Komíny, komínové systémy, vložky

1.1. Dělení komínů
1.2. Konstrukce komínů
1.2.1. Komíny jednovrstvé
1.2.2. Komíny vícevrstvé
1.2.3. Otvory do komínového tělesa
1.2.4. Kondenzační jímka
1.3. Výška komína
1.4. Vyústění komína
1.5. Připojení spotřebiče na komínový průduch
1.5.1. Připojení spotřebičů na různá paliva
1.5.2. Spotřebiče na tuhá paliva
1.5.3. Spotřebiče na plynná paliva (typ B, C)
1.5.4. Spotřebiče na kapalná paliva
1.6. Kouřovody přebírající funkci komína
1.7. Revize a čištění komína

1.1. Dělení komínů
Odtah spalin od spotřebiče může být vyřešen komínem, ale i kouřovodem s funkcí komína. Komíny pak lze rozdělit podle tlaku spalin na ty s přirozeným či umělým tahem a přetlakové. Komíny také dělíme podle množství (počtu) připojených spotřebičů na společné a samostatné. Členění je však možné i podle vlhkosti spalin na komíny suché bez kondenzace, s krátkodobou kondenzací a komíny mokré. Přitom do mokrých komínů spaliny vstoupí s teplotou pod rosným bodem.

1.2. Konstrukce komínů
Komíny zásadně konstruujeme z materiálů nesnadno hořlavých, nebo nehořlavých. Komínové vložky pak musí odolávat jak spalinovému kondenzátu, tak sazím a vysokým teplotám. Komínové těleso nakonec musí mít pro svou funkci nezbytné otvory: sopouchy (těmi se připojují kouřovody), kontrolní otvory (komíny topného systému na plynná paliva) a vybírací a vymetací otvory (komíny na pevná paliva). Všechny otvory musí těsnit a vícevrstvé komíny musí mít navíc i kondenzační jímku.

1.2.1. Komíny jednovrstvé
Jednovrstvé komíny se vyzdívají z keramických bloků či tvarovek, které mají velmi nízkou nasákavost. Požadavky na otvory do komínového tělesa jsou na ně téměř stejné jako v případě komínů dvouvrstvých. Stavět dnes můžeme jednovrstvý komín ovšem jen výjimečně a pak je nutné respektovat veškeré platné normy. Z hlediska bezpečnosti totiž jednovrstvý komín není příliš vhodný.

1.2.2. Komíny vícevrstvé
Vícevrstvý komín nahradil komín jednovrstvý a skládá se jako ucelený stavební systém. Existuje celá řada výrobců takových systémů, vzpomeňme například Schiedel. Základem vícevrstvého komínu je jeho plášť, který má jak ochrannou, tak nosnou funkci a je vyroben z betonových, případně keramických tvarovek. První tvárnice se ukládá na naprosto rovnou, vybetonovanou plochu. Uvnitř tyto tvarovky nesou keramické, ale i kovové komínové vložky, kdy mezi vložkami a tvárnicemi vzniknou vzduchové mezery. Pokud však plánujeme instalovat kondenzační kotel, postačí nám komínové vložky z plastu či pryže, jelikož teplota spalin zde bude minimální. Nakonec se používá tepelná izolace buď minerálního původu (minerální rohož), nebo z perlitu. Výjimkou ale nejsou ani komíny kovové, jejichž plášť je vyroben z korozivzdorné oceli.

Plášť komínu může procházet vnitřkem domu, nebo venkovním prostředím, kde známe více variant, jak takový komín učinit nedílnou součástí architektury stavby. Tento komín musíme opatřit vnějším pláštěm. Komín vedený vnitřkem domu musí být oddělený od svislých konstrukcí stěn a konstrukcí stropů. Nesmíme jej jakkoli oslabit drážkami či rýhami (komín není vhodný pro jiné instalace) a nesmíme uvažovat o tom, že by mohl podpírat jakoukoli jinou konstrukci.

1.2.3. Otvory do komínového tělesa
Sopouch je určený k připojení kouřovodu a je to boční otvor ve tvarovce i vložce, která je však k otvoru ve tvarovce přivedena. Díl takové vložky má vždy speciální tvar písmene Y. Pokud chceme v jednom průduchu umístit víc sopouchů, je nutné, aby jejich vzájemná vzdálenost byla 0,3 metru.

