Kopřivová jícha, geniálně jednoduchý zázrak pro každou rostlinu

Kopřivová jícha, geniálně jednoduchý zázrak pro každou rostlinu

Vždycky na to člověk přes zimu tak trochu zapomene, o to více je pak později na jaře zase překvapen, jakým zázrakem kopřivová jícha vlastně je. Škoda, že jí nemůže být dostatek už od časného jara. A vlastně i v zimě. Kopřivy musí nejprve pořádně narůst, abychom nemuseli celý den sbírat titěrné a silně nafialovělé mladé výhonky. S nadbytkem velkých kopřiv to už jde ráz na ráz. Sklizeno je za chvilku, napěchujete 200litrový sud dešťovky, která je sama o sobě také mírným hnojivem (především pro obsah dusíku), a pár dní počkáte. Po týdnu už lze zázračnou tekutinu začít odebírat.

Jaké rostliny jsou nebezpečné pro domácí zvířata? Hlavně naše psí a kočičí mazlíčky

Jaké rostliny jsou nebezpečné pro domácí zvířata? Hlavně naše psí a kočičí mazlíčky

Je docela logické, že se s rostlinnými otravami setkáme u býložravých hospodářských zvířat. A asi by z logiky věci každý očekával, že jsou takové otravy časté, jenže tomu tak paradoxně není. Jde spíše o okrajové, výjimečné záležitosti. A často ani nejde o jedy, nýbrž problémy způsobuje třeba zapařená či jinak nekvalitní píce. Více nebezpečí číhá především na domácí mazlíčky, hlavně psy a kočky, ale i různé ještěrky, papoušky a další druhy chovatelsky oblíbeného zvířectva. Vždyť jsou to masožravci, řeknete o psech a kočkách, jenže oni rádi kousnou i do něčeho rostlinného původu. A pozřou to. Jaké rostliny jsou pro naše domácí mazlíčky nejrizikovější?

Modrozelené střechy účinnou zbraní v boji proti suchu

Modrozelené střechy účinnou zbraní v boji proti suchu

Hospodaření s vodou a ochrana jejích zdrojů jsou v dnešní době klimatických změn nezbytností. Hrozí totiž, že nejpozději do roku 2050 zavládne celosvětově nedostatek vody, a to především ve městech. Důležité je proto hledat stále nové způsoby, jak s pitnou i dešťovou vodou nakládat hospodárně. Jako jeden z účinných nástrojů se osvědčují tzv. modrozelené střechy, které umožňují zachycovat dešťovou vodu na plochých střechách a opětovně ji využít pro zavlažování zeleně nebo ochlazení mikroklimatu.

Zai je inspirace z Afriky, která se může hodit i v suchých regionech Česka

Zai je inspirace z Afriky, která se může hodit i v suchých regionech Česka

Průměrné srážky v Česku se ročně pohybují o kolo 678 milimetrů ročně. To špatné vůbec není. Víme též, že srážkově nadprůměrné měsíce u nás připadají na květen a srpen, zatímco k těm pod průměrem se počítá březen nebo říjen. Jenže s průměry je ovšem vždycky trochu potíž. Jsou lehce ošidné, skutečnost zkreslující. Voda je však pro pěstování rostlin nezbytně potřebná, bez ohledu na čísla a statistiky. Jak ale efektivně pěstovat rostliny, když je jí zoufale málo? Inspiraci jsme našli v horké a povětšinou suché Africe.

Ekologické farmaření v Česku kvete, z evropských zemí jsme na 7. místě

Ekologické farmaření v Česku kvete, z evropských zemí jsme na 7. místě

Šetrnější zemědělství, které pomáhá udržet přírodu zdravější, zachovává přírodní zdroje, zvyšuje biodiverzitu v krajině a je ohleduplné i k půdě, je u nás velmi rozvinuté. Dokonce tak, že patříme co se týká podílu takzvaných bio farmářů mezi evropskou špičku. Až se tedy budete zase rozčilovat nad traktory uprostřed Prahy, nezapomeňte, že čeští farmáři již o mnoho více dělat nemohou. Problémem jsou však přetrvávající zemědělské kolosy a také neustálá šikana, která se na zemědělce valí ze strany různých úřadů. Vzpomenout ještě můžeme třeba výkupní ceny surovin, je toho ale mnohem více, co českým zemědělcům ztrpčuje život. Pomoci jim můžeme jedině my sami. Jak? Tak, že budeme jejich produkty upřednostňovat.

