Evoluce ovoce a zeleniny dokládá nesporné úspěchy šlechtění

Evoluce ovoce a zeleniny dokládá nesporné úspěchy šlechtění

Řekněme, že byste se vydali do minulosti. A protože by vám tou cestou časem trochu vyhládlo, zastavili byste se v tržnici, pro něco na zub. Čekalo by vás ale nepříjemné překvapení. Ovoce a zelenina, na které byste narazili, by vám k chuti moc nepřidaly. Původní pra-odrůdy totiž za moc nestály, a vypadaly dost překvapivě.

Nejúčinnější boj se slimáky je ten podzimní. Zlikvidujete jejich vajíčka a mladé jedince

Nejúčinnější boj se slimáky je ten podzimní. Zlikvidujete jejich vajíčka a mladé jedince

Sice se vám nyní může zdát, že už vám slimáci v zahradě nemohou nějak příliš škodit, jenže o to větší bude jejich invaze na jaře, když na podzim nezasáhnete. Konkrétně nejúpornější plzák španělský přežije zimu v podobě mladých jedinců z letní snůšky vajíček a také v podobě vajíček z pozdního kladení. A v součtu pak právě tito jedinci rozjedou v další sezóně invazi na vaší zahradě, ze které budete opět šílet. Nejúčinnější boj se slimáky je ten podzimní. A zbraní nám nabízí hned několik. Naučte se KOMBINOVANOU VÁLEČNICKOU STRATEGII.

Proč nepálit a nevyhazovat shrabané listí. Jak nám v zahradě prospěje?
Kvíz

Proč nepálit a nevyhazovat shrabané listí. Jak nám v zahradě prospěje?

Kromě toho, že nějaká ta hromádka listí se bude v zahradě přes zimu hodit jako útočiště živočichům, jde o zajímavý mulčovací materiál, tepelný izolant a také budoucí hnojivo, pokud necháme listí rozložit na takzvanou listovku, nebo je jednoduše budeme přidávat do běžného kompostu. Rozhodně se nevyplatí listí spalovat, nebo vyvážet ze zahrady. Tento materiál máme zdarma a může nám posloužit stejně, jako slouží v přírodě. Příroda listí nehrabe.

Proč stavět skleník právě na podzim, kam ho umístit a jak orientovat?

Proč stavět skleník právě na podzim, kam ho umístit a jak orientovat?

Důvodem, proč je ideální stavět skleník právě na podzim, je včasná příprava půdy na další sezónu. Ano, existují řešení, která nevyžadují podezdívku a betonování základů, ale opravdu stabilní skleník opravdu začíná stavebními pracemi a to by bylo okolo půdy připravené na pěstování na jaře obtížné. Pokud ale skleník postavíte právě nyní a navezete zeminu, do které zapravíte organické hnojivo, stačí již jen v zimě do skleníku zavážet sníh. A již v předjaří se vám odmění prodlouženou zahradní sezónou. Dokonce jej můžeme již první zimu využít k uskladnění lecčeho.

Co je ovoce a co zelenina? Tato jen zdánlivě banální otázka má nejisté odpovědi

Co je ovoce a co zelenina? Tato jen zdánlivě banální otázka má nejisté odpovědi

To ví přeci každý! Nebo snad ne? Tahle otázka je totiž naprosto banální jen zdánlivě. A odpovědi na ni se teď palčivě připomínají. Nejen proto, že je podzim – čas sklizně. Ale i proto, že ji teď domů nosí školáci, spolu s nedostatečnými zapsanými žákovských za nesprávně vyplněné úlohy ve cvičebnicích přírodopisu.

Experimentující zahradník připravil omylem kopřivovou jíchu bez zápachu. Šílenec, nebo génius?

Experimentující zahradník připravil omylem kopřivovou jíchu bez zápachu. Šílenec, nebo génius?

Experimentující zahradník z královéhradeckého kraje představil dle svých slov “totální pecku“, kterou dosud neviděl, neokoukal, a o které tvrdí, že jde o jeho vynález. Je to sice kopřivová jícha, kterou samozřejmě nevymyslel, jenže tvrdí, že ji upgradoval do takového stavu, že nesmrdí. Tvrdí o ní také, že jde o “TURBOJÍCHU“, respektive “HULK JÍCHU BEZ SMRADU“. Soudí tak podle zelené barvy tekutiny a absence charakteristického zápachu, přitom však vynikajících účinků na blaho rostlinstva. Jde jen o šíleného milovníka superhrdinských filmů kříženého se zahrádkářem mičurinského typu, nebo na jeho náhodném objevu opravdu něco je?

Co dělat s rajčaty za chladného počasí? Jak je nechat dozrát?

Co dělat s rajčaty za chladného počasí? Jak je nechat dozrát?

