špatně zvolená kombinace keramiky, lepidla a spárovací hmoty. Existují však ucelené výrobní řady tmelů a spárovacích materiálů, určené pro konkrétní potřeby konkrétní dlažby a obkladů. V zásadě totiž platí pravidlo, že ke konkrétnímu tmelu vždy patří i konkrétní spárovací hmota, dokonce i rody (mužský a ženský) v podstatných jménech těchto materiálů se doplňují. Jako v lidském životě.
Pro tmely, používané při pokládce obkladů a dlažby se jinak též používá název lepidlo. Samozřejmě, že si nepořídíme lepidlo v tubě, ale speciální práškový materiál, který je nutné ve vhodném poměru, uvedeném na obalu, smíchat s vodou.
Tmely (lepidla) jsou členěné nejen podle exteriérového či interiérového použití, ale i podle fyzikálních vlastností obkladů a dlažby. Jiný tmel použijeme při vyšších požadavcích na mrazuvzdornost a pro lepení nasákavých keramických materiálů, jiný materiál je vyráběn pro univerzální použití uvnitř i venku, jiný v místech s velkou pochůzností (např. při obkládání schodů dlažbou), jiný zase pro obklady a dlažbu s extrémně nízkou nasákavostí. Vedle toho pak dokonce existují i tmely, díky kterým lze keramiku lepit třeba i na dřevo, dřevotřísku, cementotřísku, sádrokarton a jiné materiály.
Spárování by nakonec naši práci mělo podtrhnout. Spárování dodá obkladům a dlažbě elegantní vzhled a dokonce může prostor i výtvarně dotvořit.
Přitom už dnes nemusíme volit pouze mezi šedou a bílou spárovací hmotou nebo jejich odstíny. Dokonce můžeme použít i kombinaci různých barev spárovací hmoty, i když styl ´tón v tónu´ je přece jen stále nejoblíbenější a raději zvýrazňujeme dekor obkladu a spárovací hmotu potlačíme. Styl ´tón v tónu´v podstatě znamená, že třeba tmavomodré spáry kombinujeme s bleděmodrými dlaždicemi a podobně.
Vedle toho však existují i speciální materiály pro technické stavby, kde jsou nároky na odolnost extrémní, to už se však netýká stavby běžného rodinného domu, snad s výjimkou garáže či dílny. Obzvláště důležité je zde pak spárování vodotěsné s dlouhou trvanlivostí spárovací hmoty.
Keramickým a dalším obkladovým plochám moderních povrchů dnešní doby dominuje barevná elegance a sladění i těch nejmenších detailů. Odzvoněno je podpultovým dlaždicím nebo nedostatkovým mozaikám vyspárovaným jednotnou bílou či šedou barvou. Nejnovějším trendem moderních interiérů i exteriérů je dnes slaďování vybraných obkladů s barvou spárovací hmoty.
Zapomeňme na nudné časy s dlažičkami spojenými bílými linkami. Je lepší dát si práci s vytvořením barevně sladěné obkládané plochy.
Plochu s obkladem či dlažbou je třeba nejprve zbavit všech nečistot a prachu ve spárách. Současně je třeba vyčkat až do okamžiku, kdy lepidlo, kterým je obklad přilepen, dostatečně vyzraje. To bývá minimálně jeden den po nalepení obkladu, u slinutých nenasákavých obkladů a dlažeb pak zhruba 3 dny. S podklady, které jsou nesavé, je nutné vyčkat téměř týden.
Při vlastní přípravě spár se doporučuje nasákavé obklady a hrany navlhčit, aby nedocházelo k nestejnoměrnému vysychání a barevné disharmonii, tedy odlišnosti. Máme-li spáry připravené k nanášení hmoty a doporučená doba vyzrání lepidla uplynula, můžeme namíchat směs s rychloběžným míchadlem podle návodu výrobce uvedeného na obalu.
Po krátké době odležení pak vše zase promícháme, aby nedošlo k barevným rozdílům a směs nanášíme diagonálně gumovou stěrkou. Zavadlou maltu ve spárách uhladíme vlhkou houbou a suchý maltový závoj setřeme čistým suchým hadrem. To pak ještě několikrát opakujeme.
V zásadě platí pravidlo, že návrh a pokládku dlažby a obkladů by měl realizovat odborník, spárování však velmi snadno zvládneme i svépomocí. Proto jsme se zabývali pracovním postupem spárování, nikoli už samotné pokládky. Tu opravdu raději přenechme odborníkům.
1.15. Kamenné obklady a dlažba
Různorodost kamenných materiálů je velkou výzvou pro jejich mnohostranné využití v našich interiérech. Kamenné dlažby a obklady, ale i sokly, kuchyňské desky a dřezy, koupelny a koupelnová umyvadla i desky stolů, jsou dnes oblíbené pro svůj atraktivní vzhled a dlouhověkost. Přitom jde o retro návrat. Každý kámen je neopakovatelný originál, který má mnoho struktur, tvarů a barev. Může se tak stát charakteristickým prvkem interiéru, ale může jej i podtrhnout v konkrétních detailech.
Pro obklady stěn a stropů místností našeho bytu, které zrovna nejsou určené ke koupání či mytí, běžně používáme jakékoli tuzemské a severské dřeviny.