Kdy je správný čas pro sběr bylinek a jak je sbírat a sušit?

Kdy je správný čas pro sběr bylinek a jak je sbírat a sušit?

O půlnoci za úplňku červencového, když zakokrhá kohout vyrušený kunou, zaštěká tříhlavý pes a z dáli bude slyšet žalostné volání vlka. Když tu noc nebude pršet, pouze oblačno smí být, a když před vámi půjde bosa čistá panna oděná v hedvábí a tu a tam slzu ukápne na léčivý list či květ. Pak bude síla sbíraných léčivých bylinek největší. Opravdu? Ve skutečnosti je to mnohem jednodušší.

Jak se zbavit mandelinky bramborové? Zakruťte jí krkem

Jak se zbavit mandelinky bramborové? Zakruťte jí krkem

Když se před 74 lety tehdejší politici rozhodli zakroutit krkem americkému broukovi, byla mandelinka bramborová skutečně škůdcem pocházejícím z Ameriky. Škůdcem, který se právě v Evropě rozmnožil po druhé světové válce a nevzal samozřejmě útokem nic jiného než bramborová pole. Tu plodinu, s jakou se do Evropy dostal. Ovšem českoslovenští komunisté pochopili někdy v létě 1950, že mandelinka bramborová je především příležitost! A rozběhla se kampaň proti americkému brouku. Kampaň nelítostná.

Proč není dokonalý trávník pro zahrady zrovna dobrý nápad? A ani pro zahrádkáře?

Proč není dokonalý trávník pro zahrady zrovna dobrý nápad? A ani pro zahrádkáře?

Jaká je nejčastější činnost českých zahrádkářů a majitelů zahrad a zahrádek? Činnost, do které investují každý rok spoustu času i peněz? Péče o trávníky! I ti, kteří mají svou zahradu založenou jako výhradně okrasnou a relaxační, pečují o trávníky. Každý pečuje o trávníky. Nekonečně otravné víkendové zvuky sekaček všeho druhu to jen dokazují.

Zahrada bez práce. Fenomén, který není nedosažitelný, bude ale něco stát

Zahrada bez práce. Fenomén, který není nedosažitelný, bude ale něco stát

Máte alespoň menší zahrádku okolo domu, ale nesnášíte zahradničení? „Nejradši bych všechno vybetonoval a basta, byl by klid“, řekl ve frontě u pokladny zahradnictví muž středního věku své partnerce, která tlačila vozík narvaný sazenicemi okrasných rostlin. Ne, o betonování zahrady však tento článek nebude. Bezpracnosti, nebo lépe minimální pracnosti, je možné v zahradě dosáhnout, musíme ale na realizaci či rekonstrukci zahrady pohlížet úplně jinak než vášnivý zahrádkář. A vlastně i jinak než naše babičky, pro které byly výpěstky ze zahrady životní nutností.

Jak se z PET lahví vlastně staví dům? Důležité je správně pěchovat

Jak se z PET lahví vlastně staví dům? Důležité je správně pěchovat

Z neradostných počtů, kolik jedna domácnost vyprodukuje ročně plastových lahví, vede jen jedna cesta. Místo depresí je třeba začít přemýšlet nad tím, co by se s PET lahvemi dalo dělat jiného. Co z nich třeba něco postavit? Úplně nová myšlenka to není. Ale jak se to vlastně dělá správně?

Po slizkých stopách vzácného modrého slimáka. Modranka karpatská je chráněná, nezabíjet!

Po slizkých stopách vzácného modrého slimáka. Modranka karpatská je chráněná, nezabíjet!

Zapomeňte na pivní pasti, indické běžce, otravné jedové návnady, hlístice a jiné způsoby hubení nenáviděných slimáků. Modranka karpatská je úplně jiná liga než úporný plzák španělský, likvidátor všehomíra našich zahrad. Možná se nad tímto plžem ustrnete pro krásnou sytě modrou barvu, určitě by vás však nemělo nechat chladnými, že je vzácný, užitečný a chráněný. Ostatně na našem území žije téměř výlučně na severu Moravy a důsledně se vyhýbá lidské společnosti.