Vybírací otvor je nezbytný pro komíny na pevná paliva. Jeho nejmenší rozměry musí činit 120 * 250 mm a umisťujeme ho nejvýše 1 metr nad podlahou a nejméně 30 centimetrů nad plenicí. V ždádném případě ale vybírací otvor neumisťujeme tak, aby ústil do obytných místností, ovšem ani do prostor, kde skladujeme hořlaviny. Vybírací otvor musí být dobře utěsněn.

Vymetací otvor je opět určen komínům topných systémů na tuhá paliva a jeho ideální umístění je buď v půdním prostoru, nebo nad střechou. Jeho rozměry činí alespoň 120 * 250 mm, přičemž jeho spodní hranu musíme umístit alespoň 0,8 metrů nad podlahu, nejvýše pak 1,2 metru. Tyto rozměry platí i pro vzdálenost nad obslužnou lávkou. Vymetací otvor musí nakonec také být dostatečně utěsněn.

Kontrolní otvor je nezbytný pro topné systémy na plynná paliva. Kontrolní otvory musí umožnit kontrolu uvnitř průduchů. Minimální rozměr kontrolního otvoru činí 120 * 200 mm.

1.2.4. Kondenzační jímka
Ve spodních částech vícevrstvých komínů umis´tujeme takzvanou kondenzační jímku. Kondenzační jímka se týká takzvaných suchých komínů, v případě komínů mokrých odvádíme kondenzát rovnou do kanalizace. Zde pak může být použita neutralizační nádoba, přes kterou je kondenzát do kanalizace veden.

1.3. Výška komína
Hovoříme-li o výšce komína, musíme hovořit o takzvané účinné výšce. Hlavním kritériem, kterým se účinná výška komína řídí, je jeho požadovaný dostatečný tah. Tah komína musí být vždy větší, než ztráty na spalinové cestě, které způsobuje tlak a také ztráty způsobené přívodem vzduchu do spotřebiče (jinak by palivo nehořelo). Pro naprostou většinu spotřebičů na tuhá paliva vystačíme s účinnou výškou 5 metrů, pokud je náš spotřebič na paliva plynná či kapalná, vystačíme si se 4 metry.

1.4. Vyústění komína
Hovoříme-li však o výšce komína, musíme uvažovat i o jeho vyústění. To je v přímé závislosti na typu střechy, liší se pro střechu šikmou a plochou, ale také na spotřebiči, jaký v topném systému použijeme.

Šikmé střechy jsou ty střechy, které mají sklon větší jak 20o. Nad šikmou střechou musí komín ústit alespoň 0,65 metru, ovšem i 1 metr nad nejvyšším bodem stavebního otvoru, pokud je v blízkosti komína do 1,5 metru střešní okno (či vikýř).

Pokud komín ústí nad střechou plochou, musí to být alepoň 1 metr nad jejím povrchem. Ovšem je-li na této střeše blíže jak 15 metrů od komína nástavba, musí komín vyústit alespoň 1 metr nad větrným úhlem.

To však neplatí pro komíny přetlakové, které musí být nad povrchem střechy (šikmé i ploché) alespoň 0,5 metru, ovšem závisí i na obvyklých hodnotách sněhových srážek v dané lokalitě a tomu se výška přetlakového komínu přizpůsobuje.

TIP: Nepřehlédněte komínový e-shop s nabídkou pohodlného nákupu komínů a komínového příslušenství z domova a s možností odběru ve svých stavebninách. Požadované zboží si vyberete a při objednání vyplníte, v jakých stavebninách Komíny CZ Point si ho odeberete. Pokud ve stavebninách nenakupujete, rádi vám kvalitního partnera doporučíme. Více na www.kominycz-eshop.cz.

1.5. Připojení spotřebiče na komínový průduch
Každý spotřebič ke komínu připojíme takzvaným kouřovodem. Důležité však není jen připojení spotřebiče ke komínu, ale i přívod vzduchu do prostor, kde se spotřebič nachází. Připojíme-li kouřovod ke komínu, ten pak odvádí spaliny nad střechu domu. Je však nutné, aby komín jak svou konstrukcí, tak konkrétní komínovou vložkou odpovídal spotřebiči (kotli), který budeme chtít pro vytápění domu použít.