Nejčastěji se realizují obklady palubkami, možné jsou však i další varianty a mnohdy sáhneme i po velmi starém, vyzrálém a povrchově poškozeném dřevě, které dá po příslušné úpravě našemu interiéru jedinečný rustikální vzhled.
Běžně můžeme použít borovici, smrk, modřín, jedli, dub, buk a další dřeviny. Záleží jen na ceně a naší představě o vlastnostech, textuře a barvě dřeva. Dřevěné obklady stěn a stropů náš interiér přiblíží přírodě a prohřejí, přitom je tento materiál i příjemný na dotek. U dřeva prostě platí, že jím nikdy nic nepokazíme.
Proč ne, dřevěnou můžeme mít dokonce i vanu, byť si sáhneme velmi hluboko do peněženky. Wellness styl je naprostým vrcholem koupelnového designu. Docílíme jím přítomnosti teplých materiálů, které dokážou navodit příjemnou atmosféru. Prostě použijeme tradiční dřevo.
A vlivu vlhkosti se obávat nemusíme, jelikož existují dřeviny, které dovedou vysoké vlhkosti čelit a zachovávají si svůj vzhled a vlastnosti po dlouhou dobu. Přece platí, že i v přírodě k sobě voda a dřevo nerozlučně patří. Vsadit ale musíme na dřeviny exotické, které obsahují velký podíl pryskyřic a jsou tedy mnohem odolnější, než dřeviny domácí. Vždyť tyto dřeviny často vyrůstají v prostředích s ohromnou vzdušnou vlhkostí.
Do místností s velkou vzdušnou vlhkostí se ale hodí i další dřeviny: merbau, jatoba, tauari, iroko, wenge, massaranduba, ipe, cumaru nebo bambus. Žádná z těchto dřevin však nesnese přirozené vysychání kaluží vody, na rozdíl od dlažby keramické či kamene. Bez hadru, který musíme mít stále po ruce, se zde neobejdeme.
Výrobky z umělého kamene (v různých druzích a provedeních) imitují jakýkoli přírodní materiál nejen reliéfem a svou strukturou, ale také barevným provedením. Přitom umělý kámen předčí tradiční výrobky nejen cenou. Ohromnou výhodou materiálu je pevnost, mrazuvzdornost, oděruvzdornost a paropropustnost. Velice rychlá je přitom i montáž.
Umělý kámen je vlastně výrobek z betonu, jehož povrch a vzhled jsou upravené tak, aby připomínaly přírodní materiál, tedy kámen. Beton přitom musí projít speciální úpravou (štípáním, vymýváním, pískováním, probarvením a podobně).
Vybrat si můžeme z trvale vyráběné barevné škály bílé, žlutobílé, žluté, šedé, šedozelené nebo zelené. Je však na zakázku možné vyrobit jakoukoli barevnou i rozměrovou variantu. Při barvení jsou používané kvalitní anorganické pigmenty, promíchané v celé hmotě. To zaručuje stálobarevnost i při mechanickém poškození. Víceméně se však tento materiál používá víc v exteriérech, než v interiérech.
1.16. Obklady z lícových cihel
Obložit lze část stěn konkrétních místností i kvalitními a ´věčnými´ lícovými cihlami. Obzvláště interiéry dřevostaveb se sendvičovým zdivem tak dostanou nádech klasické zděné stěny. Jde sice o finančně náročnější variantu, ale výsledek opravdu stojí za to, byť je náročná i realizace a lícové zdivo je ke stěně třeba řádně ukotvit, přitom probíhá výstavba mokrou cestou a jednotlivé cihly se tedy pojí speciální maltou.
Pokud nechcete mít při realizaci obkladů v bytě nepořádek od tmelů a spárovacích hmot a při rekonstrukcích jader pak od malty, vápna, vody či prachu, je možné využít obkladové panely (například Technistone Light® nebo Solidstone®).
Jde o panely (desky), jejichž základ tvoří takzvaný konglomerovaný kamen. Ten se jinak běžně používá k výrobě kuchyňských a koupelnových desek a dlažeb.
Obkladový panel se z 90% skládá z přírodních materiálů a zbytek směsi tvoří pryskyřičné pojivo s takzvanou pigmentací.
Vrstva kamene je navíc vyráběna v široké škále barevných odstínů (třeba imitace leštěné žuly, krystalů a písku).
Ohromnou výhodou je nulová nasákavost materiálu a vysoký stupeň tvrdosti. Velkou výhodou této technologie je pak právě suchý proces aplikace bez technologických přestávek a bez použití jakýchkoli maltových směsí.
A nakonec je velmi výhodná i možná příprava obkladových desek na míru mimo náš byt. Samotná realizace obkladů je nakonec velmi rychlá.
Mezi tradiční kamenné materiály patří žula (odolná, snadno se udržuje a má životnost, je vhodná pro podlahové vytápění i topné panely a má zajímavé možnosti povrchové úpravy), mramor (mramor, to je kvalita + nádherný a zajímavý vzhled, má širokou škálu barevného i tvarového provedení a jeho úpravou docílíme velkých a rozměrově přesných formátů, ale i tenkých desek, dlaždic či obkladů, údržba mramoru je jednoduchá a leštěné plochy mají dokonale rovný povrch), křemenec (má extrémní tvrdost a je velmi odolný proti mechanickému poškození).