Ve skleníku mohou rajčata vydržet o něco déle, ale jakmile se ochladí výrazněji, v zahradě jednoznačně končí. Co ještě zvládnou přes den díky občasně vylézajícímu sluníčku, už určitě nedají v noci. Jde o zeleninu teplomilnou. Ostatně v době, kdy končí pěstování rajčat, již máme jasné insignie, že se to blíží. Okurky, cukety, dýně, lilky a papriky skončily. Rajčata je budou brzy následovat. I když… nemusí.

Letní výsevy nejsou rozhodně k zahození. Zajistí čerstvou zeleninu do zimy

Letní výsevy nejsou rozhodně k zahození. Zajistí čerstvou zeleninu do zimy

Každá rostlina vyžaduje od svého výsevu, tedy od vyklíčení semene, určitý počet dnů, aby vyrostla, dospěla a plodila. A jiné to není ani se zeleninou. Mnohá přitom snese i kratší den a chladné počasí, proto ji můžeme sklízet i později v zimě, přičemž rostliny dospějí do zámrazu. A jelikož se nám přes sezónu místo na užitkových záhonech postupně uvolňuje, určitě se vyplatí tento prostor znova zaplnit. Čím?

Proč jsou okurky hořké, jak tomu zabránit a jak hořké okurky využít?

Proč jsou okurky hořké, jak tomu zabránit a jak hořké okurky využít?

Jako oblíbená teplomilná tykvovitá zelenina jsou okurky klasikou, která nechybí v žádné domácnosti, restauraci, prostě v gastronomii. Jsou všudypřítomné, na rozdíl od našich předků však vyžadujeme, aby okurky nebyly hořké. Navíc je to i bezpečnější, protože hořkost okurek značí vyšší obsah v určitém směru nebezpečných cucurbitacinů.

Textilní květináče dobývají svět. Proč v nich pěstovat rostliny a jaké?

Textilní květináče dobývají svět. Proč v nich pěstovat rostliny a jaké?

Pěstujete rostliny na terase, balkóně či lodžii? Potřebujete nějakou mobilní nádobu velkého objemu umístit i do zahrady? Co se týká materiálů, máte samozřejmě více možností, pokud je pro vás ale hlavním kritériem cena, navíc i poměr ceny a užitku, a pokud chcete v nádobě pěstovat rostliny jen jednu sezónu, jsou skvělým řešením květináče textilní. Bez chyby ale nejsou, pro všechny typy rostlin se nehodí.

Kopřivová jícha, geniálně jednoduchý zázrak pro každou rostlinu

Kopřivová jícha, geniálně jednoduchý zázrak pro každou rostlinu

Vždycky na to člověk přes zimu tak trochu zapomene, o to více je pak později na jaře zase překvapen, jakým zázrakem kopřivová jícha vlastně je. Škoda, že jí nemůže být dostatek už od časného jara. A vlastně i v zimě. Kopřivy musí nejprve pořádně narůst, abychom nemuseli celý den sbírat titěrné a silně nafialovělé mladé výhonky. S nadbytkem velkých kopřiv to už jde ráz na ráz. Sklizeno je za chvilku, napěchujete 200litrový sud dešťovky, která je sama o sobě také mírným hnojivem (především pro obsah dusíku), a pár dní počkáte. Po týdnu už lze zázračnou tekutinu začít odebírat.

Odpolední zalévání listy rostlin nespálí. Hospodárné nakládání s vodou to ale není

Odpolední zalévání listy rostlin nespálí. Hospodárné nakládání s vodou to ale není

Že za odpoledního úpalu na zahradě nemáte zalévat rostliny, to už jste jistě někdy slyšeli. Ale přemýšleli jste nad tím, proč vlastně ne? Zkratkovité zdůvodnění totiž zní, abyste listy rostlin nespálili. A to už začíná být trochu na pováženou. Vodou přeci hasíme žár, nikoliv rozděláváme oheň. Jak by tedy mohla z vody vzniknout na rostlinné tkáni nějaká popálenina? Jednoduše, zvětšovacím sklíčkem popálíte i vlastní pokožku.

Video návod: Jak si vyrobit jednoduchý elektrický ohradník proti slimákům

Video návod: Jak si vyrobit jednoduchý elektrický ohradník proti slimákům

Elektrický ohradník proti slimákům, který je napájený pouze 9 V baterií, prý funguje podle autora tohoto zlepšováku dokonale. Dominik Shaim Ulrich hovoří o způsobu ověřeném třemi lety používání, tedy třemi lety praxe. Vlastně boje. A také pan Ulrich jednoznačně inspiruje všechny kutily slovy: „Můj elektrický ohradník proti slimákům si snadno vyrobíte sami.“ Zkusíte to?