Kouřovody jsou vyrobené z plechu, jde tedy o plechové potrubí, který může být buď viditelné, nebo zakryté krytem, který musí být snadné odejmout. Svisle musí být nad přerušovačem tahu veden 0,5 metru, poměr jeho stoupání do sopouchu musí být 1:10 a největší možná délka kouřovodu může být 3 metry. S tak dlouhými kouřovody se však v praxi většinou nesetkáme (jen jsou-li kouřovody tepelně izolované). Jinak ale platí pravidlo, že kouřovod by neměl překročit čtvrtinu účinné výšky konkrétního komínu. Důležité je, aby měl kouřovod stejný rozměr svého průřezu, jako má komín. Nikdy nesmí být průřez kouřovodu větší a samozřejmě, že nesmí být větší ani oproti průřezu sopouchu, jelikož by jej jinak do sopouchu nebylo možné připojit. I případná zúžení kouřovodu pak mají svá pevná pravidla.

Spotřebiče připojujeme jak do samostatných, tak do společných komínů. Do samostatného komínu připojíme jeden spotřebič na jednom poschodí samostatným kouřovodem a do samostatného komínového průduchu. Chceme-li připojit víc spotřebičů, připojujeme je samostatným či společným kouřovodem do společného průduchu, ovšem lze tak připojit jen spotřebiče stejného uživatele.

Do společného komínu připojujeme spotřebiče z více podlaží tak, že lze připojit maximálně dva spotřebiče v podlažích nad sebou, která spolu sousedí, pokud jde o jednu užitkovou jednotku (třeba rodinný dům). Pokud topíme plynnými palivy, lze připojit maximálně 10 spotřebičů na jeden komínový průduch a to tak, že v každém patře nejvýše 4.

1.5.1. Připojení spotřebičů na různá paliva
Vyjdeme-li z platných norem, nesmí součet jmenovitých výkonů všech připojených spotřebičů překročit hodnotu 100 kW. Je nutné, aby průduch komínu vyhovoval všem stavům svého provozu, které mohou v praxi nastat. Nejvhodnější je pak v případě, že střídáme palivo, navrhnout průduch, který odpovídá kotli s větším výkonem. Jednotlivé kotle pak můžeme na průduch napojit buď samostatnými kouřovody pro každý, nebo kouřovodem společným. Do průduchu pak musí každý kouřovod vyústit alespoň 30 cm od svého zaústění. Důležité je také vědět, že průduch komínu musí mít pro vícepalivové kotle alespoň 18 cm.

1.5.2. Spotřebiče na tuhá paliva
Pokud jde o lokální spotřebiče s jmenovitými výkony do 10 kW, je možné využít samostatný komín s přirozeným tahem a kouřovod (samostatný i společný pro max. 3 spotřebiče z jednoho patra, tedy např. napojení dvou kamen na jeden komín). Lze i se souhlasem kominíka připojit k jednomu průduchu spotřebiče ze dvou pater. Pokud však jde o spotřebič, který je otevřený (krb), musíme ho zásadně připojit k samostatnému průduchu.

Ústřední vytápění (spotřebiče = kotle pro ústřední vytápění) připojujeme na samostatný komín s přirozeným tahem samostatným kouřovodem. Navíc je podstatné, aby byl systém doplněn takzvaným kouřovým hradítkem, které je důležité pro regulaci tahu.

1.5.3. Spotřebiče na plynná paliva (typ B, C)
V žádném případě není možné k jednomu komínovému průduchu připojit zároveň kotel s hořákem přetlakovým i atmosférickým. Kotle na plynná paliva, pokud mají přetlakový hořák, připojujeme zásadně pomocí samostatného kouřovodu na samostatný komín. Pokud má kotel hořák atmosférický, lze k jednomu komínovému průduchu připojit maximálně 4 kotle pro centrální vytápění s celkovým součtem výkonů 900 kW a 3 spotřebiče lokální. Ovšem v jedné konkrétní místnsoti objektu můžeme ke komínovému průduchu připojit pouze spotřebiče stejného typu.

1.5.4. Spotřebiče na kapalná paliva
Pokud jde o ústřední vytápění kapalnými palivy o výkonu do 10 kW, platí pro ně stejná pravidla jako pro kotle na paliva tuhá. Lokální spotřebiče na kapalná pravidla jinak připojujeme samostatným kouřovodem na samostatný komín s přirozeným tahem. U více spotřebičů na jednom patře připojujeme k jednomu průduchu nejvýše 3 a každý musí mít samostatný kouřovod. Lze však připojit do jednoho průduchu i spotřebiče ze dvou pater, pokud bude kominík souhlasit a provede výpočet. Pokud mají jednotlivé spotřebiče kapalných paliv přetlakový hořák, nelze jinak, než je vždy připojit na samostatný komín.