Pecka organického hnojení. Kopřivový lektvar je síla, hlavně během výroby

Pecka organického hnojení. Kopřivový lektvar je síla, hlavně během výroby

Při výrobě sice budete možná riskovat, že vás navštíví někdo z komise OSN pro kontrolu zbraní hromadného ničení. Ale odměnou za to vám bude univerzální organické hnojivo, vyrobené v podstatě ze zbytečného a protivného plevele. Kopřivový zákvas, zelená jícha, totiž dokáže učiněné zázraky.

Bojujte se slimáky chytře. Indičtí běžci budou hlídacími psy vaší zahrady

Bojujte se slimáky chytře. Indičtí běžci budou hlídacími psy vaší zahrady

Množné číslo jsem v nadpisu článku nepoužil náhodou. Indický běžec je zvíře skupinové, společenské, proto je třeba si koupit alespoň několik kachniček naráz. Jedné jediné by nebylo ve vaší zahradě dobře, chyběla by jí společnost. Jinak ale není na chovu indických běžců nic složitého. Na rozdíl od slepic vám zahradu nerozhrabou. A slupnou všechny plzáky španělské a jiné slimáky a škůdce, na jaké narazí.

Nebezpečí klíšťat pro domácí mazlíčky. Jak se mu vyhnout a jak zvířata klíšťat zbavit?

Nebezpečí klíšťat pro domácí mazlíčky. Jak se mu vyhnout a jak zvířata klíšťat zbavit?

Když si vyjdete do přírody, třeba i jen do městského parku, a dáte si dobrý pozor na vyšší travní porost, je možné, že se vás klíště nechytne. Co ale mají dělat chudáci domácí zvířata? Pes zaručeně vymete i ten nejzazší kout a křoví, o kočkách nemluvě, ty se při svých potulkách neptají vůbec nikoho. Prostě místa, kterým se vy sami, třeba právě kvůli riziku klíšťat, vyhnete, přitahují naše domácí mazlíčky doslova jako magnet. Navíc na klíšťata běžně narazí i v zahradách. Co ale s klíštětem, když se už zakousne a začne ze zvířete sát? A existuje funkční prevence?

Povinně si vyměňte kotle, abyste si je zase mohli vyměnit. A nebojte se, máme dotace

Povinně si vyměňte kotle, abyste si je zase mohli vyměnit. A nebojte se, máme dotace

Dosud jsou vypláceny takzvané kotlíkové dotace na výměnu starých kotlů na tuhá paliva novějšími, které jsou zařazeny v lepší emisní třídě. Přitom však nyní webem idnes.cz prolétla informace, že za deset let možná nebudeme smět uhlím topit vůbec. A další výměna kotlů nám prý bude opět dotována. Realita, blábol, anomálie, šok? Těžko říct.

Kůrovcová kalamita nastartovala lesy. A také ukázala význam pionýrských dřevin

Kůrovcová kalamita nastartovala lesy. A také ukázala význam pionýrských dřevin

A nejen kůrovcová kalamita, třeba po požáru v Českém Švýcarsku je obnova lesů doslova překotná. A z dřevin převažují pionýrské břízy. Ano, kůrovcová kalamita sice způsobila velké hospodářské škody, kterými ukázala na nesmyslnost obzvláště smrkových monokultur, přinesla však i překvapivě dobré zprávy. Příroda se zotavila, vzrostla biodiverzita a kůrovcem dříve napadené a zničené hospodářské lesy nyní doslova kypí životem. Je to vlastně velká šance, jak vše citlivě změnit.

K čemu jsou dobré vaječné skořápky? Na zahradě s nimi zázraky neuděláte

K čemu jsou dobré vaječné skořápky? Na zahradě s nimi zázraky neuděláte

Ročně je v celé Evropě pro konzumní účely vyprodukováno okolo 96 miliard vajíček. Hlavní zásluhu na tom pochopitelně má 350 milionů nosnic, které na téhle výrobní metě pracují bez ohledu na přesčasy. Ta čísla jsou ohromující. Stejně jako množství odpadu, skořápek, který pak za vajíčky na samém konci spotřebního řetězce zůstává. K čemu se vaječné skořápky dají využít?