1.6. Kouřovody přebírající funkci komína
V rámci stavby však dnes už o komínu uvažovat za každou cenu nemusíme, i když se tak zbavíme jisté dávky romantiky a skutečný otevřený krb na tuhá paliva si například nepořídíme. Můžeme se totiž rozhodnout jen pro plynná paliva, kdy od spotřebiče odvádíme spaliny pouze kouřovodem. Známe pak takové kouřovody s přetlakem a s přirozeným tahem.

Kouřovody s přetlakem jsou umístěné v průduchu, kterým i přivádíme vzduch, nebo mimo něj. Délku takového kouřovodu určí výrobce kotle a kouřovod musí zároveň odpovídat platné normě pro přetlakové komíny a kouřovody pro připojení plynových spotřebičů.

Kouřovody s přirozeným tahem můžeme použít pro připojení kotle s přetlakovým i atmosférickým hořákem, které mají přirozený odvod spalin. Tyto kouřovody jsou vyrobené z plechu (plechové potrubí) a nad střechou je musíme tepelně izolovat. Nad ustí takového kouřovodu instalujeme Meidingerovu hlavici, která za pomoci větru zvětšuje tah a zároveň kouřovod chrání před deštěm a sněhem. Nad spotřebičem je po kouřovodem doporučeno odvádět kondenzát. Na tyto kouřovody připojujeme ty spotřebiče, které jsou umístěné v nejvyšších patrech domu. Co se týká vyústění takového kouřovodu nad střechou, platí zde stejná pravidla jako pro komíny. Pokud má kotel přerušovaný tah (přerušovačem tahu) nad sebou, může být takový kouřovod dlouhý nejvýše 4 metry a pokud vedle sebe, pak 5 metrů.

Spaliny z plynových kotlů není možné odvádět na balkony a lodžie, zato na fasádu bez potíží, jelikož výkon jednoho takového spotřebiče nesmí přesáhnout 50 kW a proto je možné odvést na fasádu i spaliny z více kotlů (běžné výkony těchto kotlů bývají do 10 kW). Nesmí však kouřovody ústit do jakkoli stísněných prostor, úzkých uliček a podobně. Taktéž není vhodné, abychom kouřovod namířili proti směru větrů, které v dané lokalitě během roku převládají.

1.7. Revize a čištění komína
K 1. lednu 2011 vstoupilo v platnost nařízení vlády ČR č. 91/2010 Sb. O podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. Toto nařízení zároveň zrušilo vyhlášku č. 111/1981 Sb. O čištění komínů. Nové nařízení přineslo jasně definované povinnosti, ale i nové právo – komín si totiž můžeme vyčistit i sami. A není to vůbec složité. Revizi a některé náročnější úkony při čištění komínů však musí vždy provádět odborník.

Nezbytná je revize komína při jeho uvedení do provozu, po jeho opravě či rekonstrukci. Jinak máme povinnost přizvat kominíka ke kontrole našeho komína jednou ročně bez ohledu na druh kotle a paliva. Čistit bychom měli komín 3 x ročně u celoročně provozovaných kotlů na tuhá paliva a 2 x ročně při vytápění sezónním, čili před sezónou a po ní. Pokud využíváte zdroj tepla s výkonem do 50 kW, můžete si komín a kouřovody vyčistit sami. Je-li však třeba komín vypálit, musíte přizvat kominíka a oznámit datum a čas, kdy bude vypalování komína provedeno na místně příslušném krajském HZS. Po kontrole či revizi komína vystaví kominík zprávu. V případě čištění komína svépomocí si může zprávu vystavit sám majitel komína – zákon totiž hovoří o způsobilé osobě a umožňuje nám právě čištění komína svépomocí. Způsobilou osobou jsme tedy my sami.

Kontrolu komína si objednejte za příjemného letního počasí či na začátku podzimu. V každém případě však ještě před topnou sezónou. Ani vy sami přece nebudete svůj komín čistit za deště či sněhové vánice. A nezapomeňte, že stejná povinnost platí jak pro komíny rodinných domů, tak pro rekreační objekty - chaty a chalupy.